Vojenské zpravodajství chce osvětlit svou funkci, účet na X je začátek
Vojenské zpravodajství (VZ) chce lidem přiblížit své fungování a zaujmout mladé lidi. Prvním krokem je účet na sociální síti X, který si tajná služba zřídila letos v červenci. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel VZ Petr Bartovský, podle kterého je přítomnost na sociální síti jednou z cest, jak se dostat do povědomí a zpropagovat službu tak, aby nebyla lidem neznámá.
„Shodli jsme se na tom, že byť jsme tajná služba a tak to zůstane, tak ale máme spoustu témat a možností s některými věcmi občany seznámit. Ne všechno je přísně utajováno,“ uvedl Bartovský. Prvotní podnět vycházel z výzkumu, který si VZ nechalo zpracovat loni na podzim. „S hrůzou jsme zjistili, že spoustu lidí neví, co je to Vojenské zpravodajství. Ale současně spoustu lidí řeklo, že by mělo zájem o to vědět, co dělá,“ poznamenal. Podle výzkumu, který zpracovala agentura STEM/MARK a který má ČTK k dispozici, vědí o existenci VZ dvě pětiny lidí. Práci tajných služeb považuje za důležitou 88 procent Čechů.
„Je to první krůček k novému ‚looku‘ Vojenského zpravodajství. Víme, že musíme jít trošku blíž ke společnosti. Tradice je důležitá, ale prostředí se mění a jestli chceme zaujmout společnost, mladé lidi a další, tak touhle cestou,“ řekl Bartovský. Dalším krokem bude podle něj založení účtu VZ na profesní sociální síti LinkedIn. „Je to asi jediná cesta k úspěšnému náboru, aby lidé věděli, kdo jsme. A pokud to chceme dělat, tak to musíme dělat nějakou moderní formou toho, koho oslovujeme, což jsou mladí lidé ve věku 20 až 35 let. Tak musíme blíž k jejich vnímání,“ dodal ředitel VZ.
Cílem je podle něj také přiblížit činnost vojenských zpravodajců potenciálním zájemcům o práci. „Mladí lidé neví, že jsou ve VZ potřeba například specialisté na IT, potřebujeme politology, filozofy, lingvisty. Spektrum je široké. Pokud jim to neřekneme, tak to nebudou vědět,“ podotkl. „Je třeba si uvědomit, že to nejdůležitější, co máme, jsou lidé. Jsem přesvědčen o tom, že VZ je společenství profesionálů, kteří jsou velmi zkušení, připravení, odhodlaní tu práci dělat,“ míní. „Podstata práce ale vede k tomu, že společnost nemá možnost docenit a ohodnotit jejich činnost, co se podařilo změnit, v kolika případech se nám podařilo zachránit lidské životy,“ dodal.
Vojenské zpravodajství chce prohloubit spolupráci s BIS a ÚZSI
Nový ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský chce prohloubit spolupráci s dalšími dvěma českými tajnými službami, s Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Chtěl by, aby zpravodajské služby více spolupracovaly na operativní úrovni a následně zákonným adresátům společně předkládaly komplexní informace. Samostatně už jednal s ředitelem BIS Michalem Koudelkou i ředitelem ÚZSI Vladimírem Posoldou. Naplánováno je i setkání všech tří vedoucích tajných služeb.
Služby už navzájem spolupracují zejména na bázi výměny informací. „Sdílíme si, co jsme kdo zjistili,“ uvedl Bartovský. Existují společné týmy, rozvědky si také navzájem porovnávají informace a vzájemně dotvářejí názory a analýzy. „Chtěl bych, aby to bylo v širším pojetí. Vždy tam bude nějaká rivalita, ale myslím, že naděje na úspěch a na nastavení nějaké užší spolupráce do budoucna je,“ dodal.
„Pana generálmajora Koudelku znám osobně asi 15 let, začínali jsme spolu na kontrašpionážních odděleních a postupně jsme se nějakým osudem dostali až do čela služeb. Takže já si myslím, že naše vzájemná znalost a přátelství je jistou zárukou toho, že minimálně z úrovně toho nejvyššího managementu bude vůle,“ poznamenal Bartovský, který ve VZ působí od roku 2001. Michal Koudelka je ředitelem BIS od srpna 2016.
Všechny tři české tajné služby jsou podle Bartovského autonomní a suverénní. „Ale myslím si, že umíme najít ten průnik, kdy si všichni tři můžeme pomoci,“ řekl. Spolupráce by podle něj mohla vyústit také ve společnou prezentaci výsledků práce zadavatelům.
