Aktualizováno 14. 10. 2024 ve 14:15
Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží. Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to dnes prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang. Šéf civilní rozvědky BND Bruno Kahl poslance varoval, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a že do konce této dekády budou jeho ozbrojené síly pravděpodobně personálně i materiálně schopny území NATO napadnout. Kreml tuto možnost odmítl.
„Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb,“ řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Haldenwang. Podle něj přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, „a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně“.
Podle šéfa BfV stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku. Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.
Podle Kahla, šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND), která v Německu plní úkoly civilní rozvědky, Rusko investuje do své armády výrazně více než země Severoatlantické aliance, jejímž členem je i Česko. Kahl varoval, že Kreml vidí Západ a Německo jako svého nepřítele a zároveň zemi už delší dobu považuje za jednu z válečných stran v konfliktu na Ukrajině. Německo je po Spojených státech druhým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské vojenské agresi. Před případným útokem na území NATO bude chtít podle Kahla Moskva alianci nejdříve rozdělit, proto je jednota a obranyschopnost důležitější než kdy dřív.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax označil Kahlovo varování ohledně schopností Ruska zaútočit na síly NATO do konce dekády, za nelogické. Je to podle něj Severoatlantická aliance, která ohrožuje Rusko svým rozšiřováním směrem na východ. „Proto říkat, že jsou to ruské ozbrojené síly, které pro někoho představují nebezpečí, je naprosto nesprávné a nelogické,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu v únoru 2022, Moskva ještě krátce před tím tvrdila, že invazi neplánuje.
Šéfka třetí německé tajné služby, vojenské služby MAD, Martina Rosenbergová varovala, že německá armáda je stále častěji terčem pokusů o špionáž ze strany zahraničních aktérů. „Ať už jde o snahu zjistit informace o německých dodávkách zbraní Ukrajině, plánech na výcvik nebo zbrojních projektech, nebo (o snahu) vyvolat sabotážními akcemi pocit nejistoty,“ řekla poslancům.
Výbor pro kontrolu zpravodajských služeb zasedá běžně za zavřenými dveřmi. Jen jednou za rok je slyšení šéfů BfV, BND a MAD jako dnes veřejné.
