Bývalý ministr obrany Shigeru Ishiba, který se má stát příštím japonským premiérem, bude podle odborníků pravděpodobně prosazovat vyváženou mezinárodní politiku a zároveň usilovat o asertivnější regionální spojenectví proti Číně.
Ti také uvedli, že Ishibův pátý a úspěšný pokus o vedení Liberálně demokratické strany (LDP) a země ukazuje poptávku japonských politiků po vůdci střední cesty.
V posledních volbách předsedy LDP, které skončily 27. září, se utkalo celkem devět kandidátů.
Ishiba skončil v prvním kole na druhém místě a vyhrál druhé kolo, které se koná v případě, že žádný z kandidátů nezíská většinu hlasů. Shinjiro Koizumi, bývalý ministr životního prostředí a lídr průzkumů, skončil třetí a do druhého kola se nedostal. Sanae Takaichi, ministryně pro ekonomickou bezpečnost, která je považována za nástupkyni zesnulého bývalého premiéra Šinzóa Abeho, vůdce, který byl vůči Číně jestřábí, prohrála s Ishibou ve druhém kole, přestože v prvním kole skončila první.
Akio Yaita, japonský novinář a ředitel taipeiské pobočky japonských novin Sankei Shimbun, řekl deníku Epoch Times, že Ishibovo vítězství naznačuje, že jeho umírněný přístup k zahraniční politice našel u voličů odezvu.
Vzhledem k blížícím se volbám do japonské Sněmovny reprezentantů by podle Yaity mohl Ishiba svým centristickým postojem přilákat některé středové voliče v parlamentu a usnadnit tak LDP opětovné vytvoření vládní koalice.
Szu-shen Ho, ředitel Centra pro studium Japonska a východní Asie na Katolické univerzitě Fu Jen na Taiwanu, rovněž řekl deníku Epoch Times, že Ishiba svým umírněným přístupem nabízí LDP lepší způsob, jak rozšířit svou podporu mezi zákonodárci.
Podle Yaity by Ishibovo prosazování silnější obrany nemělo být nesprávně chápáno jako vojenský expanzionismus.
Ishiba dlouhodobě prosazuje vytvoření „asijského NATO“ – aliance s Austrálií a Jižní Koreou a zároveň rozšíření bezpečnostních vazeb Japonska s evropskými státy, jako je Velká Británie a Francie, aby se posílil japonský bezpečnostní systém a udržel mír v regionu.
„Ukrajina dnes je Asie zítra. Nahradíme-li Rusko Čínou a Ukrajinu Taiwanem, absence systému kolektivní sebeobrany, jako je NATO, v Asii znamená, že pravděpodobně vypuknou války, protože neexistuje závazek vzájemné obrany,“ napsal v dokumentu washingtonského think tanku Hudson Institute, který byl zveřejněn 18. září.
„Za těchto okolností je vytvoření asijské verze NATO nezbytné k odstrašení Číny jejími západními spojenci.“
Daniel Kritenbrink, náměstek amerického ministra zahraničí pro východoasijské a tichomořské záležitosti, označil na akci Stimsonova centra, dalšího washingtonského think tanku, 17. září přístup k „asijskému NATO“ za „předčasný“.
„Zaměřujeme se na investice do stávající formální architektury regionu a na další budování sítě formálních a neformálních vztahů. Pak uvidíme, kam to povede,“ řekl.
Ishiba však zůstal odhodlaný.
Po svém vítězství uspořádal Ishiba 27. září tiskovou konferenci, na níž oznámil plány na vytvoření komplexního systému ochrany Japonska. Zdůraznil naléhavost řešení nedávných zářijových incidentů, včetně narušení japonského vzdušného prostoru ruskými vojenskými letadly a vplutí čínské průzkumné lodi do japonských teritoriálních vod.
Pro zlepšení odstrašujících a reakčních schopností Japonska řekl, že Japonsko „musí mít možnost reagovat“. Navrhl „organickou integraci“ aliančních rámců USA-Japonsko, USA-Korea a USA-Filipíny.
Ho uvedl, že navrhované „asijské NATO“ posílí schopnost indo-pacifického regionu čelit hrozbám ze strany Číny, Severní Koreje a Ruska.
Ho rovněž ocenil Ishibovy dlouhodobé názory na bezpečnostní a ústavní reformu, jejímž cílem je formální uznání obranné funkce japonských sil sebeobrany (SDF) v ústavě, jako „pragmatické a racionální“ v dnešní mezinárodní situaci.
Japonské SDF mají především obranný charakter, což odráží ústavu země po druhé světové válce. SDF chrání suverenitu Japonska a zajišťují regionální stabilitu.
Ishiba podporuje myšlenku, že japonské SDF by měly mít možnost uplatnit právo na kolektivní sebeobranu – bránit Japonsko a spojenecké země – pokud je ohroženo přežití národa.
Na tiskové konferenci 27. září navíc zopakoval, že by bylo vhodné zřídit výcvikovou základnu SDF ve Spojených státech, což by podle něj bylo „mimořádně účinné při posilování aliance“. “
Yaita porovnal Ishibu a ministra pro ekonomickou bezpečnost Takaichiho, jeho protivníka ve druhém kole voleb.
„Pokud jde o obranu, je Ishiba stabilnější a předvídatelnější než Takaichi,“ řekl Yaita.
„Pokud jde o americko-japonské vztahy a vztahy Japonska se sousedními zeměmi, je Ishiba také rozvážnější a méně náchylný k neočekávaným krokům.“
Ho také uvedl, že Ishiba je relativně stabilní v zahraniční politice a strategiích týkajících se bezpečnosti Japonska.
„Je nepravděpodobné, že by způsobil nějaké překvapení nebo problémy pro indo-pacifický region nebo Spojené státy. Jeho podpora posilování japonských obranných schopností by neměla být vnímána jako expanzionismus, ale spíše jako reakce na vyvíjející se bezpečnostní situaci v indo-pacifickém regionu,“ uvedl Ho.
Během své srpnové návštěvy Taiwanu Ishiba zdůraznil potřebu odstrašení, ale vyhnul se konkrétním veřejným závazkům ohledně případného vojenského angažmá Japonska na Taiwanu.
Ve srovnání s ostatními kandidáty je Ishiba považován za „holubici“ mezi skupinou jestřábů, pokud jde o politiku vůči Číně. Yaita však uvedl, že Ishiba vždy prosazoval rozvážnější přístup, aby se vyhnul provokacím Číny nebo Jižní Koreje. Naproti tomu jeho protikandidát Takaichi by podle něj mohl vytvořit silnější spojenectví s Taiwanem, což by vedlo k eskalaci konfliktů s Čínou.
Yaita si nemyslí, že by nový japonský premiér mohl provádět pročínskou politiku vzhledem k celkovému politickému klimatu v zemi.
„Ve skutečnosti Išiba svým návrhem na ‚asijské NATO‘ staví Čínu do pozice protivníka,“ řekl.
Na této zprávě se podílel Xin Ning.
–ete–
