„Musíme vzít na vědomí, že domácí porody tady byly, jsou a budou. A měli bychom stanovit podmínky, aby byl domácí porod bezpečný,“ říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a senátor Ondřej Šimetka.
Česká legislativa domácí porody povoluje, ale porodní asistentky k domácím porodům chodit doposud nesměly. Od minulého týdne je to už minulost. Ústavní soud (ÚS) rozhodl umožnění vyškoleným porodním asistentkám vést domácí porody, aniž by byly za svou činnost pokutovány. Nelze ji však z hlediska právní úpravy považovat za poskytování zdravotní péče, na rozdíl od porodu, který asistentka vede ve zdravotnickém zařízení.
„Stát tím říká, že nemůže garantovat kvalitu této péče a nevztahují se na ni legislativní vyhlášky,“ vysvětluje pro iRozhlas prezidentka Unie porodních asistentek Magdaléna Ezrová.
„Jakožto lékař bych byl asi raději, kdyby všechny ženy rodily v porodnici. Na druhou stranu respektuji skupinku žen, které si to nepřejí a chtějí rodit doma a pro které to čistě teoreticky v některých případech skutečně bezpečná varianta být může,“ uvádí Šimetka.
Podle něj je současná právní úprava v Česku nepřehledná, chaotická a nepředvídatelná. „Soud vyzval zákonodárce k tomu, aby situaci napravili. Pojmenoval absurditu situace, kdy jsou porodní asistentky vystaveny pokutám až milion korun.“ Současné rozhodnutí soudu by díky přítomnosti zdravotníka mělo výrazně snížit rizikovost.
Ezrová je toho názoru, že by bylo nejlepší vytvořit úplně nový zákon o porodní asistenci.
„Nález ÚS končí apelem, aby zákonodárce právní úpravu vyjasnil. My jsme se to pokusili co nejlépe vyložit, ale je to velmi komplikované, a tudíž by jistě stálo za to, aby se zákonodárce jasně postavil k vedení domácích porodů a aby bylo pro všechny zúčastněné jasnější, co se smí, a co se nesmí,“ upřesnil soudce Jan Wintr.
I když Šimetka souhlasí s rozhodnutím soudu, domnívá se, že je nutné stanovit jednotné podmínky. Jednou z nich je zajištění restagistrace porodních asistentek a druhou je jejich kontinuální vzdělávání.
„Protože dnes mohou jít porodní asistentky k porodu, aniž bychom viděli, jaké mají vzdělání kromě vystudované vysoké školy. Nemáme například nastavené podmínky, kolik musí mít let praxe v porodnici,“ vysvětluje.
Přínosy a rizika domácího porodu
Hlavním přínosem domácího porodu, který obhájci domácích porodů zmiňují, je fakt, že žena rodí ve známém prostředí, obklopena lidmi, které zná a kteří ji podporují. Porod doma ve velké většině probíhá přirozeným tempem, bez stresu a vyrušování a po porodu není žena oddělena od svého dítěte. Rodičky se také na domácí porod dopředu důkladně připravují.
„Porodní asistentka má tu ženu v kontinuální péči, zná její anamnézu, zná vývoj toho těhotenství a sledujete ten porod vlastně i trochu jinak než v porodnici, protože porodní asistentka je neustále s rodící ženou. V porodnici tam vždycky někdo přijde, vyšetří, má nějaký malý obrázek toho porodu. Ta porodní asistentka sleduje komplexně celý průběh toho porodu, a to je opravdu jiný vhled do jeho běhu,“ vysvětluje Ezrová.
„Samozřejmě, bavíme se o nějakém průměru, ale ty extrémy, když se něco stane opravdu ze vteřiny na vteřinu, to se u porodu doma prakticky neděje, protože tam nejsou intervence.“
Podle studie, kterou v roce 2019 přednesl profesor Eyal Sheiner, jeden ze spoluautorů a přednosta gynekologicko-porodnické kliniky univerzitní nemocnice v izraelské Beer Ševě a mezinárodní odborné Společnosti pro matku a plod v Las Vegas, ukazuje, že porod doma znamená třikrát vyšší riziko úmrtí dítěte, i když se jedná o zdravou ženu, informovala Komora záchranářů.
„Výsledky této naší studie se shodují se závěry rozsáhlejších studií provedených v USA, a potvrdila naši hypotézu, že porod mimo zdravotnické zařízení je mnohem nebezpečnější než v nemocnici,“ dodal Sheiner.
Studie nerozlišovala mezi plánovanými domácími porody a těmi akutními.
Co se týče úmrtí novorozenců při plánovaných domácích porodech, byly příčiny odlišné. Největší podíl tvořily komplikace během porodu, vrozené vady a infekce. Vůbec nejčastější příčiny úmrtí byly spojeny se situacemi, kdy došlo k poškození mozku, zejména při nedostatku kyslíku nebo udušení. Zatímco při porodech v nemocnici, které vedly porodní asistentky, docházelo k těmto stavům ve 0,21 případu na 10 000 porodů, u plánovaných domácích porodů to bylo více než 10x častěji. „Tato analýza příčin novorozenecké úmrtnosti u plánovaných domácích porodů ukazuje, že pro novorozence jsou riskantnější než porod v nemocnici,“ shodli se autoři rozsáhlé studie.
U každého porodu existují určitá rizika, říká Šimetka. „Pravdou taky je to, že ta rizika nebo ty komplikace, které se mohou stát u porodu, mají nějaké stavy, které tomu předchází, a při kontinuálním sledování skutečně mnoho těch situací lze odhalit dopředu a tu ženu transferovat třeba do porodnice.“
„A to, jak moc jsou bezpečné, to se skutečně odvíjí od toho, jaký systém v dané zemi je. No, bezpochyby v situaci České republiky, kde vlastně není žádný systém a ty porody doma probíhají doposud bez účastí porodních asistentek a rodí tam ženy, které by tam třeba rodit vůbec neměly, ty výsledky bez pochyby asi budou horší, byť my ta data nemáme, protože ty porody nejsou hlášené,“ dodává.
Rozdíl mezi dulou a porodní asistentkou
Porodní asistentka
Porodní asistentka je vyškolená zdravotnice, která se rodičce věnuje před, během a po porodu po zdravotní stránce. Je zodpovědná za vedení porodu, ošetření ženy po porodu a následnou péči o novorozence. Měla by spolupracovat s odborným lékařem a informovat jej o případných zdravotních komplikacích.
Dula
Na rozdíl od porodní asistentky je práce duly nezdravotnická profese. Její hlavní náplní je poskytovat ženě psychickou a fyzickou podporu. Doprovází ji v těhotenství, během porodu a v poporodním období. Smyslem její práce je přispívat k tělesné i duševní pohodě rodičky, novorozence a celé rodiny. Její práce není spojena jen s domácími porody, ženu mnohdy doprovází a podporuje i v porodnici.
