Česko loni poskytlo oficiální rozvojovou pomoc ve výši zhruba 15 miliard korun. V roce 2022 to bylo 20,86 miliardy korun, nicméně do ruské invaze na Ukrajinu v únoru předloňského roku oficiální rozvojová pomoc činila zhruba 8,5 miliardy korun. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Petr Gandalovič, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí. Nárůst v posledních dvou letech byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice.
Česko tak předloni splnilo závazek poskytnout na oficiální rozvojovou pomoc 0,33 procenta hrubého národního důchodu (HND). Loni hodnota činila podle Gandaloviče zhruba 0,24 procenta HND. K plnění kritéria se Česko zavázalo při vstupu do evropských organizací, dlouhodobě ale částka kolísala na 0,12 až 0,13 procenta HND.
Česká republika se opět věnovala šesti prioritním zemím rozvojové spolupráce, a to Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Projekty jsou pod administrací České rozvojové agentury, k dispozici je podle Gandaloviče zhruba 450 milionů korun ročně.
Například v jedné obci v Etiopii se vyvrtá studna, následně se voda rozvede do jednotlivých sídel a čeští pracovníci učí místní k organizaci prodeje vody a zajištění ekonomické návratnosti a údržby celého systému. Na školeních se podílí neziskové organizace, například Člověk v tísni. V témže regionu v Etiopii Česko pomáhá zavést učební osnovy oboru mechanik elektrických strojů. „Studny a čerpadla budou potřebovat údržbu a je třeba, aby tam byli vyškolení mladí lidé, kteří tím pádem získají práci. Celé to získává nějaký ekonomický obsah,“ poznamenal Gandalovič.
Se zambijskou vládou se Česko snaží spolupracovat na územním plánování. „Aby se přihlíželo k efektům klimatické změny a stanovovaly se třeba zóny speciálního hospodaření,“ řekl ředitel. Projekt financuje EU, Česko se na něm podílí svými prostředky. „Projekt využívá nejmodernějších metod, satelitních snímků, počítačových simulací. Podílejí se na tom naše špičkové vysoké školy,“ řekl Gandalovič.
V Kambodži Česko uskutečnilo projekt včasného varování před povodněmi. „Zafinancovali jsme instalaci hlásičů stavu malých toků, které jsou všechny propojeny do systému. Obyvatelé potom ve svých telefonech mají takovou aplikaci, která začne hlásit, že je povodeň, nebo že se může blížit,“ uvedl. Obecně jde podle Gandaloviče o projekty, které mají potenciál měnit celý systém v dané zemi.
Jedna z prioritních zemí, Gruzie, byla v poslední době terčem nejen české kritiky kvůli přijetí kontroverzního zákona o takzvaných zahraničních agentech. Ministerstvo zahraničí na konci května uvedlo, že zákon poškozuje gruzínskou demokracii a bude mít negativní dopad na přibližování země k EU.
Podle Gandaloviče ministerstvo aktuálně pokračování podpory Gruzie řeší. Své výtky se snaží dávat najevo spíše tamní politické reprezentaci, než aby zastavilo projekty. Dopadalo by to na obyvatele. V Gruzii má Česko projekty v sociální a zdravotní péči či v budování systémů ochrany přírody. „Myslím, že je legitimní říct, že nás ta situace skutečně znepokojuje, že se to řeší i na úrovni Evropské unie,“ dodal ředitel.
Před několika lety také ministerstvo zřídilo program Afrika, státní rozpočet pro loňský a letošní rok pro něj ale nepočítal s žádnými prostředky. Dříve to bylo 100 milionů korun ročně. Resort nyní přesunul část peněz z vlastních zdrojů, oproti dřívějšku je částka ale méně než třetinová. Ministerstvo jedná o tom, aby se v rozpočtu na rok 2025 opět s programem počítalo.
Konkrétně na humanitární pomoc pak úřad vynakládá 165 milionů korun bez započtení programu pro Ukrajinu. Týká se rozvojového světa i blízkého okolí, což se týká zásahů při požárech, povodních či zemětřesení. Z celkové částky je vynaloženo zhruba 90 až 100 milionů na dotace pro neziskový sektor. Zbývající část se využívá na naléhavé humanitární situace.
