Analytický komentář
Britská ministryně vnitra Yvette Cooperová oznámila, že v rámci činnosti, kterou nazývá bojem proti extremismu, uvalí tresty na občany Velké Británie, kteří „prosazují škodlivé a nenávistné názory“. Nově má být do postihovaného chování zahrnuta také „extrémní misogynie“.
Při zavádění zákonných postihů je důležitá definice pojmů, které mají označovat trestné chování. Není zatím jasné, zda budou za misogynii postihováni pouze muži, nebo také ženy.
Misogynie obecně označuje nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám. Řecký původ slova doslova znamená „nenávidět ženu“. Tato definice však zahrnuje v rámci jazyka mnoho podob a forem. Z vyjádření ministerstva je patrné, že se může jednat o reakci na „nárůst islamistického extremismu“.
V mnoha ohledech toto směřování jeví logickou paralelu s takzvanou Istanbulskou úmluvou, která hovoří o boji proti násilí na ženách a zahrnuje genderovou ideologii. Chování, které zmiňuje tato úmluva, a také chování, které by kriminalizovala britská ministryně, jsou již v zákonech obecně definována. Zákony hovoří ve prospěch obětí a směrem k potrestání případných pachatelů.
Z definice misogynie se může jednat o přímou či nepřímou diskriminaci, nepřátelství, ponižování, podceňování nebo omezování na základě ženského pohlaví. V závažnějších formách se může jednat o násilí.
V západním kontextu
Z pohledu západní společnosti bude možná jedna z forem misogynie vzbuzovat širší diskuse, a sice sexuální objektifikace ženy. Tento pojem znamená, že je žena pojímána pouze jako předmět sexuální touhy. Objektifikace v širším pojetí znamená, že nějakou osobu pojímáme jako komoditu nebo předmět bez ohledu na její osobnost nebo důstojnost.
Přestože je sexuální objektifikace zejména důležitým tématem feministických teorií, netýká se pouze chování mužů, ale také žen. Právě ženy mohou svým chováním přispívat k tomu, že je muži začnou vnímat jako objekt sexuální touhy.
Jedním z příkladů toho, že samotné ženy velkou měrou přispívají k sexuální objektifikaci žen, je internet, kde je možné nalézt doslova záplavu stovek tisíc fotografií žen, které odhalují své tělesné vnady. Jedná se o průřez věkových kategorií i sociálních vrstev.
Není tedy prozatím jasné, zda bude odhalování žen na veřejnosti (včetně internetu) považovat ministryně vnitra Yvette Cooperová a potažmo britské právo za projev, který vyvolává misogynii, nebo k ní přispívá. Tedy zda ženy samotné budou postihovány za jednání, „kterým jsou ženy degradovány na pouhý předmět mužské sexuální touhy“.
Není také jasné, zda ministryně přijde se zákonem postihujícím nenávist vůči mužům, či zda povede zákon o misogynii k zákazu pornografie ve Velké Británii.
V kontextu masové imigrace
Boj proti mysogynii však bude mít kořeny spíše v imigrační politice, respektive ve velkém množství přistěhovalců, kteří v posledních letech přicestovali do Velké Británie a kteří zastávají jiné hodnoty než západní společnost.
Nová britská vládní strategie boje proti extremismu má čelit „extremistickým ideologiím online i offline“. Konkrétně je ministerstvo popisuje jako „nenávistné nebo škodlivé aktivity, které podporují násilí nebo podkopávají demokracii“.
Úředníci ministerstva mají od Cooperové za úkol posoudit „nárůst islamistického a krajně pravicového extremismu“ spolu s „ideologickými trendy“, které se „prosadily“, včetně „extrémní misogynie“.
Vzestup mysoginie tak může dostávat logickou paralelu s větší přítomností lidí islámského směru v britské populaci, jejichž kultura vnímá ženu odlišně než západní.
Cílem ministerstva má také být posouzení příčin a způsobů radikalizace mladých lidí online i offline.
