Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. To vše uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Bývalý nizozemský premiér se ujímá funkce šéfa Severoatlantické aliance v úterý 1. října. Nahradí Jense Stoltenberga z Norska, který post zastával dlouhých deset let.
Představitelé NATO, diplomaté i experti očekávají, že Rutte bude pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Tedy, že bude shromažďovat podporu pro Kyjev, tlačit na země NATO, aby dávaly více peněz na obranu a rovněž se snažit o to, aby Spojené státy zůstaly zapojené do evropské bezpečnosti.
Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev a jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický. Dále bude muset nejspíš reagovat na narůstající výzvy zejména z řad východoevropských spojenců, které chtějí dále posílit svou ochranu kvůli strachu z Ruska. A v neposlední řadě o silnější pomoc prosí Ukrajina, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi.
Podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého zdědí Rutte alianci po Stoltenbergovi ve velmi dobré kondici. „Nečekal bych žádné zásadní strategické obraty,“ uvedl Konecký v nedávném rozhovoru s ČTK. Rutte má podle něj navíc velkou přidanou hodnotu, neboť si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.
Rutte je velmi zkušeným politikem, vládl 14 let a byl nejdéle sloužícím nizozemským premiérem, když vedl celkem čtyři vlády. „Skutečnost, že je tak zkušený, pokud jde o nalézání cesty vpřed, hledání kompromisů, přesvědčování lidí a navazování kontaktů s nimi, se mu velmi hodí,“ citovala agentura Reuters Kajsu Ollongrenovou, někdejší nizozemskou ministryni obrany, která byla právě v jedné z Rutteho vlád. Bývalý nizozemský premiér je podle ní rovněž velmi odhodlaný a disciplinovaný. „Nikdy neřekne: Dobře, necháme to na zítra,“ dodala Ollongrenová.
Nyní bude hodně záležet na tom, jak se bude Ruttemu dařit zprostředkovávat shodu mezi 32 členy Severoatlantické aliance. Její schopnost ochránit téměř miliardu lidí totiž závisí nejen na vojenské síle, ale také na politické jednotě. „Nejde ale jen o dosažení nejnižšího společného jmenovatele, je třeba rovněž posouvat alianci vpřed,“ citovala agentura AP bývalou mluvčí NATO Oanu Lungescuovou.
Rutteho výhodou při několikaměsíční kampani za zvolení do čela NATO bylo, že většinu politiků, které potřeboval získat na svou stranu, znal ze svého působení v čele nizozemské vlády, poznamenal zpravodajský server Deutsche Welle. Pouze s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým nemá nejlepší vztahy, mu to trvalo o něco déle. Rutte mu přitom musel slíbit, že se Maďarsko nebude muset podílet na poskytování alianční vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské agresi. Orbán, který udržuje přátelské vztahy s Ruskem, rovněž vyloučil dodávky zbraní na Ukrajinu.
Rutteho proslulá schopnost přežít veškeré skandály a dostat se z politických potíží mu vysloužila přezdívku „Teflonový Mark“, což se podle Deutsche Welle může hodit, jestliže se do Bílého domu opět vrátí Donald Trump a začne NATO znovu kritizovat. Rutte si za prvního Trumpova funkčního období vytvořil s tehdejším prezidentem překvapivě pozitivní vztah, přičemž Trump ho dokonce nazval „přítelem“. A to i přesto, že se v mnohém liší.
Bývalý nizozemský premiér byl jako dlouholetý vůdce tradičně obchodní země vždy ostře proti Trumpově protekcionistické hospodářské politice. Rovněž je na rozdíl od Trumpa stoupencem Ukrajiny a mimo jiné se zasadil o dodávky velkého množství zbraní do Kyjeva, včetně nizozemských houfnic a stíhaček F-16, doplnil server Deutsche Welle.
