Bipolární porucha: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní přístupy

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Bipolární porucha, dříve známá jako maniodeprese, je poměrně častá, celosvětově je diagnostikována u jednoho ze 100 lidí. V ČR je ročně diagnostikováno až 2 000 lidí. V současnosti jí trpí přes 11 tisíc lidí (2021). Ve Spojených státech je tato statistika o něco vyšší, ročně se s touto poruchou setkají téměř tři procenta populace. Téměř 83 procent případů je považováno za závažné. Ačkoli míra výskytu je v současné době nejasná, bipolární porucha je obvykle diagnostikována mezi 15. a 19. rokem života a zřídka po 40. roce života.

Součástí náročnosti diagnostiky bipolární poruchy je skutečnost, že zahrnuje psychologické vyšetření, při kterém je jedinec dotazován na své příznaky, rodinnou anamnézu a celkový stav duševního zdraví. Mnohé z těchto odpovědí jsou často subjektivní a nemusí zpočátku směřovat přímo k diagnóze bipolární poruchy.

Jaké typy bipolární poruchy rozlišujeme?

Může se vyvinout několik typů bipolární poruchy. Vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění mozku, které mění náladu, energii a často i schopnost fungovat, je pro lidi s bipolární poruchou běžné, že zažívají intenzivní emoční stavy, které se obvykle vyskytují po určitou dobu. Klíčovou kategorizací mezi těmi, kteří zažívají výkyvy nálad, a těmi s bipolární poruchou je délka trvání epizod, přičemž bipolární porucha ovlivňuje náladu po několik dní.

Bipolární porucha I. typu

Při ní se u člověka objeví manická epizoda. Během manické epizody dochází u lidí k extrémním změnám v úrovni energie, které mohou být pozitivní nebo negativní. Manická epizoda trvá nejméně týden, kdy člověk prožívá extrémně vysoké a/nebo nízké cítění emocí. Tyto změny mají často za následek dysfunkce v práci, rodinném životě a/nebo ve schopnosti zvládat další povinnosti. Depresivní epizody se také vyskytují a zpravidla přetrvávají přibližně dva týdny nebo déle. Pokud jedinec během této doby prožívá velmi utlumené emoce, často se to označuje jako „velká depresivní“ epizoda. Po manických epizodách mohou následovat také epizody hypomanické. Během hypománie zůstává hladina energie vysoká, stejně jako přehnané sebevědomí. Příznaky však nejsou tak extrémní a trvají jen několik dní.

Bipolární porucha II. typu

Lidé, kteří trpí bipolární poruchou II. typu, mají alespoň jednu velkou depresivní epizodu a jednu hypomanickou epizodu. Tyto hypomanické epizody jsou méně závažné než manické epizody, které prožívají lidé s bipolární poruchou I. typu.

Cyklotymie

Jedná se o mírnější formu bipolární poruchy, která obvykle zahrnuje mnoho výkyvů nálad, přičemž se vyskytují jak hypománie, tak depresivní příznaky. Lidé s cyklotymickou poruchou mají často mnoho emočních vzestupů a pádů, ale příznaky jsou méně závažné než u lidí s bipolární poruchou I. typu nebo II. typu. K opakování příznaků dochází nejméně po dobu dvou let a výkyvy nálad neustávají po dobu delší než dva měsíce.

Jiné bipolární afektivní poruchy a jiné depresivní epizody

Pokud osoba nesplňuje kritéria pro výše zmíněné typy bipolární poruchy, ale přesto se u ní vyskytují klinicky relevantní abnormální výkyvy nálady, patří do tohoto typu.

Jaké jsou příznaky a první projevy bipolární poruchy?

Hlavním příznakem nebo symptomem bipolární poruchy je manická epizoda, která trvá minimálně jeden týden a může zahrnovat hypomanické epizody.