Česko usiluje o vlastní satelit, využívalo by ho nejen pro armádní účely
Česko usiluje o pořízení vlastního satelitu, využívalo by ho pro účely vojenského zpravodajství a armády a také například při přírodních katastrofách. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. ČR má podle něj špičkové odborníky na satelitní průzkum, pro které je potřeba zabezpečit spolehlivý zdroj dat.
Možnosti jsou podle něj dvě. Krátkodobě levnější je nákup snímků od komerčních společností či států. Tam ale hrozí riziko, že požadavky ČR nemusí být první na řadě. Druhou variantou je pořízení vlastního satelitu a jeho následné využívání. „Krátkodobě strašně drahá věc, ale dlouhodobě se to vyplatí,“ míní Bartovský. Doufá v to, že se VZ podaří tuto schopnost získat v nejbližších letech. „Máme nějaké projekty, jejichž výsledkem bude funkční satelit na orbitální dráze. Uvidíme, kdy se nám to povede,“ řekl.
Česko má od roku 2018 Satelitní centrum SATCEN, jehož úkolem je poskytovat konkrétní, detailní a přesné zpravodajské informace o zájmových oblastech.
„Největší benefit satelitního průzkumu je schopnost získat naprosto věrohodné informace, které reprezentují to dané území, Můžeme analyzovat data, která jsou teď v daném místě, daném prostoru, daném čase,“ uvedl Bartovský. Výhodou je podle něj také to, že lze pozorovat objekty, které jsou například skryté v zalesněném terénu či v nepřístupných prostorech. Při sběru dat navíc nejsou přímo ohroženi lidé a protivník neví, co přesně je zájmem pozorování.
Češi jsou podle Bartovského v satelitním průzkumu považováni za špičkové odborníky, úspěšní jsou především v popisování a vyhodnocování snímků. „Minimálně v Evropě jsou považováni za top,“ podotkl. Snímky se využívají například k dokumentování způsobů, jakým se budují čínské základny v moři. Sledují se také ukazatele možného budování jaderného programu v některých zemích nebo pohyby vojsk bojujících na Ukrajině. „Satelitní průzkum má strašně moc využití, proto je důležitý zkušený personál, který je schopen to popsat a i o tom přemýšlet,“ dodal Bartovský.
Největšími hrozbami jsou válka na Ukrajině, Blízký východ a Afrika
Dnešními největšími hrozbami jsou válka na Ukrajině, krize na Blízkém východě a nestabilita v Africe. Konflikty mohou být zdánlivě lokální, mají ale globální dopady a výrazně se propisují do bezpečnostní situace v Evropě, míní. V dlouhodobém horizontu je pak podle něj hrozbou především Čína.
V kontextu vývoje v Evropě a v důsledku ruské agrese na Ukrajině se podle Bartovského zásadně posunulo vnímání hrozeb. „Došlo k nejvýznamnější změně geopolitického prostředí za desítky let a celý bezpečnostní aparát ČR je na ni nucen reagovat,“ řekl. Zpravodajské služby podle něj intenzivně monitorují činnost v krizových regionech, primárně právě na Ukrajině a v Rusku, na Blízkém východě a v Africe.
Teroristický útok Hamásu na Izrael loni v říjnu podle Bartovského ukázal, že základní činnost zpravodajských služeb se ani pod vlivem technologií nezměnila. „Můžeme mít všechny možné senzory a technologie, ale ty nás nezachrání, pokud nemáme infiltrovanou síť protivníka, pokud nemáme informace,“ řekl. České a izraelské tajné služby podle něj mají nadstandardní komunikaci a vazby, funguje intenzivní výměna informací. „Sdílí zkušenosti, proč k tomu došlo, co tam bylo za pochybení. Musíme se zamyslet nad tím, že technika a technické vymoženosti nejsou to jediné, co nás spasí,“ dodal.
Další hrozbou je podle Bartovského také nestabilita v Africe. Velmoci se podle něj snaží získat v oblasti vliv nad zeměmi i nerostným bohatstvím. Lze to podle něj vidět na příkladu států jako Niger nebo Mali, kde donedávna působila vojenská mise s cílem zemi stabilizovat. „Nesmíme státy nechat jen tak ve vzduchoprázdnu a tím je přiblížit protivníkům. Zároveň, pokud státům neseme nabídky a záruky, je třeba je plnit. Pokud to neuděláme, vyberou si toho, kdo je pro ně v tu chvíli silnější a výhodnější,“ podotkl Bartovský.
