Ve čtvrtek pořádala v pražském Kongresovém centru společnost Golden Gate dvanáctý ročník Vyšehradského fóra, jehož hlavní hvězdou byl slovenský ekonom Juraj Karpiš. Ve své přednášce zhodnotil dosavadní situaci rekordních cen zlata a naznačil další vývoj. V následné diskuzi se probírala i témata jako vliv BRICS a voleb v USA.
Karpiš, který je spoluzakladatelem a předsedou Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) a autorem ekonomického bestselleru „Špatné peníze – průvodce krizí“, adresoval na úvod několik kritických slov ke konsolidačnímu balíčku, který již míří k podpisu slovenskému prezidentovi. Poznamenal, že již před lety upozornil na to, že když se v roce 2020 tiskly peníze, „zaplatíme to my ve vyšších daních“. Balíček dle něj „zvyšuje daně radikálně“ a míní, že bude mít také „dramatické efekty“.
Pokud jde ale o hlavní téma, tedy zlato, na úvod své přednášky sdělil, že jej považuje spíše za formu peněz/spoření než za investici. Nicméně, při srovnání amerického akciového indexu S&P 500 a cen zlata za posledních 25 let demonstroval, že akcie včetně dividend narostly o cca 600 %, přičemž zlato o cca 850 %.
„Toto je poměrně šokující záležitost,“ sdělil Karpiš a později hledal odpovědi, proč tomu tak může být. Leoš Jirman, partner a CIO v investiční společnosti EMUN, však později v diskuzi upozornil, že v 35letém horizontu je na tom o něco lépe akciový index.
Slovenský ekonom demonstroval „dobrou kondici“ zlata i při srovnání se slovenským trhem rezidenčních nemovitostí, kdy za posledních 22 let vzrostly nemovitosti o 416 %, zatímco kov o 727 %.
Současná cena zlata se pohybuje nad 2 700 dolary za unci, s nedávnou špičkou na burze kolem 2 727 USD. Karpiš demonstroval na grafu upraveném o inflaci, že historicky bylo zlato nejdražší před 44 lety, kdy by jeho cena byla v dnešních hodnotách na 2 743 dolarech. V tomto smyslu tedy míní, že „je na čase být opatrnější“.
Kdy ale skončí růst zlata?
Nicméně, potenciál pro růst ještě vidí vzhledem k několika faktorům. Jedním je, zda ještě přijde druhá vlna inflace, tak jak tomu bylo v 70. a 80. letech. I když zatím druhou vlnu vyloženě nevidí, vzhledem k obrovské fiskální politice (vysoké výdaje / rozpočty států) vedoucí k prohlubování zadluženosti vnímá „potenciál znovupoužití inflace“, která de facto znehodnocuje dluhopisy (je pro stát výhodná). A inflace je faktorem, se kterým obvykle ruku v ruce roste i cena zlata.
Dalším faktorem pro možný růst ceny zlata jsou dle něj momentálně klesající úrokové sazby. Dále pak „nálada“ na trhu s kovy, kdy současného maxima zlato dosahuje navzdory „investičnímu nezájmu“ na Západě a táhne jej tzv. institucionální poptávka (hlavně centrální banky). A tedy poptávka po zlatě, a tím i jeho cena, má ještě potenciál růst, v případě, že by se na něj začala více orientovat veřejnost.
Potenciál pro růst kovu vidí i vzhledem k současné ceně akciového indexu S&P 500.
Karpiš několikrát zdůraznil, že není výslovným propagátorem zlata, ale vnímá jej jako vhodnou část celkového portfolia. Jeho doporučením je, že čím více mají investoři rizikového kapitálu, tím větší podíl zlata by v portfoliu měli mít. Vyjádřil také nesouhlas s komentáři skeptickými vůči drahému kovu.
Diskuze
Po přednášce se k slovenskému ekonomovi přidali do diskuzního panelu již zmíněný Jirman a Pavel Ryba, spoluzakladatel a obchodní ředitel Golden Gate, se Štěpánem Pírkem, předsedou představenstva Golden Gate investiční společnosti.
Byť je Jirman zastáncem akcií, smysl zlata v portfoliu uznává z důvodu diverzifikace rizika. Jeho pohled na drahý kov přirozeně nebyl tak optimistický jako u Ryby a Pírka, kteří vidí potenciál budoucího růstu velký, vzhledem ke čtyřem faktorům: demografie vyvíjející tlak na mzdy, velké dluhy států, dekarbonizace a deglobalizace.
„Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo
2680 dolarů za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2 800 dolarů a do konce
desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně,“ odhaduje Ryba.
Diskutovaly se i nekryté fiat měny států, u kterých, jak již naznačil Karpiš, inflace „pomáhá“ znehodnocovat zadlužení. Pírko i Ryba popsali nekrytou měnu jako moc, které se státy nevzdají, jedině za nějaké katarze. Jirman považuje návrat ke kryté měně za nemožný.
Otázka z pléna přišla i na vliv uskupení BRICS (Čína, Rusko, Indie a další země). Jirman odhaduje, že s růstem obyvatel členských zemí bude růst i vliv tohoto uskupení. Pírko zmínil, že tím, že začínají západní ekonomiky zaostávat, vidíme multipolární svět a vytváří se zóna, která může v příštích letech představit své vlastní systémy, burzy, měnu a Západ už nebude tolik udávat směr. Ryba upozornil, že právě země BRICS jsou tím hlavním tahounem poptávky po zlatě, protože tím snižují závislost na dolaru a dává jim to sílu vyjednávat o vlastním systému. S tímto se pojí i tzv. dedolarizace, která bude dle Pírka ještě dlouhá a pomalá vzhledem k pořád vysoké důvěře v americký dolar.
Dalším z diskutovaných témat na podnět publika byl vliv nadcházejících voleb v USA, které dle všech diskutujících nebudou mít na ekonomiku či zlato nijak zásadní vliv, a když nějaký, tak jen krátkodobý.