Vzhledem k tomu, že je průběh bipolární poruchy individuální, mohou se příznaky u jednotlivých osob lišit. Následující příznaky však mohou být pro manickou epizodu společné:

• Neustálé změny nebo výkyvy nálady
  
• Extrémní emoční výkyvy, a to jak vysoké, tak nízké
  
• Prudké, náhlé a výrazné změny nálad
  
• Neklid a nervozita
  
• Rychlá řeč a rychlé myšlenky
  
• Zvýšená energie
  
• Špatný úsudek
  
• Zvýšená impulzivita
  
• Bezohledné chování
  
• Ztráta normálních sociálních zábran
  
• Psychóza

U hypomanické epizody mohou být běžné i následující příznaky:

• Zvýšený pocit pozitivity a/nebo produktivity
  
• Výkyvy nálad

U depresivní epizody mohou být běžné také následující příznaky:

• Extrémní smutek
  
• Nízká energie
  
• Nedostatek motivace
  
• Pocit bezcennosti nebo beznaděje
  
• Obtíže se soustředěním
  
• Podrážděnost
  
• Zvýšená potřeba spánku

Protože se má za to, že bipolární porucha má silnou dědičnou složku, ať už environmentální, nebo genetickou, je často dobré pravidelně testovat jedince, kteří mohou mít predispozice, začínají-li se objevovat příznaky.

Co způsobuje bipolární poruchu?

Přesná příčina bipolární poruchy není známa. Předpokládá se, že bipolární poruchu způsobuje několik faktorů:

• Genetika: Předpokládá se, že bipolární porucha má genetickou vazbu a může se vyskytovat v rodině. Jedná se o jedno z nejvíce dědičných psychiatrických onemocnění, které bylo identifikováno – ať už jde o vliv prostředí, nebo o genetickou poruchu. Více než dvě třetiny pacientů mají alespoň jednoho blízkého biologického příbuzného s touto poruchou.
  
• Nerovnováha nebo změněné oblasti mozku: Chemická nerovnováha v mozku může být jednou z příčin bipolární poruchy. Neurotransmitery v mozku, jako je serotonin, noradrenalin a dopamin, mohou být ovlivněny, což způsobuje, že jedinci propadají symptomům. U lidí s bipolární poruchou může být také snížen objem šedé hmoty nebo hipokampu.

Přestože příčina bipolární poruchy není známa, existují některé běžné spouštěcí faktory, mezi něž patří:

• Stres: Příkladem může být zhoršení vztahů, zneužívání, nemoc, ohrožení živobytí a/nebo úmrtí blízkých.
  
• Tělesné onemocnění
  
• Poruchy spánku

Kdo je ohrožen bipolární poruchou?

Jak bylo uvedeno výše, bipolární poruchu mohou vyvolat různé faktory, včetně genetiky, stresu a nerovnováhy. Příčiny bipolární poruchy se překrývají s kategorií osob, u nichž je vyšší pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění.

Předpokládá se, že bipolární porucha postihuje muže i ženy poměrně stejně, a neexistuje dostatek studií, které by určily, zda příslušnost k určitému etniku hraje nějakou roli při zvyšování pravděpodobnosti jejího vzniku. Níže jsou uvedeny faktory, které mohou zvyšovat vaše riziko:

• Rodinná anamnéza: Pokud máte v blízkém příbuzenstvu příbuzného s bipolární poruchou, riziko se zvyšuje.
  
• Věk: Ačkoli se bipolární porucha může rozvinout v jakémkoli věku, nejčastěji se vyskytuje u lidí ve věku 18 až 29 let.
  
• Další duševní onemocnění: U lidí se sezónní afektivní poruchou je větší pravděpodobnost, že se u nich bipolární porucha časem vyvine. Mnoho lidí s bipolární poruchou trpí také úzkostnou poruchou a přibližně polovina lidí s bipolární poruchou má souběžnou psychiatrickou poruchu.
  
• Závislost na drogách nebo alkoholu: Přibližně 60 % pacientů trpí závislostí na drogách nebo alkoholu.
  
