I z Česka mohli lidé ve čtvrtek pozdě večer spatřit velmi jasný meteor, který proletěl atmosférou nad Rakouskem. Bolid svoji světelnou dráhu dlouhou téměř 94 kilometrů urazil za 6,4 sekundy, pak se rozpadl na kousky, s jejichž hledáním teď pomáhají čeští odborníci. Velmi vzácný přírodní úkaz zaznamenaly spolu s pozorovateli také stanice takzvané Evropské bolidové sítě, sdělil dnes ČTK Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce.
Meteor zazářil ve čtvrtek krátce před 21:30 na dráze mířící severozápadním směrem. „Tou dobou bylo téměř na celém našem území jasno, stejně jako nad velkou částí střední Evropy, a tak tento mimořádně jasný bolid viděl velký počet náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali a také poslali,“ uvedl Suchan. Za hlášení od lidí poděkoval.
Záznamy pořízené Evropskou bolidovou sítí umožnily popsat předsrážkovou dráhu meteoroidu ve Sluneční soustavě, jeho základní fyzikální parametry a také oblast, kam s velkou pravděpodobností dopadly jeho zbytky. „Kromě záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa,“ uvedli odborníci z Astronomického ústavu.
Meteoroid o hmotnosti přibližně 55 kilogramů po vstupu do zemské atmosféry začal svítit ve výšce zhruba 96 kilometrů. V té době podle vědců letěl rychlostí 17,4 kilometru za sekundu, tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu. Na maximum se bolid rozjasnil ve výšce zhruba 40 kilometrů, pohasl o 17 kilometrů níže poblíž městečka Haag v Dolním Rakousku. To už se rozpadal na úlomky.
„Během průletu atmosférou se sice velká většina původní hmoty tohoto meteoroidu o průměru kolem 30 centimetrů spotřebovala, avšak relativně velký počet malých úlomků tento průlet přečkal a doletěl až na zem,“ uvedli astronomové. Největší meteorit by podle nich mohl být velký asi pět centimetrů a vážit kolem čtvrt kilogramu. „Naši lidi už jsou v terénu a po meteoritech pátrají,“ podotkl Suchan.
Na dráze kolem Slunce se meteoroid v přísluní dostával mezi dráhu Země a Venuše a v odsluní byl nejdále za dráhou Marsu v centrální části hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 2,5 roku. „Tento charakter dráhy v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi meteoroidu, které jsme zjistili z jeho průletu atmosférou, znamená, že se s největší pravděpodobností jednalo původem o malý úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek,“ doplnili vědci.
