Případné vítězství amerického exprezidenta Donalda Trumpa v letošních prezidentských volbách zcela jistě ovlivní dění v Evropské unii. Konzervativní scéna v podobě premiérů Viktora Orbána (Maďarsko), Giorgie Meloniové (Itálie) nebo Roberta Fica (Slovensko) budou jeho případné vítězství oslavovat spolu s francouzskou stranou Marine Le Penové a dalšími pravicovými a konzervativními stranami v EU. Pro levicová politická hnutí však podpora z USA ochabne.
Podle nedávných zpráv deníku Financial Times vznikají uvnitř Evropské komise (dále jen Komise) a německého ministerstva zahraničí skupiny odborníků, které mají vypracovat strategie pro případné Trumpovo volební vítězství.
V Evropské komisi se taková skupina údajně formuje pod litevskou eurokomisařkou Ilze Juhansonovou, která má v gesci Generální sekretariát Komise.
Generální sekretariát je „odpovědný za celkovou soudržnost práce Komise, a to jak při vytváření nových politik, tak při jejich řízení v ostatních institucích EU,“ uvádějí stránky Komise.
Má se jednat o malou skupinu úředníků zastupujících ředitelství Komise, zabývající se obchodem, hospodářskou soutěží, obranou, klimatem a zahraničními záležitostmi nebo hospodářskou konkurenceschopností.
Podle některých zpráv se Komise připravuje i na výhru Harrisové, která nemusí znamenat pokračování Bidenovy politiky.
Klíčovými otázkami zcela jistě budou pokračující válka mezi Ruskem a Ukrajinou, klimatická politika, financování NATO nebo imigrační politika.
Americké prezidentské volby mají proběhnout 5. listopadu 2024.
Trumpova strategie k válce na Ukrajině
Plán dvojice důležitých poradců Donalda Trumpa na ukončení bojů na Ukrajině počítá s vytvořením tlaku na Kyjev i na Moskvu. Ukrajinu by Washington varoval, že další americké zbraně dostane, jen když přistoupí na mírové rozhovory. Rusko zase, že pokud odmítne vyjednávat, zvýší USA svou podporu napadené zemi.
„Řekneme Ukrajincům: ‚Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, podpora ze strany Spojených států vyschne,’“ vylíčil jeden z poradců, generálporučík ve výslužbě Keith Kellogg. „A řekneme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi: ‚Musíte zasednout k jednacímu stolu, a pokud k němu nezasednete, pak dáme Ukrajincům vše, co potřebují, aby vás zabili na bojišti‘.“ Více…
Trumpova strategie a názory
Trump se v minulých letech svého působení coby prezident USA snažil o potlačování ilegální migrace na hranicích s Mexikem. Migrační politiku EU Trump v minulosti tvrdě kritizoval a varoval evropské vůdce, že jdou špatným směrem.
Upřednostňoval návrat amerických firem z Číny zpět do USA a čínský režim vnímal jako hrozbu, kterou je třeba potlačit.
V souvislosti s Čínou byl také jedním z prvních, kteří označili únik viru z wuhanského virologického institutu za příčinu pandemie nového koronaviru a nemoci covid-19. Později se k této variantě jako vysoce pravděpodobné přiklonila i Světová zdravotnická organizace a kongresové slyšení v USA ukázalo, že tento názor sdílejí i tajné služby.
Kromě Číny vidí Trump hrozbu také v ideologiích. Za ohrožení považuje nástup socialismu a politických hnutí, která společnost k socialismu směřují. Ve spojitosti s tím kritizoval také hnutí a politiky propagující myšlenky marxismu. Za novodobé marxistické teorie jsou konzervativci považovány například kritická rasová teorie, wokeismus, za jejich následovníky například hnutí Black Lives Matter nebo Antifa.
V této oblasti se Trump v minulosti střetl s levicí přítomnou v Evropském parlamentu a Komisi, a lze předpokládat pokračování této kolize i po jeho případném zvolení.
Trump v minulosti také naléhal, aby všichni členové aliance NATO platili požadovaná 2 % HDP do společné kasy a uvažoval také o možnosti, že USA z NATO vystoupí, pokud nebudou členové aliance řádně přispívat.
Dalším sporným bodem bude jistě environmentální politika, Green Deal a politika energetická. Zde Trump zastává podporu těžby v USA, frakování, rozvoj jaderné energie, což může podle něho způsobit snižovaní cen energií v USA, a tedy i výrobních cen v zemi obecně.