• Traumatické události nebo stres: U lidí, kteří zažívají velký stres nebo traumatickou událost, jako je například úmrtí blízké osoby, je pravděpodobnost vzniku poruchy vyšší.

Jak se diagnostikuje bipolární porucha?

Přestože existuje několik screeningových a diagnostických testů na bipolární poruchu, obvykle se lidé nevyšetřují, pokud se u nich neprojeví příznaky. U osoby, která má příznaky, lze provést následující testy, které diagnózu potvrdí a/nebo vyloučí:

• Fyzikální vyšetření a laboratorní testy: Toto vyšetření pomůže vyloučit základní zdravotní potíže, které by mohly být příčinou příznaků.
  
• Psychiatrické vyšetření: Obvykle lékař provede psychiatrické vyšetření, aby zjistil, zda se v rodině vyskytla bipolární porucha, a aby posoudil současný stav duševního zdraví. Otázky se obvykle týkají toho, jak dlouho se jedinec cítí symptomaticky, jak dlouho příznaky obvykle trvají a jaká je jejich závažnost. Při tomto posouzení mohou být kladeny také otázky týkající se životních návyků, zda osoba užívá drogy a/nebo alkohol, a lékař může konzultovat také s přáteli a rodinou.
  
• Zaznamenávání nálady: Někdy lékař v rámci psychologického vyšetření požádá jedince, aby si vedl záznamy o svých náladách, spánku, příznacích atd., což mu pomůže najít správný léčebný plán a typ bipolární poruchy.

Jaké jsou komplikace bipolární poruchy?

U osob s diagnózou bipolární poruchy se mohou vyskytnout potenciální komplikace v každodenním fungování v důsledku výrazných změn nálad, které se s touto poruchou často pojí.

Mezi nejčastější komplikace patří:

• Zneužívání návykových látek: Vzhledem k tomu, že bipolární porucha může na některé jedince působit jako psychická zátěž, může se mnoho lidí po jejím nástupu uchýlit k návykovým látkám, které jim pomáhají se s ní vyrovnat. Pokud se vy nebo někdo z vašich známých potýká s bipolární poruchou a/nebo zneužíváním návykových látek, je pro optimalizaci výsledků nezbytná konzultace s kvalifikovaným týmem lékařů.
  
• Další problémy týkající se duševního zdraví: U jedince s bipolární poruchou se mohou v souvislosti s bipolární poruchou vyskytnout další duševní potíže, jako je úzkost a/nebo deprese.

Komorbidity: Některé studie naznačují, že osoby s bipolární poruchou trpí dalšími komorbiditami, jako je zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, obezity, cukrovky a hypertenze. Protože stavy duševního zdraví mohou běžně souviset s tím, jak lidé pečují o své fyzické zdraví, předpokládá se, že existují významné souvislosti mezi špatným duševním zdravím a/nebo bipolární poruchou a celkově horším stavem fyzického zdraví.

Sebevražda: Přibližně jedna z pěti osob s bipolární poruchou spáchá sebevraždu. Pokud máte sebevražedné myšlenky, volejte 155 nebo Anonymní linku pomoci v krizi 974 834 688 a/nebo linku první psychické pomoci (Cesta z krize): 116 123 

Jaká je léčba bipolární poruchy?

Léčba bipolární poruchy se liší podle věku, příznaků a závažnosti. Obvyklá léčba zahrnuje léky, psychoterapii nebo obojí.

Léky

Nejběžnějšími léky na bipolární poruchu jsou stabilizátory nálady. Je důležité si uvědomit, že všechny léky mohou mít nežádoucí účinky a musí být předepsány a sledovány kvalifikovaným týmem zdravotníků z hlediska účinnosti a bezpečnosti. Při léčbě bipolární poruchy lze použít následující stabilizátory nálady:

• Lithium je lék stabilizující náladu, který pomáhá lidem s příznaky mánie a deprese.
  
