Podle jedné ze studií předchází pokles smyslu života a pocit omezeného osobního růstu zhoršení kognitivních funkcí u starších dospělých.
Nová studie odhalila, že několik let před stanovením diagnózy středně těžké kognitivní poruchy mohou starší lidé pociťovat menší smysl pro život a pesimismus ohledně svého osobního růstu.
Účastníci studie byli součástí dlouhodobého projektu Rush Memory and Aging Project, který byl zahájen v roce 1997 na Rush University v Chicagu a jehož cílem je identifikovat genetické a environmentální faktory při vzniku Alzheimerovy choroby. Jejich údaje byly použity ve více než 300 studiích zabývajících se aspekty stárnutí, od zkoumání vlivu konzumace vajec na riziko demence až po studii vztahu mezi osamělostí a fyzickou aktivitou u starších dospělých.
Změny předcházejí úpadku kognitivních funkcí
Tato nejnovější studie byla publikována online v časopise Journal of Neurology Neurosurgery & Psychiatry.
Vědci z Číny, Švédska a Chicaga provedli dlouhodobý výzkum, kterého se zúčastnilo 910 osob v průměrném věku 79 let. Po dobu 14 let účastníci každoročně podstupovali hodnocení středně těžkých kognitivních poruch a demence. Vědci měřili šest složek psychické pohody účastníků:
- sebepřijetí
- autonomie
- zvládnutí prostředí
- smysl života
- pozitivní vztahy s ostatními lidmi
- osobní růst
Na konci studie se u 265 osob (29 %) vyvinula středně těžká kognitivní porucha a u 89 osob (34 %) z této skupiny se rozvinula demence. V porovnání s osobami, u nichž se kognitivní funkce nezhoršily, došlo u těch, u nichž se rozvinula kognitivní porucha, dva roky před stanovením diagnózy k rychlejšímu zhoršení psychické pohody. Změny však začaly již dříve; tato skupina začala vykazovat nižší míru smysluplnosti života tři roky před diagnózou a nižší míru osobního růstu již šest let před ní.
Vědci shledali, že čtyři ostatní ukazatele pohody se ve skupině, u níž se rozvinula porucha, nezhoršily. Předpokládali, že to může naznačovat, že osobní růst a smysl života „mohou být kognitivně náročnější než ostatní složky životní pohody, a proto mohou sloužit jako citlivější ukazatele kognitivního stárnutí“.
Tyto senzitivní ukazatele jsou důležité, protože „dlouhé preklinické stadium demence může poskytnout kritický časový prostor pro zavedení preventivních opatření k zabránění nebo oddálení jejího nástupu,“ napsali, a proto je včasná identifikace osob s vysokým rizikem „zásadní pro zavedení preventivních opatření a snížení výskytu demence a související zátěže“.
Upozornění a omezení
Vědci upozorňují, že posílení pocitu cíle a růstu nemusí nutně zabránit nebo oddálit pokles kognitivních funkcí. Přestože výsledky naznačují, že snížená psychická pohoda může předpovídat budoucí zhoršení kognitivních funkcí, studie neprokázala příčinnou souvislost, uvedl pro Epoch Times Jie Guová, držitelka doktorátu v oboru lidské výživy, která je spoluautorkou studie.
„Vzhledem k tomu, že tato studie je observační studií,“ řekla, „nemohli jsme vyvodit kauzální souvislosti, že udržování smyslu pro cíl a práce na osobním růstu mohou odvrátit mírné kognitivní poruchy a demenci.“
Studie také nezjišťovala vliv úrovně fyzické kondice a výživy účastníků, dodala Guová. Poznamenala, že tyto faktory mohou hrát roli při odvracení kognitivních poruch a Alzheimerovy choroby a jsou předmětem probíhajícího výzkumu stárnutí.
Nedávná zpráva o demenci, kterou zveřejnila Lancetova komise, řada nezávislých skupin odborníků na vysoké úrovni svolaných lékařským časopisem The Lancet, zjistila 14 rizikových faktorů demence, které sahají od volby životního stylu, jako je fyzická nečinnost a kouření, až po zdravotní stavy, jako je obezita a ztráta sluchu.
Podle zprávy časopisu The Lancet by bylo možné eliminací těchto rizikových faktorů oddálit nebo zabránit téměř polovině případů demence.
Zkoumání mnoha faktorů – fyzických, environmentálních, sociálních a psychologických – které přispívají k úbytku kognitivních funkcí a demenci, probíhá na mezinárodní úrovni.
„Je třeba provést další výzkum, aby se zjistilo, zda a do jaké míry mohou intervence zaměřené na složky [psychické] pohody prospět kognitivním funkcím a pomoci předcházet rozvoji demence,“ napsala Guová a její kolegové.
–ete–
