Kandidáti mají rozdílné postoje k potratům a oba čelí kritice ze svých vlastních stran.
Pro americké voliče jsou potraty zásadním tématem voleb v roce 2024. Podle průzkumu The Economist/YouGov z 13. srpna tři ze čtyř voličů tvrdí, že je pro ně tato otázka důležitá nebo velmi důležitá.
Před debatou mezi Trumpem a Harrisovou, která se uskutečnila 10. září, se deník Epoch Times zabýval postoji obou prezidentských kandidátů k této otázce.
Našli jsme úzké oblasti shody, široké oblasti rozdílných názorů a postoje obou stran, které podle některých odborníků nejsou zcela jasné.
Níže uvádíme to, co víme o přístupu jednotlivých kandidátů k politice potratů.
Trumpův postoj
Trumpův postoj k potratům se v průběhu let měnil. V 90. letech se označoval za zastánce potratů, v roce 2011 přešel k postoji pro život.
Bývalý prezident se často označoval za prezidenta, který je nejvíce “pro-life”, a to na základě své role při nominaci tří soudců Nejvyššího soudu, kteří všichni v roce 2022 hlasovali pro zrušení rozsudku Roe vs. Wade, přelomového rozhodnutí z roku 1973, které do značné míry legalizovalo potraty po celých Spojených státech.
Trumpův postoj v období po přijetí zákona Roe vs. Wade vyvolal kritiku ze strany některých jeho příznivců a jiné zanechal v nejistotě ohledně toho, jaký přesně zastává názor.
Odmítání potratů je standardní součástí platformy Republikánské strany již od roku 1976.
Od doby, kdy byl tento zákrok legální, se strana soustředila na zrušení financování potratů z peněz daňových poplatníků a na zákaz jejich používání při výběru pohlaví dítěte, u postižených dětí nebo v pozdějších fázích těhotenství.
Po tomto rozhodnutí se strana musela zabývat konkrétnějšími otázkami, například zda usilovat o celostátní zákaz tohoto zákroku a jak agresivně regulovat potraty, léky vyvolávající potrat a oplodnění in vitro (IVF) na úrovni jednotlivých států.
Trump tvrdí, že tyto záležitosti by měly být ponechány na rozhodnutí jednotlivých států, a platforma republikánů pro rok 2024 k celostátnímu zákazu potratů nevyzývá.
Kritizoval také přístup některých států k této otázce.
Trump je proti pozdním potratům, které jsou legální ve 20 státech. Kritizoval zákony některých států, které zavádějí užší omezení potratů, jako je například zákaz tohoto zákroku po šestém týdnu těhotenství na Floridě.
„Myslím, že šest týdnů je příliš krátká doba,“ řekl Trump 29. srpna v rozhovoru pro NBC News, aniž by upřesnil počet týdnů, které by měly být povoleny.
„Musí to být více času. A já jsem jim řekl, že chci více týdnů.“
Následující den Trump upřesnil, že bude hlasovat proti navrhovanému ústavnímu dodatku na Floridě, a označil ho za „radikální“.
Dodatek by zavedl právo na interrupci do doby životaschopnosti plodu a poté v případech, kdy to poskytovatel zdravotní péče považuje za nezbytné pro ochranu zdraví matky. Odpůrci tvrdí, že opatření by umožňovalo potraty až do porodu a mohlo by umožnit potraty financované z peněz daňových poplatníků.
Ve stejném rozhovoru se Trump vyhnul otázce, zda by vetoval federální zákaz potratů, ačkoli jeho spolukandidát, senátor J. D. Vance, potvrdil, že Trump by takovou legislativu vetoval.
Trump 30. srpna oznámil, že by podpořil legislativu, podle níž by vláda hradila veškeré náklady spojené s umělým oplodněním nebo by pověřila soukromé pojišťovny, aby je hradily. Tento postup je poněkud kontroverzní, protože při něm dochází ke zničení některých embryí.
Trumpův postoj vyvolal kritiku některých republikánů, kteří jsou zastánci přístupu “pro-life” a kteří jsou pro větší zásah federálních orgánů v této věci.
Zakladatelka a prezidentka organizace Live Action Lila Roseová charakterizovala Trumpův postoj jako zradu zastánců “pro-life” a varovala, že bývalý prezident „ztrácí hlasy zastánců života“.
„Vzhledem k současné situaci máme dva kandidáty podporující potraty,“ napsala Roseová 29. srpna v příspěvku na sociálních sítích. „Trumpovo vítězství nyní neznamená vítězství pro život.“
Roseová a další lídři “pro-life” zmírnili svou kritiku poté, co Trump objasnil své výroky ohledně floridského dodatku. Jiní chovají naději na nápravu kurzu – pokud ne před volbami, tak po nich.
Prezidentka organizace Students for Life of America Kristan Hawkinsová řekla deníku Epoch Times, že její organizace nyní usiluje o „novou dohodu“ s Trumpem výměnou za podporu “pro-life” voličů.
„Máme spoustu možností … jako je zbavení financování a vyloučení Planned Parenthood, což je největší prodejce potratů v zemi, který dostává každý rok téměř 700 milionů dolarů [od] daňových poplatníků,“ řekla.
Někteří považují Trumpův přístup k této otázce jednoduše za matoucí.
„Nezdá se, že by zastával skutečné postoje týkající se potratů a antikoncepce,“ řekla listu Epoch Times Alta Charoová, profesorka práva a bioetiky na Wisconsinské univerzitě. Dodala, že Trumpův postoj se zdá být vypočítaný tak, aby uspokojil požadavky příznivců.