• Antikonvulziva jsou léky stabilizující náladu, mezi které patří divalproex sodný, lamotrigin a kyselina valproová.
  
• Mezi antipsychotika patří olanzapin, risperidon, quetiapin, lurasidon, aripiprazol a asenapin.
  
• Antidepresiva zahrnují inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), noradrenalinu (SNRI), inhibitory monoaminooxidázy (MAOI) a tricyklika. Tyto léky mohou někdy mánii zhoršovat, proto mohou být předepisovány s jinými léky, aby se tento nežádoucí účinek zmírnil.
  
• Benzodiazepiny jsou léky jako alprazolam, chlordiazepoxid, klonazepam, diazepam a lorazepam, často předepisované pro jejich vlastnosti snižující úzkost.

Psychoterapie

Ta se často používá jako součást léčebného plánu spolu s léky. Některá terapeutická opatření mohou zahrnovat psychoedukaci, která umožňuje dozvědět se více o bipolární poruše, kognitivně-behaviorální terapii (KBT), která zmírňuje příznaky deprese, a/nebo rodinnou terapii, která pracuje v kontextu vztahů s danou osobou.

Jak ovlivňuje myšlení bipolární poruchu?

Vzhledem k tomu, že bipolární porucha je duševní onemocnění, je zásadní dostat se do prostoru se zvládáním bipolární poruchy tak, aby si člověk mohl udržet pozitivnější myšlení.

Výzkumy ukazují, že u bipolární poruchy dochází k častějším relapsům u těch, kteří mají pesimističtější vzorce přesvědčení, ve srovnání s těmi, kteří se snaží udržet si pozitivnější pohled na věc. Vzhledem k tomu, že mnoho lidí s bipolární poruchou běžně pociťuje poklesy silněji než vzestupy, je řízení myšlení zásadní.

Vzhledem k tomu, že diagnóza bipolární poruchy je někdy obtížná, musí si člověk vytvořit vhodný tým péče, aby optimalizoval celkovou péči o své zdraví.

Mezi nejčastější obavy lidí žijících s bipolární poruchou patří:

• Jak mohou poruchu vnímat ostatní.
  
• Jak může ovlivnit každodenní fungování.
  
• Obavy z přenosu poruchy na děti.
  
• Jak může ovlivnit randění/osobní život.

Přestože diagnóza bipolární poruchy může být pro člověka významná, je nezbytné, aby si zajistil správný tým kvalifikovaných zdravotníků, včetně lékařů a terapeutů. Posilujícím krokem může být také zvážení podpůrných skupin a dalších způsobů, jak se obklopit osobami s podobnými zkušenostmi.

Jaké jsou přírodní přístupy k bipolární poruše?

Zatímco léky a terapie jsou obvyklými přístupy k léčbě bipolární poruchy, některé přírodní přístupy mohou pomoci při zvládání příznaků.

Doplňky stravy

• Omega-3: Některé výzkumy naznačují, že dostatečná suplementace rybím tukem může pomoci snížit příznaky u lidí s bipolární poruchou. Protože rybí tuk obsahuje omega-3, které interagují s neurotransmitery souvisejícími s náladou a zlepšují jejich vazbu a signalizaci, čímž stabilizují náladu, mohou mít lidé s bipolární poruchou prospěch z pravidelných doplňků kvalitního rybího tuku. Omega-3 mastné kyseliny také snižují zánět.
  
• NAC: N-acetyl-L-cystein (NAC) je dalším doplňkem stravy, který byl zkoumán u lidí s bipolární poruchou. I když je třeba provést další výzkum, předpokládá se, že NAC má účinek podobný antioxidantům, napomáhá uvolňování dopaminu a zvyšuje úroveň neurogeneze v mozku.
  
