Dvě kamarádky původem z Moravy začaly sledovat kauzu vraždy ve Slopném díky reportážím zveřejňovaným novinářkami deníku SeznamZprávy. Jejich podcastová série nazvaná „Slopné, kdo je vrah?“ podnítila veřejnost k bližšímu seznámení s případem. Následně dva mladí muži odsouzení v této kauze podali žádost o obnovení soudního procesu.
Soudce Pavel Dvorský, který rozhodoval o žádosti znovu případ otevřít, vedl několik soudních slyšení, během nichž vyslýchal klíčového svědka obžaloby, recidivistu Rakaše, přibližně tři hodiny, pět hodin strávil výslechem státního zástupce a vyslýchal i další osoby spojené s případem. V konečném verdiktu však obnovu případu zamítl.
Kamarádky Tereza Šimová, která se 7 let pohybuje v advokátním prostředí, a Kristýna Gárská pracující v logistice, mají za to, že při žádosti o obnovu soudního procesu „byly předloženy natolik závažné, důležité a relevantní důkazy, které jasně poukazují na to, že jsou oba odsouzení nevinní“.
Proto s rozhodnutím soudce Dvorského nesouhlasí a chtějí na systém spravedlnosti vyvinout veřejný tlak a přinutit ho k obnovení soudního procesu. Založili veřejnou petici a pokoušejí se shromáždit podpisy dalších lidí.
„Petici jsme vytvořily na základě zamítnutí obnovy procesu, zejména proto, že nejsme spokojeny s rozhodnutím Krajského soudu Brně-pobočka Zlín,“ sdělily deníku Epoch Times angažované ženy. „Petice byla založena také z toho důvodu, že nás děsí, že se tahle situace může stát komukoliv z nás, či našim blízkým. Není možné, aby justice odsuzovala pouze na základě pachových stop, které jsou naprosto nespolehlivé a díky výpovědím dvou pravomocně odsouzených recidivistů, kteří se náhodou dostali na pár dní k Maroši Straňákovi na společnou celu.“
Mladíci byli nejprve osvobozeni a následně stejným soudem odsouzeni, na základě svědectví recidivisty Rakaše, kterému Straňák údajně v cele řekl, „že to udělal“.
Původní soudní proces vedl soudní senát JUDr. Radomíra Koudely, který v srpnu 2013 vydal zprošťující rozsudek pro oba obviněné (Maroše Straňáka a Davida Šimona). Později však tentýž soud změnil názor a na základě dodatečné výpovědi recidivisty Rakaše změnil výrok na „vinen“. Mladíci byli odsouzeni na dobu 24,5 a 20,5 roku odnětí svobody, což byla doba přesahující jejich dosavadní věk.
Zmiňovaný svědek Rakaš během výkonu trestu ve vězení údajně „viděl“ na TV Nova reportáž o soudu s Marošem Straňákem a „vzpomněl si“, že mu Straňák před rokem a půl, když údajně pobýval v jeho blízkosti řekl, „že to udělal“. Původní soudní senát Rakaše nikdy nepředvolal k výpovědi a vše posuzoval na základě zápisu jeho výpovědi, kterou provedli policisté.
Podle informací, které sdělil deníku Epoch Times soukromý detektiv Zbyněk Prousek, byl zmiňovaný svědek obžaloby Milan Rakaš několik dní po podání výpovědi předčasně uvolněn z šestiletého výkonu trestu za podvody, které údajně měly vést ke škodě v hodnotě šesti milionů korun. A do výkonu trestu již potom nikdy znovu nenastoupil. Tím je řečeno, že je v podezření, že se dohodl na odpuštění trestu výměnou za svědectví proti Straňákovi a Šimonovi.
Na dotaz Epoch Times, v jakém jsou petentky vztahu k odsouzeným, odpověděla paní Šimová, že nemají k odsouzeným žádný „příbuzenský ani jiný vztah“.
„Ani jednoho jsme neznaly. Oba jsme písemně kontaktovaly po poslechnutí podcastu, kdy jsme jim chtěly vyjádřit podporu při probíhající obnově. S oběma jsme v pravidelném kontaktu,“ napsala Šimová v e-mailové komunikaci s deníkem. „Před poslechnutím podcastu jsme o zmíněných dvou odsouzených nevěděly a byli nám zcela neznámí.“
Obracejí se na ministra spravedlnosti
Petice adresují především ministru spravedlnosti, který by podle jejich názoru „neměl takové procesy přehlížet“.
Již na začátku roku 2023, dostal ministr spravedlnosti podnět k podání stížnosti pro porušení zákona v případu odsouzených mladíků Straňáka a Šimona. Vedoucí tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti tehdy deníku Epoch Times, sdělil, že „ministr spravedlnosti se již jednou trestní věcí Maroše Straňáka a Davida Šimona zabýval a 14. prosince 2022 se rozhodl stížnost pro porušení zákona nepodávat“.
Petentky Šimová a Gárská sází na to, že se jim podaří vytvořit veřejný tlak a podobně jako v případu Lukáše Nečesaného dosáhnou obnovu soudního procesu.
„Zejména jeho otec, který byl ředitelem nemocnice v Liberci, vedl rozsáhlou kampaň za jeho osvobození. Byla sepsána petice na podporu Nečesaného, kterou podepsalo několik tisíc lidí. Petice upozorňovala na sporné důkazy a volala po spravedlivém procesu. Výsledkem bylo, že případ Lukáše Nečesaného se stal jedním z nejvíce medializovaných soudních případů v České republice,“ říká Šimová.
