Bangladéšský nositel Nobelovy ceny míru Muhammad Júnus, který se dnes vrátil do vlasti, složil přísahu jako šéf prozatímní vlády, informují tiskové agentury. Předchozí vládu smetly nepokoje. Mezi nejdůležitější úkoly nového premiéra bude patřit uklidnění situace v zemi a příprava voleb po týdnech násilí a chaosu.
Čtyřiaosmdesátiletý Júnus, který je jediným bangladéšským držitelem Nobelovy ceny, patřil mezi ostré kritiky vlády premiérky šajch Hasíny Vadžídové, která rezignovala v pondělí po více než měsíc trvajících protivládních protestech a uprchla do Indie. Júnus se do země se vrátil po léčbě, kterou absolvoval v Paříži.
„Budu bránit, podporovat a chránit ústavu,“ slíbil Júnus v sídle prezidenta Muhammada Šahabuddína, kde složil přísahu jako šéf týmu poradců, jak je prozatímní vláda označována. Ceremoniálu se neúčastnili představitelé Lidové ligy šajch Hasíny Vadžídové, která ani není zastoupena v dočasné vládě.
Jejímu šéfovi již poblahopřál indický premiér Naréndra Módí. Doufá, že situace v sousední zemi se brzy vrátí do normálního stavu, který zajistí bezpečnost a ochranu hinduistů a všech dalších menšin.
Spolu s novým premiérem přísahu prezidentovi složilo 13 členů dočasného kabinetu, kteří jsou oficiálně označováni jako poradci, a ne ministři. Tři další budou přísahat později. Mezi členy dočasné vlády jsou i dva studentští zástupci, oba ve věku kolem 20 let, kteří patřili k vůdcům revolty proti čím dál autokratičtější vládě šajch Hasíny Vadžídové.
Júnus, který je známý jako „bankéř chudých“, dostal v roce 2006 Nobelovu cenu za mír za založení banky, která se stala průkopníkem boje proti chudobě prostřednictvím mikropůjček potřebným.
V asijské zemi se 170 miliony obyvatel a čtvrtou největší muslimskou populací na světě Júnusova přísaha zaplnila mocenské vakuum, které vzniklo pádem premiérky Vadžídové. Premiérčin útěk ze země, které vládla 20 z posledních 30 let, vyvolal nadšení a násilí, když davy vyplenily její oficiální sídlo a vyrabovaly i mnoho hinduistických domů, chrámů a podniků; mnoho hinduistů totiž tradičně podporuje Lidovou ligu, která se označuje za sekulární, poznamenala agentura Reuters. Klíčovou roli v ukončení krize sehrála armáda, když premiérce sdělila, že vojáci nebudou střílet do lidí, aby tak vynutili zákaz vycházení, a tím armáda zpečetila její osud, připomněla agentura.
Protesty v Bangladéši začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety. Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Při protestech bylo podle bilance sestavené agenturou AFP zabito nejméně 432 lidí.
