Měly by se obce slučovat, tak jak to navrhují ekonomové z vládního NERVu a někteří poslanci, anebo je lepší je nechat vlastnímu osudu? O tomto tématu debatovali tento týden odborníci na půdě Poslanecké sněmovny.
V obcích menších než 5 000 obyvatel žije 40 % české populace, přičemž v obcích do 500 obyvatel žije 8 % populace a těchto mikroobcí je přitom u nás více než 3 400, zaznělo na sněmovním semináři 11. září 2024. Rozdrobenost českého venkova má být unikátní i v rámci Evropy.
Myšlenka slučování vyšla z doporučení ekonomů Národní ekonomické rady vlády s tím, že spojování obcí s méně než tisíci obyvateli by přineslo úspory v několika miliardách korun. Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob letos přišel s plánem na návrh zákona, jak počet obcí a jejich fungování optimalizovat, ovšem jen na dobrovolné bázi. Plán se však setkal s odporem některých obcí, odborníků i opozice a údajně není šance, že by v tomto funkčním období prošel legislativním procesem.
Debaty kolem slučování však trvají. Vědci z Národního institutu SYRI prezentovali na semináři ve sněmovně dosavadní výzkumy o dopadech slučování a další účastníci poskytli své pohledy na věc, aniž by se zavrhovalo stanovisko jedné či druhé strany.
Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR a poslankyně za STAN, která akci pořádala, uvedla, že ke slučování obcí může docházet již dnes. Tato možnost existuje v zákoně o obcích.
Sama slučování podporuje, ale pouze v případě, že nebude vynucené, jak je tomu v některých jiných zemích. „Za sebe musím říct, že jsem jednoznačně pro to, aby se obce slučovaly, jen pokud to budou chtít dobrovolně,“ prohlásila a dodala: „Podporujme a usnadňujme dobrovolnou spolupráci obcí, a ne umělé obecní slepence, které nebudou nikdy fungovat.“
Lepší dostupnost služeb
Některé obce jsou velmi malé, starosta je neuvolněný, tzn. že má pracovní poměr jinde a starostování vykonává až „po práci“. Občanům se tudíž nedostávají služby veřejné správy v takové kvalitě, jakou si zaslouží, argumentovala politička.
S tím souhlasil i poslanec a bývalý starosta Martin Exner (STAN), podle něhož může slučování přinést malým obcím služby jako školku, školu, zdravotní službu, obecní policii anebo třeba zametací vůz, o který se mohou dělit. Starostové také mohou při slučování využít potenciál úřednického aparátu ve větších obcích a jejich znalosti, kdežto při samostatném spravování obce leží veškeré břemeno administrativy a vykazování na nich.
Větší obce mají výhodu v tom, že mohou šetřit na úsporách z rozsahu, potvrdil Štěpán Mikula ze SYRI a Masarykovy univerzity. Na druhou stranu uvedl, že malé obce mohou mít homogenější obyvatelstvo, proto je pro starosty jednodušší zaměřit se hlavně na ty problémy, které trápí danou skupinu.
Například pokud místní populaci tvoří převážně senioři, nedává smysl investovat do školky nebo dětských hřišť.
Mikula vyjmenovával možné dopady slučování zjištěné v zahraničních výzkumech jako snížení administrativních nákladů, ztráta místní identity, snížená dostupnost zastupitelů či pokles účasti v místních volbách, zároveň však podotkl, že dostupná odborná literatura „nenabízí jednoznačné závěry v oblasti ekonomických efektů slučování“.
„Přímá přenositelnost poznatků ze zahraničí do ČR je omezená nejen kvůli odlišnému institucionálnímu a sociálnímu prostředí, ale i kvůli velikosti slučovaných obcí, které jsou v ČR extrémně malé,“ uvedl Mikula.
Ach ty školky
Ekonom SYRI a CERGE-EI Filip Pertold, který spolupracuje i s ministerstvem práce a sociálních věcí, ilustroval na příkladu školství nevýhody malých obcí. Malé obce se podle něj těžko přizpůsobují demografickým změnám. Např. vesničky u velkých měst, kam se stěhuje množství mladých rodin, pomalu reagují při otevírání škol a školek a navyšování kapacit a nesou tak velký podíl administrativních nákladů.
