Opakované rituály a obřady nám skýtají výjimečné chvíle a pocit jedinečnosti. Propojují nás s našimi předky.
Nemateriální kulturní dědictví, to jsou projevy zděděné po našich předcích a předávané našim potomkům. Nezahrnuje pouze ústní tradici, umění nebo společenské zvyklosti, ale také obřady a slavnostní události, vědomosti a rovněž zkušenosti týkající se přírody, vesmíru i smyslu života.
Nemateriální kulturní projevy vyrůstají z tradice a zahrnují rovněž dovednosti spojené s tradičními řemesly.
Tento druh kulturního dědictví je často zdrojem národní identity, která odlišuje jeden národ o ostatních a projevuje se při vytváření vztahů, sdílení společných hodnot v rodinách, mezi sousedy a přáteli nebo ve společnosti.
17. října schválila Generální konference organizace UNESCO jako den Mezinárodního nemateriálního kulturního dědictví.
Tento druh kultury lidem umožňuje podle UNESCO „projevovat tvořivost – tančit, zpívat, hrát divadlo a výtvarně se vyjadřovat“. Obsahuje „generacemi prověřené a praktické vědomosti využitelné v každodenním životě i dovednosti, jež poskytují záruku kvalitních produktů. Opakované rituály a obřady nám skýtají výjimečné chvíle a pocit jedinečnosti. Propojují nás s našimi předky,“ dodává UNESCO.
Takzvaná Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví, kterou dle organizace ratifikovalo již 183 států světa, dodává, že „naši předkové užívali techniky, technologie, znalosti a vědomosti, na které jsme často již zapomněli, ale nyní by nám mohly být opět užitečné při zvládání globálních krizí“.
Živá kultura se rodí a umírá s člověkem a je zcela závislá na lidské paměti a interakcích mezi lidmi. „Nedá se zakonzervovat, ani uchovat jinak než prostřednictvím dalších lidí. Jediným způsobem, jak ji zachovat, je tedy předávání z generace na generaci,“ dodává úmluva.
Dnes je podle UNESCO oslabené mezigenerační soužití a řada tradičních způsobů předávání znalostí, dovedností, zkušeností a jiných tvořivých projevů již zanikla. Proto by měli být podporováni nositelé tradic, kteří by měli být podporováni spolky, místními, regionálními a státními orgány veřejné správy, nevládními organizacemi, muzei a dalšími, uvádí organizace.
Mezinárodní den nemateriálního kulturního dědictví má tedy sloužit „ke zviditelnění nenahraditelné role živé kultury ve společnosti a nemateriálního kulturního dědictví v životě každého jednotlivce.“
