Počet obyvatel České republiky v letošním prvním pololetí klesl o 21 500 na 10,88 milionu lidí. Z větší části k tomu přispěla převaha zemřelých nad nově narozenými. Záporný výsledek vykázala rovněž zahraniční migrace. Oproti prvnímu pololetí roku 2023 bylo letos výrazně méně narozených a sňatků. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Počet nově narozených v letošním prvním pololetí klesl meziročně o desetinu. „V průběhu ledna až června letošního roku se živě narodilo 41 600 dětí,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. S obdobnou intenzitou přitom počet narozených klesl již v předchozích dvou letech, dodala. Nejvýrazněji, o 15 procent, se snížil počet narozených dětí ženám ve věkové skupině 25 až 29 let.
Od začátku roku do konce června zemřelo v Česku 55 500 lidí, tedy o zhruba 13 900 více, než se jich narodilo. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byl počet úmrtí nižší o tři procenta. Nejvíce zemřelých mužů bylo ve věku 75 až 79 let u žen ve věku 80 až 84 let.
Ze zahraničí do Česka se v prvním pololetí přistěhovalo 62 700 lidí, což bylo meziročně o 13 800 méně. Naopak vystěhovalých do zahraničí bylo 70 200. Česko tak vlivem migrace přišlo o více než 7500 obyvatel.
„Zatímco pokles přirozenou měnou byl zaznamenán ve všech měsících prvního pololetí, v případě zahraniční migrace bylo její saldo záporné pouze v březnu, avšak výrazně,“ uvádí ČSÚ. Podle statistiků bylo příčinou propadu především ukončení pobytu uprchlíkům, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany a nepožádaly si o její prodloužení.
Za prvních šest měsíců letošního roku uzavřelo manželství 18 600 párů snoubenců, o sedm procent méně než ve stejném období loni. Meziročně méně bylo nových sňatků ve všech kalendářních měsících s výjimkou dubna.
Podle předběžných dat se v prvním pololetí rozvedlo 10 500 manželství. V téměř 58 procentech z nich žilo v době rozvodu minimálně jedno společné nezletilé dítě.
