Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) napadlo od čtvrtka do pondělí na našem území v průměru 136,2 mm srážek. Povodně zasáhly téměř všechny kraje. Naproti tomu během červencových povodní v roce 1997, které zasáhly hlavně Moravu, Slezsko a Východní Čechy napršelo od 3. do 8. července v průměru 97,5 mm.
Povodně 1997
Červencové povodně byly jedny z prvních ničivých přírodních katastrof, které postihly Českou republiku. Stály život 49 lidí a 58 tisíc lidí muselo být evakuováno. Škody na majetku dosáhly okolo 63 miliard korun. Voda zničila 2152 obydlí, na 26 tisíc domů a bytů poškodila. Záplavy zahubily statisíce zvířat, zničily cesty, mosty a železnice. Celkem bylo zaplaveno 536 měst a obcí v 33 okresech, uvádí Arcidiecézní charita Olomouc.
Úhrn srážek
Podle údajů meteorologů napršelo v Čechách v průměru 59,2 mm a na Moravě 174,6 mm, což činí celkový průměrný úhrn srážek na celé území 97,5 mm.
Nejvyšší úhrny zaznamenaly beskydské stanice Šance (617,9 mm), Lysá hora (586,4 mm) a Morávka, Uspolka (514,2 mm). V Jeseníkách napršelo nejvíce na stanicích Jeseník (512 mm) a Zlaté hory (511 mm). Nejvyšší denní úhrn zaznamenala Lysá hora 6. 7. 1997, a to 233,8 mm.
Povodně 2024
Zářijové povodně si vyžádaly zatím pět lidských životů a osm osob se stále podle policie pohřešuje. Na zhruba 70 místech je stále vyhlášen povodňový stav, třetí povodňový stupeň podle ČT 24 je na Lužnici.
Záplavy způsobila tlaková níže Boris, která na české území dorazila minulý týden ve čtvrtek a zasáhla téměř celé naše území s výjimkou Plzeňska. Nejvíce zasažen byl Moravskoslezský kraj a sever Olomouckého kraje.
Jedním z nejvíce zatopených měst byla Opava. Voda se zde rozlila do deseti kilometrů čtverečních a zasáhla 6 500 staveb. Primátor města Tomáš Navrátil (ANO) škody odhaduje na miliardy korun. Zničená je podle něj sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady či historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. Primátor to uvedl na facebookovém profilu města.
Úhrn srážek
Podle meteorologického ústavu byl průměrný úhrn srážek 136,2 mm. Z toho v Čechách spadlo 112,8 mm a na Moravě 183,4 mm.
„Ze všech údajů dostupných k dnešnímu dni v databázi ČHMÚ zaznamenaly nejvyšší úhrny jesenické stanice Rejvíz (stanice Povodí Odry, 516,7 mm), Červenohorské sedlo (491,2 mm) a Jeseník (480,1 mm). Nad 500 mm srážek naměřily i další stanice v Jeseníkách, např. Heřmanovice, ale nemáme ještě údaje za všechny dny. Přes 450 mm napršelo i na hřebenech Krkonoš, nejvyšší úhrn naměřila stanice Labská bouda (452,5 mm). Na stanici Povodí Labe Špindlerovka v Krkonoších napršelo pravděpodobně ještě více, ale údaj zatím není verifikovaný. V Jizerských horách naměřila nejvyšší úhrn stanice Bílý Potok, U Jeřábu (347,9 mm) a na jihu Čech Pohorská Ves v Novohradských horách (336 mm).
Nejvyšší denní srážkový úhrn zaznamenala stanice povodí Odry Lipová-lázně, Pomezí, a to 284,9 mm v sobotu 14. 9. 2024. Dle předběžných údajů napršelo v tento den přes 200 mm na 15 stanicích,“ uvádí ČHMÚ na svém účtu X.
Druhá největší katastrofa
Pojištěné škody, které způsobily v minulých dnech katastrofální záplavy, dosáhnou podle prvních odhadů 17 miliard Kč, informovala ČTK Česká asociace pojišťoven. Půjde tak zřejmě pro pojišťovny o druhou největší katastrofu.
Nejvíce zatím pojišťovny vyplatily za povodně v roce 2002, a to 36,7 miliardy Kč. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s 10 miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč.
„Největší nápor hlášení čekáme ode dneška, a to zejména z povodní, které na většině území odezní a lidé se budou moci soustředit na sčítání škod. Je třeba počítat s tím, že technici na prohlídky škod mohou do terénu také až poté, co je tam pustí Integrovaný záchranný systém po ověření a zajištění přístupnosti a stability cest,“ řekla ČTK v úterý mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová.
