Bílé střechy májí největší ochlazující účinky, větší než zelené vegetativní povrchy, na které lze v rámci dotačních programů získat peněžní podporu, zjistil Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
Výsledky několikaletého měření Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe ukázaly, že zelené střechy pokryté vegetací nesnižují teplotu vzduchu, tak jak se předpokládalo, a dokonce ji za určitých okolností naopak oteplují, ač se to zdá nelogické.
„Zjistili jsme, že i dobře zalévaný trávník vypaří za den v horkém létě sloupec vody o výšce nejvýše čtyři milimetry, i když energie absorbovaná ze slunečního záření by stačila na výpar více než 12 milimetrů. Podobně je na tom horský smrkový les. Na fotosyntézu jdou asi jen čtyři procenta energie, takže zbytek energie, zhruba dvě třetiny, převedou rostliny na teplo,“ sdělil ČTK vedoucí oddělení toků látek a energie Marian Pavelka.
I když je trávník ve městech vhodnější variantou než asfaltová plocha, která se více zahřívá a teplo pak sálá do okolí dlouhé hodiny, vegetační krytina už zdaleka nemusí být tou nejlepší volbou, pokud by její funkce měla být pouze ochlazující a co nejvíce odrážet sluneční energii. Z výsledků měření by bílá střecha byla tou nejlepší volbou.
„Pokud bychom teoreticky chtěli, aby se město ohřívalo v létě co nejméně, můžeme všechny plochy natřít bíle a teplotně to bude fungovat lépe než trávníky, ale asi by nás bolely oči a nelíbilo se nám to. U střechy je situace jiná,“ vysvětluje Pavelka.
Černé střechy, které jsou v posledních letech mezi lidmi populární, kumulují tepla nejvíce.
Z měření vyplynulo, že maximální teplota povrchu bílých střech se za slunečných horkých dní pohybuje mezi 40 až 48 stupni podle zvoleného materiálu. Teplota černých střech je mezi 65 a 75 stupni. Intenzivně zalévaná zelená střecha měla sice při měření jen 35 stupňů, ale nezalévaná travnatá střecha měla už o deset stupňů více a extenzivní zelená střecha se sukulenty, konkrétně s netřesky, 52 stupňů. Obě tedy podobně nebo i více než bílé střechy.
„Náklady na obyčejnou bílou střechu jsou přitom řádově nižší než na zelenou,“ řekl Pavelka. Zároveň je velký rozdíl v množství pohlceného slunečního záření. Bílá střecha pohltí podle materiálu od 15 do 32 procent, zbytek se odrazí. „Přičemž asi tři čtvrtiny odraženého záření projdou atmosférou až zpět do vesmíru. Černé střechy pohltí i více než 90 procent záření, které přemění na teplo, to pak předávají do atmosféry, což zesiluje efekt městského tepelného ostrova. Zelené střechy pohltí přes 80 procent záření a většinu z něj převedou na teplo,“ dodal vědec.
„Nejsem zastánce bílých střech na všech budovách, ale rozhodně mi nedává smysl paušálně zelené střechy dotovat bez ohledu na konkrétní situaci,“ míní Pavelka.
Zelené střechy podle něj ale dávají smysl například tehdy, když se na ně člověk dívá z okna, aby ho neoslňovala bílá, a zároveň může poskytovat útočiště hmyzu.
Benefity zelených střech
Podle projektu Zeleň střechám! mají zelené střechy mnoho benefitů. Jedním z nich je zadržování srážkové vody, a s tím spojené ochlazování okolí i několik dní (a především nocí) po dešti, vlivem odpařování do ovzduší. Zelené střechy podporují biodiverzitu a zvyšují listovou plochu ve městech. Snižují nároky na vytápění v zimě a ochlazují v létě prostory pod střechou, což je díky vrstvě substrátu, který působí jako nadkrokevní izolace. Dále pak zachycují polétavý prach a tlumí hluk.
Dotační programy zelených střech
V současné době existují různé dotační programy na zelené střechy. Jeden poskytuje například město Brno, v rámci dotačního programu Zeleň střechám! Podle tohoto programu bylo v rámci výzvy platné pro letošní rok možné čerpat maximální částku 1 850,- Kč za metr čtvereční v závislosti na typu žadatele a střechy.
„K rozdělení bylo od počátku tohoto dotačního programu alokováno vždy 19 mil. Kč na rok a vyplaceno bylo doposud od roku 2018 necelých 59 milionů Kč, za realizaci 321 zelených střech,“ uvádí projekt.
Dalším poskytovatelem dotační podpory na financování zelené střechy je státní Národní dotační program Nová zelená úsporám 2021+. U rodinných domů je výše dotace 50 % přímých realizačních nákladů, na rodinný dům můžete získat celkem 100 000 Kč, u bytového domu jde o 400 000 Kč a pokud je žadatel obce, veřejná správa apod., může dostat maximálně 600 000 Kč.
O dotace můžete zažádat také ve městě Ústi nad Orlicí nebo v Hodoníně.
S využitím zprávy ČTK.
