Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekli dánská premiérka Mette Frederiksenová i finský prezident Alexander Stubb. Vše podle nich musí být v souladu s mezinárodním právem. Podle Frederiksenové to platí i pro letouny F-16, které Dánsko Ruskem napadené zemi poskytlo.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve čtvrtek řekl, že státy Evropské unie musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev podporují a pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.
Ukrajina podle Frederiksenové musí dostat vše, co potřebuje pro svoji obranu. „Myslím, že musíme skončit s debatami o omezeních ve využití zbraní. Samozřejmě všechno musí být v souladu s mezinárodním právem,“ poznamenala.
Stubb s tímto pohledem souhlasí. „Je to absolutně směšné,“ řekl k restrikcím. „Rusko vede ilegální a agresivní válku, porušuje veškerá mezinárodní pravidla. Nemluvím pouze o územní integritě a suverenitě, ale také o vážných válečných zločinech, když útočí na civilní cíle, jako jsou školy, nemocnice, divadla,“ poznamenal finský prezident.
Dánská premiérka považuje za nutné zdůrazňovat, že neexistuje jiná možnost, než že Ukrajina válku vyhraje. „Pokud zvítězí Rusko, všichni prohrajeme. Nejen v Evropě, ale celosvětově,“ doplnila. Za chybu označila nedostatečnou reakci už na ruskou anexi Krymu v roce 2014.
Jako sociální demokratka chápe, že se lidé v každodenním životě obávají vysokých cen či inflace. Pro Evropu je podle ní důležité činit několik věcí zároveň. Kromě podpory Ukrajiny je nutné ve stejné chvíli ujistit vlastní občany, že lídrům záleží na jejich pohodě, bezpečí, prosperitě. Evropa se zároveň musí posunout v zelené tranzici nebo uspět v technologickém závodě s Čínou.
Podle Stubba měl ruský prezident Vladimir Putin za cíl rusifikovat Ukrajinu. Dalším bylo to, aby se NATO nepřiblížilo jeho hranicím, a třetím rozdělit euroatlantické partnerství. „Myslím, že ve všech těchto cílech zásadně selhal,“ uvedl. Ukrajina podle něj už teď vyhrála bitvu týkající se ukrajinské identity, nezávislosti a její pozice ve světě.
Dánská premiérka také uvedla, že souhlasí s tím, co říkali či říkají američtí prezidenti Barack Obama, Donald Trump či Joe Biden, tedy že Evropa musí plnit svůj úkol a dělat víc v zajištění vlastní obrany a v politice odstrašení.
Evropská unie je podle Frederiksenové nyní silnější než před koronavirovou pandemií, obdobím vysoké inflace nebo válkou na Ukrajině. Za zásadní považuje jednotu bloku, kterou ale v otázce podpory Ukrajiny narušuje Maďarsko. „Kdyby to bylo 12 proti 15, to by byl velký problém pro nás všechny. Ale není to tak, je to 26 ku jedné, respektive jeden proti zbytku Evropy,“ uvedla. Unie dosud byla schopna se s takovou situací vypořádat, míní.
Frederiksenová i Stubb se vyjádřili pro rozšíření Evropské unie. Po ruské invazi na Ukrajinu podle finského prezidenta některé státy, které byly proti, změnily názor. Přijetí západobalkánských států do unie je podle Stubba minimálně stejně strategicky důležité, jako vstup Ukrajiny, Moldavska či Gruzie.