• Inositol: I přesto, že je inositol označován jako vitamin B8, není to vitamin. Ukázalo se, že u některých lidí s bipolární poruchou pomáhá zmírňovat příznaky v důsledku přirozeného úbytku inositolu, ke kterému může docházet u lidí užívajících léky na bipolární poruchu. Tento doplněk se ukázal jako slibný pro lidi s bipolární poruchou, i když je zapotřebí dalšího výzkumu. Doplňování inositolu je sporné, pokud užíváte lithium nebo kyselinu valproovou, a mělo by být projednáno s lékařem.
  
• Cholin: Jeden systematický přehled zjistil, že léčba ve vodě rozpustným vitaminem cholinem podstatně snížila příznaky mánie u pěti ze šesti pacientů s rychlými cykly bipolární poruchy a u čtyř pacientů se snížily depresivní a manické příznaky.

Změny životního stylu

Jak bylo uvedeno výše, péče o tělo pomáhá zlepšit duševní zdraví. Pravidelný pohyb, dostatek spánku a vyvážená strava pomáhají stabilizovat celkové fyziologické funkce. Pravidelné cvičení pomáhá stabilizovat náladu a uvolňovat přirozený dopamin. Spánek napomáhá obnově mozku a pomáhá snižovat podrážděnost. Vyvážená strava obsahující omega-3 mastné kyseliny a protizánětlivé antioxidanty pomáhá vyživovat mozek a podporuje pozitivní chemickou rovnováhu.

Při léčbě příznaků bipolární poruchy se slibně osvědčuje také typ psychoterapie nazývaný interpersonální a sociální rytmická terapie (IPSRT). IPSRT se zaměřuje na řešení dysregulace cirkadiánního rytmu, poskytuje psychoterapeutická sezení a vzdělává pacienty v tom, jak lépe dodržovat farmakologickou léčbu. Jedna z reálných, kontrolovaných studií zjistila, že tato léčba snižuje zátěž pacientů symptomy po dobu více než šesti měsíců.

Jak mohu předcházet bipolární poruše?

Přestože neexistuje žádný zaručený způsob, jak zcela vyloučit možnost vzniku bipolární poruchy, můžete podniknout několik kroků, které sníží pravděpodobnost, že se z ní vyvine nezvladatelný stav.

Některé z nejlepších způsobů, jak snížit riziko zhoršení bipolární poruchy, souvisejí s životními návyky:

• Zůstat pozorný: Pokud máte k bipolární poruše genetické předpoklady nebo se obáváte rozvoje příznaků, je nezbytné věnovat pozornost pravidelným varovným příznakům. Pokud se příznaky začnou rozvíjet, jejich včasné řešení vede k lepším výsledkům. Pomoc přátel, rodiny a/nebo poskytovatelů zdravotní péče, kteří vás budou udržovat v odpovědnosti za sledování příznaků, může být užitečná.
  
• Udržování zdravých návyků: Pro snížení rizika vzniku a/nebo zhoršení bipolární poruchy je důležité dodržovat pravidelnou péči o sebe, jako je cvičení a správné stravování. Kromě toho je nutné vyhýbat se užívání drog a alkoholu, protože tyto látky mohou příznaky zhoršovat a/nebo zvyšovat pravděpodobnost opakování příznaků.
  
• Stravování plnohodnotnou stravou: Důkazy naznačují, že u lidí, kteří jedí kvalitní bílkoviny, hodně ovoce a zeleniny, luštěniny, celozrnné obiloviny a ořechy, se snižuje riziko vzniku poruch nálady ve srovnání s těmi, kteří jedí západní stravu, zejména vysoce zpracovanou. Udržování rozmanitého a zdravého střevního mikrobiomu proto může pomoci odvrátit duševní onemocnění.
  
• Dodržování léčby: Pravidelné užívání léků podle pokynů je důležité pro zvládání výskytu a recidivy příznaků. Preventivní vysazování léků bez řádného dohledu poskytovatele zdravotní péče může způsobit zhoršení nebo návrat příznaků.

–ete–