Americký imigrační systém kvůli nečinnosti Kongresu ustrnul ve 20. století. Nemá dost soudců a úředníků, chybí také mechanismus přerozdělování migrantů, řekla ČTK odbornice na imigrační právo Kathleen Bushová-Josephová. Problémů se zvládáním imigrace využívá před prezidentskými volbami republikánský kandidát Donald Trump, jeho plán masových deportací ale podle ní není příliš realistický. Ústředním tématem kampaně se migrace stala i v důsledku migrační vlny spojené s úřadováním současného prezidenta Joea Bidena. Vyvrcholila loni v prosinci, kdy pohraničníci u hranice s Mexikem zaznamenali rekordních 250 000 „setkání“ s imigranty po jejich nelegálním vstupu na americkou půdu. Tyto události zviditelnily již existující nedostatky.
„Základy imigračního systému jako celku, ale především azylového systému, potřebují zásadní modernizaci,“ řekla Bushová-Josephová, která působí ve washingtonském výzkumném ústavu Migration Policy Institute (MPI).
Kostra dnešních mechanismů podle ní vznikla v 80. a 90. letech minulého století a Kongres ji zatím nebyl schopen aktualizovat a „posunout do 21. století“. „Abych to podtrhla, na hranici pohraničníci používají při evidenci migrantů papírové složky,“ pokračovala odbornice, která dříve působila i ve strukturách OSN. Administrativní zátěž spojená s miliony lidí zachycených po překročení hranice je podle ní těžko představitelná.
Výsledkem je dlouhodobé zahlcení systému. „Není dostatek soudců, není dostatek azylových úředníků… U imigračních soudů může trvat čtyři, pět let, než se vůbec uskuteční jednání o azylu,“ řekla Bushová-Josephová.
Tlak na americký systém narostl už za Trumpova úřadování, kdy počet záchytů na hranici dosáhl někdy až 130 000 za měsíc. Po útlumu na začátku pandemie přišel nový nárůst, přičemž situaci komplikuje i to, že do USA nemíří běženci jen z Mexika nebo z centrální Ameriky, ale také z Haiti, Venezuely nebo Číny. Složky zodpovědné za ochranu hranice za těchto podmínek nestíhají provádět azylová slyšení a deportace nezpůsobilých žadatelů, takže migranty ve velkém pouštějí do USA s pokynem, aby se později dostavili k soudu.
Na tom, že imigrační systém potřebuje zásadní změny, se republikáni a demokraté shodnou. Ovšem zatímco demokraté prosazují zvýšení prostředků a hovoří o vytvoření cest k občanství pro některé z milionů cizinců žijících v USA bez povolení, republikáni chtějí omezit přijímání přistěhovalců. Trump například během svého prvního mandátu dohlížel nejen na výrazné zpřísnění politiky na hranici, ale také na restrikce v systému legální imigrace.
Poslední pokus o reformu ztroskotal v Kongresu na začátku roku poté, co se vyjednavači dvou stran dohodli na kompromisu, který kombinoval restrikce s finanční injekcí pro azylový systém a snahou o jeho zefektivnění.
Podle Bushové-Josephové by plán přinesl peníze na nábor tisíců nových azylových úředníků a „kompletně by zrenovoval“ azylový systém. Proti návrhu však záhy vystoupil exprezident Trump a republikáni v Kongresu jej následně pohřbili. „Téma je čím dál víc zpolitizované a pokusy prosadit legislativní opatření jsou čím dál těžší,“ poznamenala expertka z MPI.
Ani Trumpovy současné plány by se podle ní neobešly bez spolupráce zákonodárců. Exprezident svou kampaň staví na rozdmýchávání strachu z imigrantů a mimo jiné slibuje „největší deportaci“ cizinců bez dokladů v dějinách USA.
Vyhošťování je navíc závislé na spolupráci se zahraničními vládami, jejíž náročnost narůstá s přibývajícím počtem zemí, odkud migranti přicházejí. „Je prostě fyzicky těžší dostat lidi zpátky do Číny nebo Indie,“ uvedla analytička.
Ona i další odborníci přitom poukazují i na možné negativní dopady deportací na americkou ekonomiku, kde imigranti včetně těch bez povolení k pobytu tvoří klíčovou pracovní sílu v odvětvích jako je zemědělství nebo stavebnictví. „Máte podnikatele a republikánské lídry, kteří říkají, že se obávají ekonomických dopadů masového vyhošťování,“ poznamenala Bushová-Josephová.
O ekonomických přínosech migrace ovšem příliš nemluví ani Demokratická strana, která tváří v tvář republikánským útokům a problémům na hranici s Mexikem v daném tématu znatelně přitvrdila. V kampani zdůrazňuje potřebu chránit hranice a Biden po kolapsu dohody v Kongresu uvedl do praxe ještě tvrdší omezení azylového režimu, než s jakým počítala kompromisní reforma. Viceprezidentka a kandidátka demokratů na prezidentku Kamala Harrisová v jeho kurzu pokračuje a rovněž se prezentuje jako někdo, kdo je schopen zabezpečit hranice.
“Bidenova administrativa má náběh na to, aby v počtu deportací vyrovnala Trumpovu administrativu,” zdůraznila Bushová-Josephová. Přístup současného prezidenta, který zahrnuje restrikce, ale také posilování legálních cest pro přistěhovalce z Afghánistánu, Haiti nebo Ukrajiny, podle ní vnáší do imigrace větší řád.
Krizi na jižní hranici se končící vládě v letošním roce podařilo zmírnit, počty zásahů proti migrantům v posledních měsících klesly výrazně pod 100 000. Experti ovšem podotýkají, že to je zásluha také Mexika a dalších zemí, kde úřady proti běžencům mířícím do USA tvrdě zakročily. Pokud by v tomto směru polevily, mohl by se obrázek z minulých let vrátit. Podle analytičky z MPI poslední migrační vlna odhalila i skutečnost, že vláda ve Washingtonu nemůže migranty rozdělovat mezi různé regiony. Příliv cizinců tak byl koncentrovaný do velkých měst jako New York nebo Chicago, kterým působil značné problémy.
“Zatímco Kongres je nečinný, exekutiva se snaží dělat co může prostřednictvím exekutivních kroků, ale její nástroje jsou omezené… Je to opravdu složitá pozice,” poznamenala Bushová-Josephová.
