Epoch Times Česko ČTK

a 4. 9. 2024

Při výběru eurokomisařů je nejdůležitější jejich kompetence a je tak třeba, aby měli zkušenosti z vysoké politiky na úrovni bývalých premiérů, ministrů či jejich náměstků či z vysokých pozic v unijních institucích. Na tiskové konferenci v Bruselu to dnes uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila také potřebu vyváženosti svého nového týmu, ať již geografickou či pokud jde o počet mužů a žen. Členské státy už do Bruselu poslaly všechny nominace na nové eurokomisaře, předsedkyně EK tak nyní může začít rozhodovat o rozdělení portfolií. Mezi nominovanými je 17 mužů a devět žen včetně jí samotné. Bulharsko jako jediné dalo šéfce unijní exekutivy na výběr a nominovalo muže a ženu.

Kompetence a zkušenosti z vysoké politiky

„Nejdůležitější kritérium jsou kompetence,“ řekla šéfka unijní exekutivy na tiskové konferenci, kde představovala závěrečnou zprávu týkající se strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU. „Dalším kritériem je zeměpisná vyváženost, ale i vyváženost politická a rovněž vyváženost související s rozmanitostí,“ dodala Ursula von der Leyenová. Zeměpisná rovnováha má být rozdělením klíčových portfolií rovnoměrně mezi země na severu, jihu a západě a východě Evropy. Politická vyváženost pak znamená, že by v komisi měly být reprezentovány všechny hlavní evropské politické strany podle toho, jak uspěly v nedávných volbách.

„Evropská komise by měla reprezentovat obyvatele Evropské unie, přičemž polovinu z nich tvoří ženy,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. „Celý svůj politický život jsem bojovala za to, aby vysoké pozice zastávalo více žen,“ dodala s tím, že kdyby požadavek na ženu-kandidátku v dopisech jednotlivým členských státům nezmínila, nebyla by mezi nominovanými téměř žádná. „Celý proces i nadále pokračuje, ještě jsem neviděla všechny potenciální kandidáty, jsem ale v kontaktu se všemi zeměmi,“ doplnila. Kdy mají být jména komisařů a jejich portfolia oznámena, zatím není jasné, spekuluje se ale o příští středě 11. září.

Geografická a politická vyváženost

Šéfka unijní exekutivy již v červenci požádala členské státy, aby do nové komise navrhly vždy muže a ženu, aby si z dvojice mohla vybrat a aby následně měla v komisi rovnocenné zastoupení obou pohlaví. Se dvěma jmény ale přišlo jen Bulharsko. Navrhlo buď bývalou šéfku bulharské diplomacie Ekaterinu Zacharievovou, nebo někdejšího ministra životního prostředí Juliana Popova. Pravdou nicméně je, že všechny státy, až na jeden, své nominace se šéfkou komise probíraly předem, teprve poté svůj návrh zveřejnily. Jedinou zemí, která bez konzultace s Bruselem jméno oznámila, bylo podle zdrojů ČTK Irsko. To nominovalo bývalého ministra financí Michaela McGratha.

Ženy v Evropské komisi

V budoucí komisi by tak měly být von der Leyenová z Německa a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, která získala podporu prezidentů a premiérů zemí EU pro pozici šéfky unijní diplomacie a bude zároveň místopředsedkyní EK. Dále finská vláda nominovala na příští komisařku již na začátku července dlouholetou europoslankyni Hennu Virkkunenovou, Švédsko vysílá do Bruselu současnou ministryni pro evropské záležitosti Jessiku Roswallovou, Španělsko si pro post eurokomisařky zvolilo současnou místopředsedkyni vlády Teresu Riberaovou a Chorvatsko oznámilo, že jeho kandidátkou bude dosavadní eurokomisařka Dubravka Šuicaová.

Dále Portugalsko oznámilo nominaci bývalé ministryně financí Mariy Luís Albuquerqueové a Rumunsko uvedlo, že mění svou nominaci a namísto dříve oznámeného Victora Negrescua nakonec do unijní exekutivy posílá europoslankyni Roxanu Mînzatuovou.

Česko již dříve rozhodlo, že kandidátem na příštího českého eurokomisaře bude ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. V dosluhující Evropské komisi ČR zastupuje Věra Jourová.

Přečtěte si také

Dokud trvá válka na Ukrajině, nejsou ruské suroviny pro Česko tématem, řekl Macinka

Macinka dnes od českých novinářů dostal otázku týkající se výroku belgického premiéra Barta De Wevera, který se o víkendu vyslovil pro ukončení války na Ukrajině a pro normalizaci vztahů s Ruskem s cílem znovu získat přístup k levným surovinám.

Rozmarýn místo chemie. Čeští vědci vyvinuli nový způsob ochrany obilí před škůdci

Ekologické zemědělské systémy, ale i konvenční zemědělství mohou podle nového výzkumu začít aplikovat rostlinný olej z rozmarýnu a jeho esenciální látky, které obilí ochrání proti škůdcům.

Bývalý eurokomisař Ján Figeľ: Skutečná cesta k míru, která přesahuje válku na Ukrajině

Je logické a bolestně zřejmé, že začít válku je vždy snazší a rychlejší, než ji ukončit. Potvrzují to vnitřní i válečné konflikty na Ukrajině, v Gaze, Íránu a na celém Blízkém východě...

Patoložka Ute Krügerová, spoluautorka knihy o 57 případech úmrtí po očkování proti covidu-19, navštívila Prahu

V pátek vystoupila v Praze patoložka, která je spoluautorkou knihy Geimpft - gestorben (Očkovaný - mrtvý), která nese podnázev Histopatologický atlas poškození způsobených očkováním proti koronaviru.

Skončil kvůli válce ráj v Dubaji? Škody po útocích či hrozby se kvůli panice nesmějí ani natáčet

Od začátku války Írán vyslal na území Spojených arabských emirátů přes 1 700 dronů a balistických raket. Za jejich natáčení hrozí v SAE odnětí svobody a velké pokuty.

Evropa musí reagovat cíleně na energetickou krizi, uvedla von der Leyenová v dopise lídrům EU

Reakce Evropy na narušení dodávek ropy a plynu a prudký nárůst cen energií kvůli válce na Blízkém východě musí být podle předsedkyně Evropského parlamentu dočasná a cílená.

Čínský vůdce Si Ťin-pching za potlesku přítomných přichází na závěrečné zasedání čínského parlamentu, Všečínského shromáždění lidových zástupců, do Velké síně lidu v Pekingu 11. března 2024. (Kevin Frayer /Getty Images)
Čína přijímá kontroverzní zákon o „etnické jednotě“ – s dopady i v zahraničí

Peking přijal zákon o „etnické jednotě“ země. Mandarínština má být povinným jazykem ve vzdělávacím systému a bude se podporovat také na veřejných místech.

Kumari: Tradice Nepálu, kde dítě ztělesňuje bohyni

Tradice Kumari v Nepálu: mladá dívka je považována za živoucí vtělení bohyně. Jak se vybírá, jak žije a jakou roli hraje v nepálské kultuře.

S válečnými slony přes Alpy? Nový nález ze Španělska vyvolává otázky

Podle historických zpráv vytáhl roku 218 př. n. l. Kartágec jménem Hannibal s 30 000 vojáky a 37 slony přes Alpy na Řím. Dodnes je tento vojenský čin považován zároveň za epický i za sotva uvěřitelný. Nález ze Španělska však naznačuje, že lidské odhodlání zřejmě nezná hranic. Kdo si ještě alespoň matně vybavuje hodiny dějepisu, […]