Bratříčku, zavírej vrátka
Během 70. let v Československu bylo možno zaslechnout Krylovu kultovní píseň Bratříčku, zavírej vrátka většinou pouze na lesních cestách a pěšinách. Písní vzdoru se mnozí obyvatelé utěšovali, „abychom vydrželi“. Míněna byla normalizace a okupace sovětskými vojsky na našem území.
„Tato noc nebude krátká.“ Těmito slovy vědomě či nevědomě předpověděl Karel Kryl svou písní okupaci a moskevský útlak, trvající přes 20 let. Devastace lidské morálky tou dobou byla těžko odhadnutelná.
O tom svědčí fakt, že Karel Kryl zůstal nadále kritický i po „sametu“ vůči krokům nastupujících politiků.
Karel se narodil do rodiny živnostníka, knihtiskaře Karla Kryla, a byl prostředním ze tří dětí. Po zabrání Sudet našla rodina domov v moravské Kroměříži. Jejich rodinná tiskárna byla v roce 1950 komunisty zlikvidována a tiskařské stroje byly před zraky Karla, jeho sourozenců a rodičů bezohledně rozbity a odvezeny do šrotu a rodina vystěhována, uvedl historik Jiří Křesťan pro Radiožurnál.
Zpočátku si Karel přál stát se hrnčířem (podobně jako jeho pradědeček). Proto absolvoval Keramickou školu v Bechyni v letech 1958–1962.
Během trampských výprav jej první akordy na kytaru naučili bratři Ryvolové. Postupně se jeho cestou stávala hudba a poezie. První vydanou písní byla Nevidomá dívka. Píseň v roce 1968 nahrála skupina The Bluesmen a nazpívala Hana Ulrychová.
Při povinné základní vojenské službě Karel vzdoroval a byl zde také uvězněn. Ve vojenském vězení využil čas a skládal básně a texty ke svým písním.
Armádu a vojnu hodnotil vždy negativně s tím, že nemá žádné přínosy. Nechuť ke všemu vojenskému se promítala do vícero jeho skladeb, jako např. Neznámý vojín, Morituri te salutant aj.
Jeho první LP deska s názvem Bratříčku, zavírej vrátka vyšla půl roku po začátku okupace 1968. Úvodní píseň údajně vznikla naprosto spontánně v noci 21. srpna 1968.
Z Československa Karel Kryl odjel 9. září 1969 na písničkářský festival na západoněmeckém hradě Waldecku. Poté se rozhodl podat si žádost o politický azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let.
Jeho první manželkou se stala Eva Sedlářová, dcera MVDr. Dušana Sedláře; od roku 1976 do své smrti žil s Marlene Bronsert, po sňatku Marlene Kryl.
K výročí sametové revoluce Národní archiv města Prahy zahájí výstavu z pozůstalosti Karla Kryla. Bude zahájena symbolicky 17. listopadu v Domě u Zlatého prstenu.
Jeho básně a písně nadále mluví z duše českého národa.