Dle něj má devadesát procent zřizovatelů na starosti jen jednu základní školu, proto v nich nedochází k úsporám z rozsahu. „Velké množství obcí, tedy zřizovatelů škol, znamená, že v malých školách jsou mnohem vyšší náklady na žáka než ve velkých školách,“ upřesnil akademik.
V tak velké rozdrobenosti škol, jaká se v ČR nachází, se velmi obtížně zajišťují rovné příležitosti pro děti. „Řada malých obcí má velký problém se zřizováním mateřských škol,“ podotkl s tím, že jde o velkou investici, na kterou nemají v rozpočtu dostatečné peníze. Výsledek je, že v řadě krajů žije více než 10 % dětí v obcích, kde školy nejsou.
Průměrná obsazenost českých školek je 93 %, přičemž 23 % z nich je obsazených plně. Malá dostupnost předškolního vzdělávání je jedna z „bolístek“ českého pracovního trhu a přispívá k tomu, že máme v Evropě jednu z nejnižších zaměstnaností matek s malými dětmi, uvedl Pertold.
„Včasný návrat rodičů na trh práce je pro ekonomiku naprosto klíčový,“ podotkl akademik, ale dodal, že stejně důležité je předškolní vzdělávání i pro zdravý rozvoj dětí. Neschopnost malých obcí zajistit předškolní péči a vzdělávání je proto celospolečenský problém s obrovskými dlouhodobými dopady, poznamenal.
V krizi jsou starostové nenahraditelní
Podle Renáty Mikešové ze SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR hrají starostové a starostky malých obcí klíčovou roli v krizovém řízení. Jednak je všichni osobně znají a důvěřují jim – a zároveň slouží ve vyhrocených situacích jako zprostředkovatelé informací mezi státem a občany.
Ukázalo se to podle jejího výzkumu při krizích typu covidové pandemie nebo migrace válečných uprchlíků z Ukrajiny. Obce se tehdy často musely vypořádat s omezenými prostředky a bez jasných pokynů seshora.
V tomto ohledu by jejich absence v důsledku slučování byla velkou ztrátou, zmínila socioložka a dodala, že starostové se podle průzkumů těší největší důvěře ze všech veřejných činitelů. Navíc jejich zkušenosti z předchozích krizí mohou zlepšit připravenost na budoucí pohromy.
Politické ztráty převáží ekonomické úspory
Přestože slučování malých obcí může přinést ekonomické úspory, politické ztráty jsou daleko větší, je přesvědčený politolog Stanislav Balík. Na semináři upozornil, že začleňování obcí do větších celků vzdálí občanům veřejnou správu a naruší život na venkově.
„Lokální úroveň vládnutí funguje v českém státě nejlépe. Důraz pouze na finanční efektivitu vede k podkopání demokratické participace, a nakonec k nedůvěře v demokratický systém jako takový,“ dodal profesor Balík. Případné slučování obcí jde podle něj navíc proti trendu populačního posilování venkova, což platí zejména v okolí velkých měst.
Pro slučování není ani Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se zaobírá výzkumem rozvoje venkova. Svobodná obec je podle něj základem svobodného státu, proto je při slučování třeba zvážit řadu faktorů, nejenom ekonomické dopady.
Přestože obec může ušetřit sloučením se svými sousedy peníze za platy pro starostu, popřípadě další úředníky, veřejné služby jako kosení, oprava chodníků a další práce se budou muset vykonávat tak či tak, uvedl v debatě. Naopak může sloučená obec ztratit svou identitu a místní mohou ztratit svou hrdost na svou rodnou ves a přijít o ochotu se do dění v obci zapojovat.
V této souvislosti poukázal na fakt, že velikost obce je určitým parametrem kvality. Zatímco u příliš velké obce míra zapojení místních obyvatel postupně klesá, příliš malá obec nemá dost aktivních lidí, kteří by život v obci rozvíjeli.