Jedním z největších rizik do budoucna je pro Evropu a Západ podle Bartovského Čína. „Pěstují si vztahy a využívají obchodní politiku tak, aby prosadili své zájmy. Postupně se dostávají víc a víc nejen do Afriky,“ řekl. Země je podle něj stávajícím i budoucím významným globálním hráčem, který se snaží získat vliv nad směřováním a obchodní politikou Evropské unie i zbytku světa. V oblasti kybernetických operací pak podle něj významně převyšuje aktivity Ruska. „Je velmi aktivní a velmi agresivní,“ uvedl.
Vojenské zpravodajství se od počátku ruské agrese podílí na pomoci Ukrajině
Vojenské zpravodajství (VZ) se od počátku ruské agrese podílí na pomoci Ukrajině. VZ na počátku války použilo část peněz ze svého rozpočtu na pořízení materiální pomoci napadené straně. Společně s Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která spadá pod ministerstvo obrany, také plní jednu z významných rolí při získávání a posílání pomoci ukrajinským ozbrojeným silám a ozbrojeným složkám.
„Vojenské zpravodajství není ten, kdo říká, co a kde a za kolik se koupí. Vojenské zpravodajství dohlíží na to, aby byla pomoc realizována včasně, bez prodlení a tam, kde je to potřeba,“ řekl Bartovský.
V podpoře Ukrajiny je podle něj potřeba pokračovat a vyčerpávat síly a prostředky protivníka. „Pokud se opravdu podaří zabránit ruskému vpádu, případně vytlačit protivníka z území Ukrajiny a vyčerpat ho, znamená to, že na deset, 20, 30 let nebudou ruské ozbrojené síly schopny další úspěšné vojenské akce, a to ani akce proti státům NATO ani České republice,“ dodal.
Součástí konfliktu na Ukrajině je také kybernetická složka. „S tím, jak se zvýšila aktivita kybernetických sil protivníka, Ruské federace, ať je to FSB nebo GRU, tak samozřejmě bohužel musíme čelit i zvyšujícímu se počtu různých útoků,“ podotkl ředitel VZ. Jejich cílem podle něj nejsou pouze ozbrojené síly, ale spíše státní správa a samospráva. „S cílem zkompromitovat nebo nějakým způsobem zkomplikovat její činnost. Byť my, jako Česká republika, v tuto chvíli nejsme prioritním cílem,“ řekl.
K tématu války na Ukrajině uspořádalo Vojenské zpravodajství minulý týden briefing pro ministry. „Byly jim sděleny informace, kterými disponujeme na téma aktuální situace na Ukrajině, situace po úspěšném útoku ukrajinských ozbrojených sil do oblasti Kursku. Následně byl zájem zejména o uvedení informací týkající se podpory Ukrajiny a muniční iniciativy na pravou míru,“ uvedl ke schůzce Bartovský.
Briefingy pro vládu, prezidenta a další adresáty podle něj nejsou novinkou, jen za letošek se jich konalo 24, loni 43. „Je to o tom, abychom zákonné adresáty udržovali v rovině informovanosti, což jim třeba pomáhá v jejich rozhodování,“ uvedl. Pravidelné schůzky zástupců VZ s ministry v plánu zatím nejsou. Pokud by byl ze strany vlády nebo sněmovních výborů požadavek na pravidelná setkání, Bartovský se jim nebrání. „Rádi je tady uvidíme a rádi se s nimi podělíme o to, co po nás chtějí, ale rozhodnutí musíme nechat na nich,“ poznamenal.
AI je efektivní prostředek pro vedení psychologických operací
Umělá inteligence (AI) je vysoce efektivní prostředek pro vedení psychologických a informačních operací, velmi úspěšně se dá používat pro destabilizaci států či ovlivňování voleb i rozhodování politiků. AI je podle něj hrozbou i příležitostí, nezastupitelnou roli má ve zpracování velkého množství dat.
S rostoucím využitím ve všech činnostech lidstva se podle Bartovského AI uplatňuje i na poli vojenském a zpravodajském. „Bohužel a bohudík,“ poznamenal. Pro VZ je příležitostí především při zpracování velkého množství dat v krátkém čase. „Jsme schopni získat obrovské množství dat, ale leží v datovém úložišti a musíme se k němu včas dostat a vyhodnotit. To je ten největší problém. Do budoucna je AI jedna z cest, jakým způsobem to dělat dobře a včas,“ podotkl. „Přáli bychom si, abychom to uměli lépe a rychleji, ale souvisí to s kapacitami i financemi,“ dodal.
