Turecko 11. října oznámilo, že uvalí antidumpingová cla na některé dovozy oceli z Číny, Ruska, Indie a Japonska, přičemž nejvyšší sazba bude uvalena na čínský dovoz.
Podle oznámení v tureckém úředním věstníku se cla pohybují v rozmezí od 6,1 procenta do 43,31 procenta z ceny včetně nákladů, pojištění a dopravy.
Cla, jejichž cílem je zabránit nekalé soutěži ze strany zahraničních zemí, následují po podání stížností domácími výrobci. Vyšetřování dovozu válcované oceli ukázalo, že prodej ocelářských výrobků za dumpingové ceny z Číny, Ruska, Indie a Japonska představuje hrozbu pro tureckou domácí produkci, jak stojí v oznámení.
Cla na dovoz oceli z Číny se pohybují mezi 15 a 43 procenty, zatímco na dovozy z Ruska, Indie a Japonska mezi 6 a 9 procenty.
Veysel Yayan, generální tajemník Turecké asociace výrobců oceli, uvedl, že tato cla ovlivní asi 4 miliony tun dovezených produktů v hodnotě více než 2 miliardy dolarů.
V reakci na toto rozhodnutí vzrostly akcie tureckého oceláře Erdemir o 2,48 procenta a akcie společnosti Isdemir o 2,2 procenta. Turecko se pro cla rozhodlo v době, kdy obchodní napětí mezi Čínou a Evropskou unií narůstá kvůli clům na elektrická vozidla, brandy, sýr a další zboží.
Dříve Čína podala stížnost proti Turecku kvůli vyšším clům na dovozy elektrických vozidel z Číny.
Ačkoli je Turecko členem NATO, není členem EU. Nicméně EU je jeho nejdůležitějším obchodním partnerem.
Rozhodnutí Turecka uvalit antidumpingová cla naznačuje jemný posun v mezinárodních vztazích Turecka, uvedl Sun Kuo-hsiang, profesor mezinárodních vztahů a obchodu na univerzitě Nanhua na Taiwanu, pro deník Epoch Times.
„Ačkoli mají Turecko a Rusko úzké vztahy v oblasti dodávek energie a geopolitiky, tento krok odráží větší pozornost Turecka na ochranu své ekonomiky a jeho směřování k Západu, aby získalo větší podporu v globální ekonomice, zejména v době, kdy čelí domácímu ekonomickému tlaku,“ sdělil Sun.
Ding Shuh-fan, emeritní profesor z Institutu pro postgraduální studium východoasijských studií na Národní univerzitě Chengchi na Taiwanu, zmínil, že ekonomická situace Turecka „není dobrá“.
„Dovoz velkého množství ocelářských výrobků má velký dopad na domácí zaměstnanost,“ řekl.
„Uvalení cel neznamená, že Turecko se v mezinárodních vztazích více přiblíží k Západu.“
Ding vysvětluje, že Čína pravděpodobně nebude reagovat proti Turecku kvůli novému clu, protože „Turecko nijak nereagovalo na pronásledování Ujgurů v Číně, což je pro Čínu největší obavou“.
Ujguři, převážně muslimská etnická skupina v Číně, sdílejí s Tureckem kulturní a jazykové kořeny.
Chen Shih-min, docent politologie na Národní taiwanské univerzitě, podotkl pro Epoch Times, že postoj Turecka v mezinárodních vztazích je nejasný.
„Turecko je spojencem NATO. Samozřejmě musí udržovat vojenské a bezpečnostní vztahy s NATO,“ míní Chen. „Nicméně prezident Erdogan je takzvaný ‚silný muž‘. Apeluje na nacionalistický sentiment ‚Velkého Turecka‘ s cílem obnovit starou Osmanskou říši. Proto hledá relativně nezávislou zahraniční politiku. Turecko má ve skutečnosti dobré vztahy s Ruskem. Bude hledat prostor pro politiku, aby ukázalo svou nezávislost a prosadilo důležité postavení Turecka ve světě.“
K této zprávě přispěli Luo Ya a agentura Reuters.
–ete–