Ministr spravedlnosti v minulosti dostal již několik podnětů v trestní věci Maroše Straňáka a Davida Šimona, aby podal stížnost pro porušení zákona.
„Petice, spolu s mediální kampaní a právními kroky, přitáhla pozornost veřejnosti, právníků i politiků. Nejvyšší soud v roce 2018 zrušil předchozí rozhodnutí a nařídil nové projednání případu. V roce 2019 byl Lukáš Nečesaný pravomocně osvobozen,“ dodává.
Tento případ podle ní ukazuje, jak může petice a veřejná kampaň ovlivnit průběh soudního řízení, „zvláště když jde o závažný zločin a existují pochybnosti o spravedlnosti procesu“.
Jak sami říkají, peticí chtějí upozornit na to, že „veřejnost vnímá velmi podivné fungování justice v tomto případu, že nejsme spokojeni s postupem soudu a jeho rozhodnutím“.
A dodávají, že podle nich „existují velmi závažné důkazy, které poukazují na to, že jsou oba kluci nevinní“.
„Chceme také šířit dále mezi veřejnost tuto kauzu, aby lidé věděli, jak česká justice, policie, státní zastupitelství dokáže (ne)fungovat a k jaké nespravedlnosti v tomto případě došlo,“ dodává Šimová.
Sporné body případu podle petentů
Požádali jsme obě ženy, aby popsaly, jaké konkrétní „nové, zásadní, důkazy“ podle nich nebral soud v potaz. Níže zveřejňujeme jejich odpovědi.
Zatajené DNA – Byly doloženy důkazy, že žalobce kauzy Leo Foltýn před vrchním soudem zatajil informace o ztotožnění DNA nalezené na kukle nedaleko místa činu. O tom soudu neřekli ani zlínští kriminalisté.
Soud nebral v potaz především výpovědi lidí kolem slovenské mafie, která obchodovala se zbraněmi se zavražděným Miroslavem Sedlářem. To, že Sedlář nelegálně upravoval zbraně pro slovenskou mafii, v podcastu odhalily novinářky Jelínková s Havranovou. DNA jednoho z lidí této skupiny se navíc našlo na kukle z místa činu spolu s krví Sedláře. DNA Straňáka nebo Šimona na kukle není.
Na soudu sice novinářky k věci soudce vyslýchal, novými důkazy v této linii se ale nezabýval. Výpovědi lidí, kteří mluvili s novinářkami, přitom ukazují, že příběh se mohl odehrát zcela jinak – než jak stojí v dosud pravomocných rozsudcích odsuzujících Straňáka se Šimonem.
Přiznání Ludvíka Rakaše – Reportérkám Seznam zpráv se podařilo nahrát výpověď jednoho z bratranců – Ludvíka Rakaše –, který jim sdělil, že se mu Straňák k vraždě nikdy nepřiznal. A že on sám vypovídal kvůli tomu, že mu bratranec Milan poslal vzkaz, že má v případu vypovídat také a že půjde domů z vězení dřív. Tato nahrávka zazněla v rámci obnovy řízení u soudu.
Soudce nicméně řekl, že Mencl v rozhovoru s reportérkami lhal – nedokázal ale vysvětlit, proč by to dělal – a stavěl tak sám sebe do velmi nepříjemné pozice.
Svědectví Erika Grodla – Grodl tvrdí, že jej Rakaš pod pohrůžkami nutil do křivé výpovědi letos před svitavským soudem kvůli tomu, aby mu pomohl vyvinit se z aktuálního podvodu. A že Rakaš mu rovněž sdělil, že zinscenoval i výpověď v případu vraždy ve Slopném – a to jak svou, tak i výpověď bratrance Ludvíka Rakaše.
Intervence žalobce Lea Foltýna ve prospěch Milana Rakaše – Foltýn v Rakašův prospěch intervenoval, a to v průběhu dvou let, hned několikrát – a to i přímo u žalobců, kteří řešili Rakašovu trestnou činnost. Obracel se na ně vždy poté, co jej oslovil Rakašův advokát s prosbou, ať se za jeho klienta přimluví. Tyto dopisy měl soud k dispozici.
Dále nás zajímalo, jaké „nové poznatky“, o nichž píší v textu petice, se v případu podle nich objevily a jaké „původní důkazy“ jsou tím vyvráceny. Níže zveřejňujeme jejich odpověď.
Nové poznatky se především týkají nahrané výpovědi korunního svědka Ludvíka Mencla (dříve Rakaše), kdy při rozhovoru s reportérkami Mencl řekl, že si usvědčující výpověď proti Straňákovi vymyslel – stejně tak jako jeho bratranec Milan Rakaš.
Soud sice tvrdí, že motiv vraždy byl loupežný, o údajně ukradených špercích však mluví pouze rodina oběti. Další šperky přitom zůstaly na viditelných místech. Sedlář se živil nelegální úpravou zbraní a člověk, jehož DNA se našla na kukle z místa činu, pracoval pro skupinu slovenských zločinců, kteří se zbraněmi obchodovali. Nové poznatky tedy poukazují na to, že motiv vraždy nebyl loupežný, ale veškeré stopy vedou ke slovenské mafii.
