Věděli Římané, kteří žili v luxusu – popíjeli a stolovali na mramorových podlahách ve svých extravagantních vilách v Baiae – že jejich drahocenné domy budou kvůli sopce potopeny pod hladinou Pozzuolského zálivu? Pravděpodobně ne.
Jedna z honosných mramorových podlah z římských dob se vynořila z trosek na mořském dně v místě, které je dnes rozsáhlou lokalitou potopených ruin u pobřeží jižní Itálie, kde se nachází i podmořský archeologický park Baiae. Zde byly nalezeny nádherně zachovalé mozaiky a další antické pozůstatky.
Podvodní archeologové pozorovali v Baiae na ploše asi 2 700 čtverečních metrů styl vykládané mramorové podlahy nazývaný opus sectile. Podle Archeologického parku Flegrejských polí se skládá z půdorysu baziliky s apsidou a je typická pro období mezi 3. a 5. stoletím našeho letopočtu.
Podlaha uspořádaná do mřížového vzoru se rozkládá na šířku asi 20 čtverců a na délku 30 čtverců, celkem tedy asi 600 čtverců. Každý kosočtverec má rozměry přibližně 60 x 60 cm, tedy dvě římské stopy. Ačkoli je roztříštěná, jasný vzor zobrazuje různé různobarevné desky. Každý velký čtverec obsahuje menší čtverec jiného odstínu. V něm je zasazen osmiúhelníkový tvar. Uvnitř každého osmiúhelníku je vykládán menší kruh ve světlejším odstínu. V rohu každého velkého čtverce se v místě, kde se čtyři rohy stýkají, tvoří čtyřcípá hvězda.
Soudě podle různé tloušťky desek je vědci považují za „použité“ kousky recyklované z jiných staveb – s tisíci složitými tvary tvořícími propracovaný design. Vědci zaznamenali mramor různé kvality a barvy.
Malé části podlahy byly poprvé spatřeny po bouři v roce 2012, ale vzhledem k náročnosti zásahu začala přímá obnova až v květnu 2024. Původní roztříštěnost podlahy, stejně jako působení mořského dna, oddělilo vykládané desky od oceánského podloží.
„Tato podlaha byla po malých částech známa již dlouho, ale obtížný stav velmi fragmentovaných pozůstatků neumožňoval zásah,“ řekl týdeníku Newsweek Enrico Gallocchio z Archeologického parku Flegrejských polí. „Díky rozsáhlému restaurátorskému projektu bylo možné začít pracovat na nejexponovanějších částech, které jsou méně zakryté pískem mořského dna. Nejedná se tedy v podstatě o nový nález, ale pochopení jeho konstrukce bylo přece jen objevem, protože jsme neznali jeho geometrický tvar.“
„Tento objev nám vypovídá o tom, co se v [Baiae] dělo jen několik let před jejím potopením,“ Řekl pan Gallocchio,
Baiae, známé jako „Las Vegas“ starověkého Říma, bylo letoviskem, kde se naplno oddávali volnému času a mravní svobodě. Stoický filozof Seneca si všiml „osob potulujících se opilých po pláži, bujarých radovánek námořníků, jezer a-din se sborovým zpěvem a všech ostatních způsobů, jimiž přepych … zbavený zábran zákona nejen hřeší, ale své hříchy i rozmazává“. Lamentoval: „Proč musím být svědkem toho všeho?“
V řečtině znamená název Flegrejská pole „hořící země“. Leží uvnitř sopečné kaldery vytvořené větším Neapolským zálivem poblíž Baiae a jsou součástí kampánského sopečného oblouku, který je magmaticky činný.
Možná to věděli i tehdejší Římané. Pravděpodobně však nemohli předvídat erupci Vesuvu nad Pompejemi v roce 79 n. l. a sopečnou činnost, která způsobila postupné zaplavení. Magma se tlačí na povrch v procesu zvaném bradyseismus. To postupně zatopilo rekreační římské letovisko Baiae. V Baiae byly objeveny také ruiny dalších potopených obydlí a podlahové mozaiky.
Při pohledu na ruiny vily se badatelé domnívají, že se zřítila buď před potopením, nebo bezprostředně po něm. Všimli si, že omítka a kusy architektury ze zřícených stěn dopadly na mramorovou podlahu způsobem, který takový postup naznačuje.
Potápěči pracovali na omezení fragmentace desek. Použili speciální maltu s barvami, které odpovídaly mramorové podlaze. Kusy, které byly považovány za příliš rozptýlené nebo nejisté na to, aby se daly znovu spojit, byly shromážděny do krabic a vyneseny na povrch, aby byly odsoleny ve sladké vodě.
„S těmito prvky se pokoušíme o rekompozici jednoho nebo více čtvercových modulů, které budou v budoucnu konsolidovány a vystaveny v muzeu,“ uvedli zástupci parku. Nyní je mramorová podlaha zakryta a v září ji čeká další restaurování, i když potápěči se ujistili, že si nejdříve pořídí spoustu fotografií.
–ete–
