Juraj Skovajsa

18. 10. 2024

Ve čtvrtek pořádala v pražském Kongresovém centru společnost Golden Gate dvanáctý ročník Vyšehradského fóra, jehož hlavní hvězdou byl slovenský ekonom Juraj Karpiš. Ve své přednášce zhodnotil dosavadní situaci rekordních cen zlata a naznačil další vývoj. V následné diskuzi se probírala i témata jako vliv BRICS a voleb v USA.

Karpiš, který je spoluzakladatelem a předsedou Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) a autorem ekonomického bestselleru „Špatné peníze – průvodce krizí“, adresoval na úvod několik kritických slov ke konsolidačnímu balíčku, který již míří k podpisu slovenskému prezidentovi. Poznamenal, že již před lety upozornil na to, že když se v roce 2020 tiskly peníze, „zaplatíme to my ve vyšších daních“. Balíček dle něj „zvyšuje daně radikálně“ a míní, že bude mít také „dramatické efekty“.

Juraj Karpiš
Juraj Karpiš. (S laskavým svolením Vyšehradského fóra)

Pokud jde ale o hlavní téma, tedy zlato, na úvod své přednášky sdělil, že jej považuje spíše za formu peněz/spoření než za investici. Nicméně, při srovnání amerického akciového indexu S&P 500 a cen zlata za posledních 25 let demonstroval, že akcie včetně dividend narostly o cca 600 %, přičemž zlato o cca 850 %.

„Toto je poměrně šokující záležitost,“ sdělil Karpiš a později hledal odpovědi, proč tomu tak může být. Leoš Jirman, partner a CIO v investiční společnosti EMUN, však později v diskuzi upozornil, že v 35letém horizontu je na tom o něco lépe akciový index.

Slovenský ekonom demonstroval „dobrou kondici“ zlata i při srovnání se slovenským trhem rezidenčních nemovitostí, kdy za posledních 22 let vzrostly nemovitosti o 416 %, zatímco kov o 727 %.

Současná cena zlata se pohybuje nad 2 700 dolary za unci, s nedávnou špičkou na burze kolem 2 727 USD. Karpiš demonstroval na grafu upraveném o inflaci, že historicky bylo zlato nejdražší před 44 lety, kdy by jeho cena byla v dnešních hodnotách na 2 743 dolarech. V tomto smyslu tedy míní, že „je na čase být opatrnější“.

Kdy ale skončí růst zlata?

Nicméně, potenciál pro růst ještě vidí vzhledem k několika faktorům. Jedním je, zda ještě přijde druhá vlna inflace, tak jak tomu bylo v 70. a 80. letech. I když zatím druhou vlnu vyloženě nevidí, vzhledem k obrovské fiskální politice (vysoké výdaje / rozpočty států) vedoucí k prohlubování zadluženosti vnímá „potenciál znovupoužití inflace“, která de facto znehodnocuje dluhopisy (je pro stát výhodná). A inflace je faktorem, se kterým obvykle ruku v ruce roste i cena zlata.

Dalším faktorem pro možný růst ceny zlata jsou dle něj momentálně klesající úrokové sazby. Dále pak „nálada“ na trhu s kovy, kdy současného maxima zlato dosahuje navzdory „investičnímu nezájmu“ na Západě a táhne jej tzv. institucionální poptávka (hlavně centrální banky). A tedy poptávka po zlatě, a tím i jeho cena, má ještě potenciál růst, v případě, že by se na něj začala více orientovat veřejnost.

Potenciál pro růst kovu vidí i vzhledem k současné ceně akciového indexu S&P 500.

Karpiš několikrát zdůraznil, že není výslovným propagátorem zlata, ale vnímá jej jako vhodnou část celkového portfolia. Jeho doporučením je, že čím více mají investoři rizikového kapitálu, tím větší podíl zlata by v portfoliu měli mít. Vyjádřil také nesouhlas s komentáři skeptickými vůči drahému kovu.

Diskuze

Po přednášce se k slovenskému ekonomovi přidali do diskuzního panelu již zmíněný Jirman a Pavel Ryba, spoluzakladatel a obchodní ředitel Golden Gate, se Štěpánem Pírkem, předsedou představenstva Golden Gate investiční společnosti.

Byť je Jirman zastáncem akcií, smysl zlata v portfoliu uznává z důvodu diverzifikace rizika. Jeho pohled na drahý kov přirozeně nebyl tak optimistický jako u Ryby a Pírka, kteří vidí potenciál budoucího růstu velký, vzhledem ke čtyřem faktorům: demografie vyvíjející tlak na mzdy, velké dluhy států, dekarbonizace a deglobalizace.

„Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo
2680 dolarů za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2 800 dolarů a do konce
desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně,“ odhaduje Ryba.

Diskutovaly se i nekryté fiat měny států, u kterých, jak již naznačil Karpiš, inflace „pomáhá“ znehodnocovat zadlužení. Pírko i Ryba popsali nekrytou měnu jako moc, které se státy nevzdají, jedině za nějaké katarze. Jirman považuje návrat ke kryté měně za nemožný.

Štěpán Pírko, Pavel Ryba, Leoš Jirman
Zleva doprava: Štěpán Pírko, Pavel Ryba, Leoš Jirman. (Epoch Times / Juraj Skovajsa)

Otázka z pléna přišla i na vliv uskupení BRICS (Čína, Rusko, Indie a další země). Jirman odhaduje, že s růstem obyvatel členských zemí bude růst i vliv tohoto uskupení. Pírko zmínil, že tím, že začínají západní ekonomiky zaostávat, vidíme multipolární svět a vytváří se zóna, která může v příštích letech představit své vlastní systémy, burzy, měnu a Západ už nebude tolik udávat směr. Ryba upozornil, že právě země BRICS jsou tím hlavním tahounem poptávky po zlatě, protože tím snižují závislost na dolaru a dává jim to sílu vyjednávat o vlastním systému. S tímto se pojí i tzv. dedolarizace, která bude dle Pírka ještě dlouhá a pomalá vzhledem k pořád vysoké důvěře v americký dolar.

Dalším z diskutovaných témat na podnět publika byl vliv nadcházejících voleb v USA, které dle všech diskutujících nebudou mít na ekonomiku či zlato nijak zásadní vliv, a když nějaký, tak jen krátkodobý.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Americká cla na ocel české výrobce přímo neohrozí. Přesto jejich dopad pocítí

Uvalení 25% cla na dovoz oceli do USA, které hodlá americký prezident zavést od 4. března, se českých výrobců nedotkne přímo. Navzdory tomu negativní dopad očekávají.

Průmysl i stavebnictví zaznamenaly v roce 2024 meziroční pokles

Rok 2024 byl pro český průmysl a stavebnictví rokem výzev. Podle nedávno zveřejněných údajů Českého statistického úřadu došlo v naší zemi k mírnému poklesu produkce jak v průmyslu, tak ve stavebnictví.

Mladí se musí učit snést nějakou míru diskomfortu, vydržet nepřízeň, říká Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě

Už jste slyšeli o Nadačním fondu dobrodružné výchovy v přírodě? Podobných iniciativ vzniká v poslední době více. Prý vnímají naléhavou situaci – „epidemii duševních poruch“ a zřejmě „slabší úroveň odolnosti mladší generace“.

Problém pro drogové kartely. Mexiko nevyloučilo, že Spojené státy provádí u hranice s ním špionážní lety

Mexiko nevyloučilo, že Spojené státy v posledních týdnech provádí u hranic s ním špionážní lety. Stanice CNN uvedla, že cílem těchto armádních letů je sběr informací o aktivitách drogových kartelů v Mexiku.

Zelenskyj navrhuje výměnu území s Ruskem jako součást mírových jednání zprostředkovaných Trumpem

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území.

Od ledna 2026 začnou platit nové povolenky ETS2, které neúnosně zdraží benzín a naftu stejně jako vytápění obydlí uhlím a plynem a zásadně zvýší inflaci.
Zavedení nových emisních povolenek na PHM a topení zdevastuje ekonomiku a vyhrotí inflaci

Kapsy spotřebitelů v cenách hlavně za energii rabují od roku 2005 emisní povolenky ETS1. Od ledna 2026 začnou platit nové povolenky ETS2, které neúnosně zdraží benzin a naftu stejně jako vytápění obydlí uhlím a plynem a zásadně zvýší inflaci.

Vědomí neumírá – kam tedy po smrti odchází?

Přesahuje vědomí mozek? Studie naznačují, že vědomí může přežívat mimo tělo, cestovat mezi dimenzemi a ovlivňovat příjemce orgánů.

Od malebných břehů francouzského pobřeží k přírodě a tradicím Slovácka. Rozhlasoví symfonici bodovali

Smetanovu síň rozezněla ikonická díla Debussyho, Strausse a Nováka. Zpracování tvorby průkopníků hudebního impresionismu, pozdního romantismu a české moderny obstálo posluchačským standardům.

Erat se ohradil vůči obvinění, že řídil opilý. Objasnil svou verzi nehody

Bývalý hokejový reprezentant Martin Erat se ohradil proti tvrzením, že v USA řídil v opilosti a od nehody ujel.