Jednou z hrozeb je podle Bartovského využití umělé inteligence pro vytváření obrazu, textu i zvuku. Výtvory je pak velmi obtížné autentizovat, což napomáhá úspěšnému vedení operací. Důležitá je podle něj prevence a vysvětlování. „O to se snažíme, včas a rychle odhalovat hlavní hráče, a prokázat, že jsou jejich výroky lživé,“ řekl. Součástí je také vzdělávání ve školách, kde by se podle něj mělo dětem vysvětlovat, jakým způsobem se pracuje s informacemi a jak si je ověřit.
Členové orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb jsou odborníci
Členové orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb jsou podle ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského erudovaní odborníci. Nemá pochyb o tom, že budou svou roli plnit tak, jak se od nich očekává. Orgán má podle něj unikátní oprávnění vstupovat i do živých případů.
S pětičlenným nezávislým orgánem počítá zákon o zpravodajských službách od roku 2018, kvůli přísným požadavkům se nedařilo najít dostatek kandidátů. V roce 2021 se požadavky o něco zmírnily, obsazen byl letos na konci června. Trvá podmínka, že členové musí být předem prověření na stupeň přísně tajné.
Nový orgán nezávislé kontroly měl první schůzi ve středu. Na rozdíl od sněmovních komisí pro kontrolu činnosti jednotlivých tajných služeb může prověřovat i takzvané živé věci. „Věřím tomu, že nastavíme funkční spolupráci a součinnost tak, aby nebyla omezována činnost orgánu a zároveň aby byla naplněna litera zákona,“ řekl Bartovský. Orgán by měl podle něj konat na základě podnětů v případech, kdy bude důvod pochybovat o oprávněnosti nebo legálnosti činnosti VZ, Bezpečnostní informační služby (BIS) nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Má podle něj schopnost vysvětlovat a v případě potřeby komentovat obvinění a deklarovat výsledek.
Předsedkyní orgánu je někdejší ústavní soudkyně a posléze předsedkyně Úřadu na ochranu osobních údajů Ivana Janů (78), mezi členy je další bývalá ústavní soudkyně Vlasta Formánková (70), někdejší disident a následně pracovník tajných služeb František Stárek (71), exředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil (69) a Jan Kudrna (48) z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
České zbrojní firmy jsou jedny z největších podporovatelů Ukrajiny
České zbrojní firmy jsou v současnosti podle ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského jedny z největších podporovatelů Ukrajiny. Jejich výrobky jsou velmi dobře hodnocené. Firmy jsou podle něj schopny rychle reagovat, jejich podpora prostřednictvím české muniční iniciativy je unikátní.
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500.000 kusů munice.
„Podíl a podpora českých firem jsou velmi dobře hodnoceny. Zejména jejich včasnost. ČR měla to velké unikum, že začala strašně rychle. Neztráceli jsme čas a prostě jsme to rychle dodali,“ řekl. Česká muniční podpora Ukrajiny je podle něj unikátní. Role firem přitom není jen v tom, že munici v cizích státech najdou a vyjednají, ale také zkontrolují a zrenovují tak, aby byla připravena do bojeschopného stavu.
Nehospodárnost a netransparentnost iniciativy kritizovali v posledních týdnech někteří čeští politici. V úterý na kritiku reagoval premiér Petr Fiala (ODS). Ve videu na síti X uvedl, že se dělostřelecká munice pro Ukrajinu v české iniciativě prodává a dodává za aktuální ceny na mezinárodním trhu. Určuje je podle něj nabídka a poptávka, nikdo do nich nezasahuje a ani nemůže.
Podle výroční zprávy VZ za minulý rok nedokázal zbrojní průmysl loni pokrýt požadavky ozbrojených sil unijních států. Evropské zbrojní podniky byly podle Bartovského v posledních letech vytlačovány mimoevropskými. „Zároveň se projevily dlouhodobé omezené příjmy zbrojních továren, které nutně vedly k tomu, že nebylo investováno do rozvoje průmyslu a došlo k významnému propadu výroby,“ poznamenal.
Slabiny se pak ukázaly po začátku konfliktu na Ukrajině, kdy skokově narostla poptávka po zbraních a především munici a zbrojovky ji nebyly schopny zvládnout. Důvodem byla podle Bartovského mimo jiné surovinová nesoběstačnost, závislost na mimoevropských dodavatelích, nedostatek odborného personálu i nedostatečná podpora od státu. „Dneska všichni chceme po zbrojním průmyslu, aby rychle a hodně dodal. K investicím do rozvoje výroby ale firmy potřebují záruky a dlouhodobé kontrakty od státních aktérů,“ uvedl.
