Aktualizováno 19. 9. 2024 ve 12:50 o komentář europoslance Knotka.
Maďarsko bude následovat Nizozemsko a požádá Evropskou komisi o udělení trvalé výjimky z migračních pravidel, která mají v Evropské unii vstoupit v platnost do poloviny roku 2026.
Informaci včera oznámil maďarský ministr pro evropské záležitosti Bóka János na svém účtu na síti X.
„Maďarská vláda se připojí k Nizozemsku a požádá o výjimku z azylových a migračních pravidel EU, pokud to změna úmluvy umožní. Budou podniknuty nezbytné právní a administrativní kroky. Maďarsko je a zůstane zavázaným členem schengenského prostoru,“ napsal politik.
Sdělení je reakcí na včerejší oznámení nové nizozemské vlády, že oficiálně požádala Evropskou komisi o trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu. Haag chce převzít azylovou politiku do vlastních rukou a výrazně zpřísnit dosavadní pravidla.
Trvalou výjimku nelze udělit hned. Země musí počkat, až se v budoucnu bude opět projednávat společná migrační politika bloku. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) si však myslí, že komise požadavku Nizozemska ani Maďarska nevyhoví, protože „by se pak rozpadl celý azylový a migrační systém EU včetně Schengenu“.
Dánsko, které má velmi přísnou migrační politiku, si ji vyjednalo již v 90. letech, kdy ještě společná azylová politika neexistovala. Podle něj by bylo mnohem rozumnější přijmout v celoevropském měřítku tvrdší pravidla vůči třetím zemí, které dovolují migrantům cestu do EU přes své území, nebo to jsou zdrojové země a neberou si pak své občany zpět. „Máme na to jak ekonomické, tak vízové páky, což by bylo mnohem efektivnější,“ domnívá se Knotek.
Migrační balíček byl schválen letos ještě před volbami do europarlamentu, kde však neměl jednoznačnou podporu. Ani v Radě EU s ním nesouhlasily všechny země, Česko se hlasování zdrželo.
