Vědci zjišťují, že bakterie, patogeny a další biologické látky mají schopnost vytvářet ledové krystalky v mracích při teplotách těsně pod bodem mrazu. Mohly by tedy být v rámci ovlivňování počasí účinnější než jodid stříbrný, oxid titaničitý a další chemické látky, které potřebují pro formování ledových krystalků teploty nižší než -10 °C. Cílem tohoto geoinženýrství je vyvolat srážky.
Dnes se s počasím ve světě manipuluje na rozsáhlých územích
Podle mediálního domu Bloomberg se v roce 2015 počasí ovlivňovalo ve více než padesáti zemích světa. Například ve státě Texas jeho vláda v roce 2017 modifikovala počasí na území o rozloze větší než 105 000 km². A mediální dům CNN informoval, že do roku 2025 bude čínská vláda ovlivňovat počasí na území o rozloze 5,5 milionů km².
Vědci neustále hledají možnosti, jak zvýšit účinnost osévání mraků. Jodid stříbrný a oxidu titaničitý jsou schopné vyvolat srážkovou činnost jen při nízkých teplotách. Naopak bakterie, patogeny a další biologické látky tuto schopnost vykazují při teplotách vyšších.
Budou se mraky osévat patogeny?
Odborníci na Zemědělské univerzitě ve Faisalabadu v Pakistánu zjistili, že bakterie Pseudomonas syringae je schopná zahájit formování ledových krystalků již při teplotách od -2 do -10 °C. Podle odborníků z univerzity je Pseudomonas syringae schopná přežít ve vysokých mracích a putovat na dlouhé vzdálenosti. Univerzitní experti tak nachází v této bakterii velký potenciál v oblasti ovlivňování počasí.
Stejné cíle sleduje Polytechnický Institut ve Virginii. Vědci z tohoto institutu posledních pět let v rámci vládního grantu amerického ministerstva zemědělství vyvíjí speciální druh bakterie Lysinibacillus parviboronicapiens podobný druhu Gammaproteobacteria. Vědci navrhují využít této bakterie při ovlivňování počasí v suchých oblastech Virginie nebo v jeho lyžařských rezortech.
Tým vědců z německého Max Planck Institutu a dvou amerických univerzit identifikoval podobné vlastnosti u patogenu Fusarium acuminatum. Tento patogen, jako již zmíněné bakterie, je schopný zahájit proces formování ledových krystalek za vyšších teplot než jodid stříbrný či oxid titaničitý a tím by byl oproti nim účinnější.
Využití bakterií a patogenů v rámci osévání mraků má ale také své negativní stránky. Pseudomonas syringae, Gammaproteobacteria a Fusarium acuminatum mohou vyvolat závažná onemocnění u člověka a u zvířat. U rostlin způsobují například různé plísně a hniloby.
Historie ovlivňování počasí a osévání mraků
Podle oficiálního materiálu vypracovaného pro Senát USA z roku 1978 se ovlivňuje počasí ve světě od padesátých let 20. století. Americký profesor a klimatolog James Fleming v knize Hazard s nebesy uvádí, že se ve Spojených státech první experimenty s oséváním mraků realizovaly již od roku 1947. Pokusy s ovlivňováním počasí probíhaly v šedesátých letech 20. století i v bývalém Československu.
Nejběžnější metodou ovlivňování počasí je osévání mraků. Letadla, rakety či pozemní generátory rozptylují či vystřelují do mraků chemické částice jako například jodid stříbrný či oxid titaničitý. Existují však i další metody ovlivňování počasí. Mraky se také ionizují pomocí elektrických výbojů. Používají se i další moderní technologie.
