Návrh nového zákona o výzkumu podle představitelů ministerstva pro vědu, výzkum a inovace právě prochází mezirezortním připomínkovým řízením. Co návrh zákona obsahuje v souvislosti s bezpečností a ochranou výzkumu před aktéry, jako je Čína, o kterých nedávno hovořil ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09)?
„Návrh zákona, který je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, obsahuje některé pasáže týkající se bezpečnosti výzkumu a sdílení výsledků ve výzkumu,“ sdělil redakci Epoch Times tiskový mluvčí ministra Gabriel Friedel.
„Dle návrhu by příjemci veřejné podpory (výzkumné organizace) a další účastníci měli naplňovat svou bezpečnostní a krizovou koncepci, jejíž plnění by mělo být jednou ročně vyhodnocováno,“ dodává mluvčí s tím, že příjemce veřejné podpory „může být navíc vyňat z povinnosti poskytovat údaje z výzkumu v případech, kdy by zveřejněním mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu“.
Co přesně znamená ona „veřejnou podpora“, definuje zevrubně například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a podrobněji problematiku rozebírá také portál Věda a výzkum.
Zkráceně by se zákon měl vztahovat na veškeré subjekty, které požívají výhod financování z veřejných prostředků. Ty by se měly řídit novými bezpečnostními opatřeními a zákon by jim měl dát pravomoc odmítnout sdílet výsledky výzkumu v případě, že by riskovaly, že jim například čínský podílník, čínská firma nebo subjekt výzkum odcizí.
„Nový zákon o vědě, výzkumu a inovacích má pomoci chránit naše know-how,“ uvádí jeden ze zamýšlených přínosů chystané legislativy ministr Ženíšek. „Pracoviště budou muset zavést mechanismy pro prověřování rizik a určit zodpovědnou osobu. Důležitý krok k ochraně našich znalostí před zneužitím.“
O chystané novelizaci zákona hovořila již předcházející ministryně Helena Langšádlová, dle které měl zákon vést k lepšímu fungování české vědy, snížení byrokratické zátěže nebo k ochraně bezpečnostních zájmů státu.
Právě v rámci bezpečnosti měla novela zavést „princip předběžné opatrnosti a institucionální odolnosti“ a soustředit se na „ochranu duševního vlastnictví“. Jako hrozbu krádeží know-how označovala jmenovitě Čínu a odvolávala se na níže citované části zprávy české tajné služby BIS z roku 2021. Více…