„Myslím, že jediný způsob, jak shrnout Trumpův postoj, je ‚nesoudržný‘,“ řekla.
Jesse Charles, volič z Romulusu v Michiganu, rovněž považuje Trumpův postoj za nejasný.
„Jsem z něj trochu zmatený,“ řekl Charles. „Říkal, že podporuje [přístup k potratům], a teď říká, že ho nepodporuje, a teď říká, že by potraty mohly probíhat o něco déle místo šesti týdnů. Není v tom stabilní.“
Postoj Harrisové
Viceprezidentka Kamala Harrisová soustavně prohlašuje, že potrat představuje základní právo žen, a vyjádřila podporu legislativě, která by obnovila federální právo na potrat podle rozsudku Roe v. Wade.
Podle zákona Roe v. Wade bylo federální právo na interrupci uznáno do doby životaschopnosti plodu – obvykle mezi 22. a 24. týdnem – a poté, pokud bylo považováno za nezbytné k ochraně života a zdraví matky.
Harrisová podporuje metody umělého oplodnění a možnost lékařů poskytovat léky vyvolávající potraty, jež jsou zasílány poštou.
Harrisová nevyjádřila svůj postoj k pozdějším potratům. Na webových stránkách její kampaně se uvádí, že „je hnací silou strategie administrativy na obranu reprodukční svobody a ochranu soukromí pacientů a poskytovatelů“.
Stránky se také odvolávají na jejího spolukandidáta, guvernéra Tima Walze, který vedl Minnesotu k tomu, aby se stala prvním státem, který po zrušení rozsudku Roe vs. Wade přijal zákon zaručující právo na potrat.
Minnesotský zákon zaručuje právo na potrat bez ohledu na délku těhotenství.
Harrisovou podpořily jak organizace Planned Parenthood Action, tak organizace Reproductive Freedom for All, dříve National Association for the Repeal of Abortion Laws (NARAL).
„Zde je nepopiratelná pravda: viceprezidentka Kamala Harrisová je jedinou osobou, která kandiduje na prezidentku a které můžeme věřit, že bude chránit přístup k potratům,“ napsala 23. července v prohlášení Alexis McGill Johnsonová, prezidentka a výkonná ředitelka organizace Planned Parenthood Action Fund.
Harrisová má však kritiky i uvnitř své vlastní strany.
„Nevyjádřila svůj postoj,“ řekla Merle Hoffmanová, spoluzakladatelka Národní potratové federace, deníku The Epoch Times.
„Co hodlá udělat pro ženy a dívky ve všech otázkách reprodukční volby a svobody?“ dodává.
Co se týče obnovení práva na potrat z doby Roe vs. Wade s jeho „problematickými“ omezeními, Hoffmanová si nebyla jistá, zda je to nejlepší cesta vpřed, a poznamenala, že by bylo nutné schválení v obou komorách Kongresu.
Charoová uvedla, že to je v současném politickém klimatu nepravděpodobný scénář.
„Je krajně nepravděpodobné, že by taková legislativa mohla projít Senátem,“ řekla.
Charoová dodala, že by Harrisová mohla udělat mnoho s výkonnou mocí, například chránit nebo rozšířit financování otázek, které se týkají reprodukce žen, a zajistit, aby federální zaměstnanci a příslušníci armády měli přístup k potratům a souvisejícím službám.
Budoucnost
Trumpův federalistický přístup umožňuje, aby si každý stát vytvořil svůj vlastní přístup k potratům. Přesto zastánci na obou stranách nadále doufají v celonárodní řešení.
„Nežijeme ve Spojených státech amerických. Žijeme v červeném nebo modrém státě,“ řekla deníku Epoch Times Audrey Blondinová, právnička, která vyučuje politiku veřejného zdraví na univerzitě v New Havenu.
Podle Blondinové je třeba najít celonárodní přístup. „Vaše právo na zdravotní péči jako ženy by nemělo být určováno podle vašeho poštovního směrovacího čísla.“
Blondinová uvedla, že podle jejího názoru většina Američanů souhlasí s tím, že právo na soukromí podle 14. dodatku zahrnuje právo ženy na volbu.
Reverend Frank Pavone, národní ředitel organizace Kněží pro život, si novelu vykládá jinak.
„Čtrnáctý dodatek zaručuje ochranu života,“ řekl s odkazem na život nenarozeného dítěte.
„Ukazuje nám směr, kam bychom měli dospět,“ uvedl Pavone pro deník Epoch Times. „Kulturně tam ještě nejsme.“
Někteří vedoucí představitelé na obou stranách debaty vyjádřili obavy, že se v politickém sporu ztrácejí potřeby žen.
„Miliony žen zemřou a jejich zdravotní péče bude kvůli současnému stavu ohrožena,“ řekla Blondinová. „To se musí změnit.“
Jeff Bradford, prezident Human Coalition, chce posunout konverzaci o potratech od samotného zákroku k potřebám matek. Podle Bradforda 76 procent žen, kterým jeho organizace pomáhá, říká, že by si své děti raději nechaly, kdyby nebylo jejich těžké situace.
„Jsou to tytéž ženy, které chodí do Planned Parenthood. Je to stejná klientela,“ řekl.
Bradford by rád více energie směřoval na zmírnění obav žen týkajících se bydlení, vzdělání, zaměstnání a péče o děti.
„Myslím, že o tom by měli naši politici mluvit na obou stranách – že tyto matky chtějí pomoc,“ řekl.
–ete–
