Nový rozsáhlý průzkum Barometr FOOD odhalil dle ministerstva zdravotnictví znepokojivá fakta o našich stravovacích návycích. Češi mají dle průzkumu konzumovat příliš mnoho masa, nedostává se jim zeleniny, a přestože třetina domácností utratí za stravu až 30 % svých příjmů, zdravé potraviny v ní často chybí.
Výsledky velkého evropského průzkumu zdravého stravování představila tisková konference „(Zlo)zvyky na talíři“ pořádaná Hospodářskou komorou a společností Edenred, ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu a pod záštitou ministerstva zdravotnictví.
Z odpovědí 2 807 strávníků a 101 provozoven vyplynulo, že ačkoliv si Češi uvědomují důležitost vyvážené stravy, když přijde řeč na hledání reálných řešení, mnohdy sklápí hlavu. Na vině má být nejen pomalý nástup zdravých a udržitelných trendů u nás, ale také stále stoupající náklady na stravování.
Cena stravování roste
„Rostoucí ceny jsou jednou z hlavních bariér zdravého stravování u nás. Podle dat z průzkumu Barometr FOOD za potraviny a obědy Češi nejčastěji utratí mezi 10 až 30 procenty svých příjmů. Polovina z nás navíc nad cenou jídla při vaření přemýšlí více než před rokem. Pokud by náklady na stravování dále rostly, 55 % Čechů plánuje snížit výdaje na nákup jídla a 93 % z nich by omezilo své návštěvy v restauracích,“ říká Aneta Martiškova, členka vedení společnosti Edenred, která průzkum FOOD v celkem 22 zemích koordinuje.
Podle dat Edenred Restaurant Indexu, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích, činila v srpnu průměrná cena oběda 192,4 Kč, což je o bezmála osm korun více než loni. Od roku 2020 se průměrná částka za polední menu zvýšila celkem o 53 korun.
Podle průzkumu FOOD se cenou při výběru restaurace řídí až 83 % respondentů. K výživovým hodnotám jídla přitom přihlíží jen 64 %. Rostoucí ceny se podepisují i na fungování restaurací. Až 54 % provozovatelů stravovacích zařízení hlásí pokles počtu zákazníků v souvislosti s vyšší mírou inflace. Stravování v kantýnách a restauracích je přitom jedním z nejjednodušších způsobů, kterým si Češi během pracovního dne mohou zajistit zdravý a vyvážený teplý pokrm.
Jíme ve spěchu
Nešvarem Čechů je, že jedí ve spěchu. Až 46 % Čechů se ale obvykle naobědvá za méně než 20 minut, a pouze minimum strávníků jí oběd déle než 30 minut. Podle doporučení expertů na zdravé stravování bychom přitom měli obědváním strávit delší dobu, píše se v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.
„Jedním z důležitých aspektů, který se odráží na kvalitě našeho stravování, je prostředí a kolektiv, ve kterém se polední pauzy odehrávají. Důležitou rolí zaměstnavatele je zajistit, aby oběd v práci neprobíhal ve stresu a aby na něj zaměstnanci měli dostatek času. Kromě jejich zdraví se totiž kultura stravování v pracovním prostředí může podepsat i na jejich produktivitě,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.
U obědů podle něj dávají zákazníci přednost jednoduchosti a rychlosti. „Pokud chodí obědvat mimo pracoviště, často volí fast-foody a příliš nepřemýšlejí na zdravotními dopady tohoto způsobu stravování,“ dodává Prouza.
Moc masa, málo zeleniny
Také samotné složení typických českých jídelníčků je údajně daleko od ideálního stavu doporučovaného odborníky. Až 78 % Čechů konzumuje maso třikrát týdně a častěji, přičemž více než třetina si dopřává maso k obědu nejméně pětkrát týdně. Bezmasé varianty přitom nabízí drtivá většina (až 97 %) podniků. Češi jsou k nim ale stále skeptičtí a více než 36 % z nich si dokonce myslí, že živočišné suroviny nelze ve stravě plnohodnotně nahradit, zjistil Barometr FOOD.
„Konzumace zpracovaného masa je prokazatelně spojena s vyšším rizikem rozvoje chronických nemocí, a to i v běžně konzumovaném množství. Každých snědených 50 g zpracovaného masa denně, tedy množství odpovídající zhruba jedné nožičce párku, například zvyšuje riziko rozvoje rakoviny střeva,“ uvádí Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu.
Podle nutriční odbornice z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty UK Hradec Králové Hany Střítecké není problém v denní konzumaci masa (ovšem ne uzenin), „pokud k němu bude dostatek zeleniny a ovoce“. Průmyslově nezpracované maso doporučuje zařadit do jídelníčku „aspoň 3x v týdnu“, aby byla zachována potřeba hemového železa a B12. V další dny je možné maso nahradit i jinou kvalitní živočišnou bílkovinou, ať už jde o ryby, vejce nebo mléčné produkty, říká.
U prosazovaných rostlinných potravin se podle ní bohužel příliš nehledí, zda obsahují potřebné vitamíny a minerální látky v nejlepší formě pro vstřebání a účinnost a dvojnásobně to platí o ultra zpracované imitace živočišných produktů.
Průzkum dále konstatuje, že po zelenině neprahneme tolik jako po mase. Doporučený denní příjem činí zhruba 400 gramů, ale pouze 13 % Čechů zeleninu konzumuje v množství tří a více porcí denně, přičemž jedna porce odpovídá 100 gramům. Nejoblíbenější ingrediencí jsou rajčata, salátová okurka nebo paprika.
Zeleninu si podle průzkumu dopřává každý den pouze čtvrtina obyvatel české kotliny, aniž by to považovali za něco špatného. Celkem 43 % Čechů je totiž přesvědčeno, že zeleninu konzumují v dostatečném množství.
Dostatečný příjem zeleniny a celozrnných produktů, které jsou bohaté na vlákninu a klíčové živiny pomáhá podle Selinger předcházet rozvoji chronických onemocnění, jako je třeba cukrovka, rakovina nebo srdeční problémy.
Pomůže vzdělávání
Závěry letošního Barometru FOOD podle slov odborníků potvrzují především dlouhodobou tendenci Čechů se z hlediska stravování spíše odbývat. Na vině mohou být naše závazky v práci, vlastní pohodlí, ale především také skutečnost, že oběd stále vnímáme jako pouhou nezbytnost.
„Na jedné straně se stále více Čechů snaží zařazovat do svého jídelníčku čerstvé a nezpracované potraviny, na straně druhé však zůstává velká část populace zastáncem tradiční kuchyně, kde hraje roli komfort a jednoduchost přípravy jídel,” říká Matyáš Fošum, ředitel oboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika ČR Ministerstva zdravotnictví.
Pomoci s tím může osvěta, myslí si Fošum. „S rostoucím povědomím o nutričním složení potravin a důsledcích nezdravého stravování se zvyšuje také zájem o zdravý životní styl,“ konstatuje.
Zpracováno z tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví.
