Čeští vědci odhalili buňky, které mohou významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou rozhodující při obnově tkání. Jejich objev byl publikovaný ve vědeckém časopise Genome Biology. Informoval o tom BIOCEV v tiskové zprávě. Objev může v budoucnu také pomoci v léčbě onkologických onemocnění.
Schopnost regenerace je podle vědců přirozená u embryí, která se hojí bez jizev a dokonce mohou obnovit chybějící části těla. Tento mechanismus zůstává zachován i u nenarozených dětí, což je důvod, proč se některé operace provádějí ještě v děloze matky. Jakmile se dítě narodí, schopnost regenerace se postupně ztrácí a zranění se hojí tvorbou jizev. Obnova této schopnosti by podle vědců mohla přinést nové možnosti v lékařství, například při léčbě závažných poranění nebo nádorových onemocnění.
Vědci se zaměřili na studium pulců žab, kteří mají v raném vývojovém stadiu výraznou schopnost regenerovat amputované části těla. Za několik dní tuto schopnost dočasně ztrácejí, aby ji následně opět získali. Tento proces je podle expertů ideálním modelem pro zkoumání hojení ran a regeneračních schopností.
Tým z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy využil pokročilé technologie, včetně profilování jednotlivých buněk, aby objevil regenerační iniciační buňky (RIC), uvedl BIOCEV. Tyto speciální buňky se podle něj vytvářejí v reakci na poranění. Migrují na povrch rány, kde organizují okolní buňky k regeneraci poškozené tkáně. Jakmile dokončí svou úlohu, zmizí. Pokud jsou tyto buňky fyzicky odstraněny, schopnost regenerace mizí a vznikají jizvy.
„Nyní pokračujeme v charakterizaci RIC, abychom mohli vyvinout léčebné postupy, které je v poraněných tkáních aktivují, navodí tak hojení bez jizev a umožní regeneraci tkání, jež by za normálních okolností jizvu vytvořily,“ uvedl Radek Šindelka, hlavní autor studie.
Vývoj léčby, která by využívala RIC k aktivaci hojení bez jizev, je nyní ve fázi základního výzkumu. Není zatím jasné, jak dlouho může trvat, než se nové metody dostanou do klinické praxe. V budoucnu by ale podle vědců mohly mít význam při léčbě poranění a potenciálně i v regeneraci tkání po operacích.
Projekt je podpořen Grantovou agenturou ČR, Agenturou pro zdravotnický výzkum ČR a Národním ústavem pro výzkum rakoviny.
