Rostoucí počet návštěvníků, prudce stoupající ceny bydlení a nárůst počtu turistů, kteří se honí za pořizováním selfie, přispěly k vytvoření situace, která je „zcela vychýlená z rovnováhy“, řekl listu The Guardian představitel UNESCO. Dodal, že v případě neřešení těchto problémů by se španělská vlna protestů proti masovému turismu mohla rozšířit do celé Evropy.
V posledních týdnech vyšly do ulic v nejoblíbenějších španělských destinacích desetitisíce protestujících, kteří požadují omezení masového turismu a přehodnocení obchodního modelu, který podle nich zvyšuje ceny bydlení a vyhání místní obyvatele z měst. Od Málagy přes Mallorku a Gran Canarii až po Granadu organizátoři zdůraznili, že protesty nejsou namířeny proti cestovnímu ruchu jako takovému, ale spíše požadují vyváženější přístup.
K tomuto názoru se připojil i Peter DeBrine, vedoucí pracovník projektu UNESCO pro udržitelný cestovní ruch. „Jsme svědky toho, že v těchto destinacích překračujeme hranici tolerance,“ řekl. „Je to skutečně snaha o obnovení rovnováhy, která je nyní zcela vychýlená,“ dodal.
Poukázal na nesčetné faktory, které vysvětlují, proč mnozí ve Španělsku – dlouho jedné z nejoblíbenějších turistických destinací na světě – nyní vedou odpor proti tomuto odvětví. Hlavním z nich je podle něj bytová krize, kterou označil za „poslední kapku do poháru“.
Turistický ruch prohloubil stávající obavy o dostupnost bydlení, protože rozšíření krátkodobého ubytování vytlačuje z trhu místní obyvatele. „Myslím, že to přidalo lidem, kteří v těchto destinacích žijí, spoustu úzkosti a frustrace,“ řekl DeBrine.
Pracovníci v místech, jako je Ibiza, nemají jinou možnost než bydlet v dodávkách, karavanech a stanech, zatímco v Málaze „nálepková vzpoura“ způsobila, že obyvatelé vylepují nálepky – s nápisy „Tady bydlela rodina“ nebo „Vraťte se domů“ – před turistické pronájmy po celém městě.
Podle DeBrina k protestům přispěl i raketový nárůst počtu návštěvníků, protože Španělsko překonává jeden rekordní rok za druhým. „Myslím, že v některých destinacích je určitě také způsob, jakým se turisté chovají,“ řekl. „Myslím, že to k tomu také přispívá – víte, turisté, kteří nerespektují ty destinace, kam cestují,“ dodal.
Destinace po celém Španělsku se již dlouho snaží potlačit to, co místní lidé popisují jako asociální chování: zavádějí pravidla oblékání, omezují prodej alkoholu a – jak se nedávno stalo v jednom letovisku – přistoupily k zákazu nafukovacích kostýmů penisů a sexuálních panen.
UNESCO dlouhodobě propaguje cestování a poukazuje na svou jedinečnou schopnost podporovat poznávání kulturního dědictví po celém světě. Ale v době sociálních sítí se tento ideál zdánlivě stal hůře prodejným, řekl DeBrine.
„Chci říct, že jsme se také posunuli do toho, čemu říkám turismus motivovaný pořízením selfie,“ řekl. „Víte, oni si prostě chtějí něco vyfotit, aniž by skutečně rozuměli tomu, co to je a co to znamená pro naši minulost a budoucnost,“ dodal.
Frustrace z rostoucích hord selfie hledačů se projevila v červnu na Mallorce, kde stovky lidí uspořádaly protest v malebné zátoce, aby si postěžovaly na přeplněnost a zhoršování životního prostředí, které způsobuje množství instagramerů a influencerů, kteří se na místo hrnou, aby zachytili dokonalý snímek.
O několik týdnů později však protesty ve Španělsku nabraly hořký obrat poté, co hrstka protestujících s vodními pistolemi stříkala vodu na turisty. Jiní nesli nápisy „Turisté jděte domů“ a „Nejste vítáni“. DeBrine popsal tyto akce jako „extrémní a ne nutné“, ale viděl je jako zrozené z frustrace. „A pravděpodobně nezmizí, dokud nedojde k nějaké reakci,“ dodal.
Podle něj byla zapotřebí změna paradigmatu, kdy by se rozhodující činitelé začali ptát, jak by se daly věci zlepšit pro obyvatele.
Řekl, že tento posun je již na mnoha místech patrný, a poukázal na snahu Dánska podporovat šetrné a udržitelné chování vůči klimatu a vstupné v Benátkách. V Barceloně starosta nedávno slíbil, že do roku 2028 omezí pronajímání bytů turistům, zatímco Mallorca a Dubrovník přijaly opatření k omezení příjezdu výletních lodí.
Ne všechna tato řešení by nutně musela fungovat, uvedl DeBrine a jako příklad uvedl dřívější snahy o rozptýlení turistů. Tato strategie vedla k nezamýšleným důsledkům, protože někteří místní obyvatelé si začali stěžovat na hluk a zatížení místní infrastruktury, zatímco jiní byli vytlačováni z oblastí, kde se bydlení stále více měnilo na krátkodobé pronájmy.
„Tyto nedostatky však byly lepší než alternativa, kdy místní úřady odmítají problém uznat, čímž riskují rozšíření protestů proti cestovnímu ruchu i mimo Španělsko, řekl DeBrine. „Máme tu malé okno, abychom začali dělat nějaké změny a zkoušet různé věci,“ řekl.
