Německo Izraeli nadále nedodává zbraně určené k užití ve válce. S odvoláním na dokument ministerstva hospodářství o tom dnes informovala agentura DPA. Minulý týden vyšlo najevo, že Německo od srpna schválilo zbrojní dodávky Izraeli za téměř sto milionů eur. Tehdy nebylo jasné, zda mezi nimi jsou, či nejsou zbraně určené do válečných bojů.
Vláda kancléře Olafa Scholze v uplynulých měsících čelila kritice, když vyšlo najevo, že od března žádný vývoz zbraní určených primárně pro použití v bojích do Izraele nepovolila. Členové kabinetu včetně kancléře odmítali, že by šlo o záměrný bojkot. „Zbraně jsme dodávali a budeme dodávat,“ prohlásil kancléř před třemi týdny ve Spolkovém sněmu.
Vývoz zbraní a rozdíly mezi kategoriemi
Od ledna do srpna vláda povolila dodávky zbraní do Izraele za 14,42 milionu eur (366 milionů Kč). Minulý týden ministerstvo zahraničí uvedlo, že od srpna do poloviny října povolilo vývoz za 94,05 milionu eur (2,4 miliardy Kč). Už tehdy DPA upozornila, že není jasné, zda jsou mezi zbraněmi schválenými k vývozu také zbraně, které jsou primárně určeny pro použití armádou v bojích. Nyní podle ní z odpovědi ministerstva hospodářství na dotaz poslankyně Sevim Dagdelenové vyplývá, že tento druh zbraní ve schválených dodávkách nadále chybí. Už osm měsíců tak německá vláda neschválila jedinou dodávku zbraní do Izraele určených k válečným operacím.
Za takzvané válečné zbraně, tedy zbraně určené primárně do ozbrojených konfliktů, německé právo považuje ruční palné zbraně, ale třeba i tanky či ponorky. V kategorii „ostatní zbrojní zboží“, kterého se týkají schválené vývozy, jde například o helmy, neprůstřelné vesty, neozbrojené vojenské vozy nebo i určité náhradní díly.
Nárůst vývozu a rostoucí konflikt v oblasti
Loni Německo schválilo vývoz zbraní a výzbroje do Izraele v celkové hodnotě 326,5 milionu eur (zhruba 8,2 miliardy Kč), což představovalo desetinásobný nárůst proti roku 2022, vyplývá z údajů ministerstva hospodářství, které povolení k exportu schvaluje. Mezi nimi byly zbraně určené pro boj v ozbrojených konfliktech za 20,1 milionu eur (506 milionů Kč).
Největší část vydaných povolení přitom spadala do období po 7. říjnu, kdy teroristická organizace Hamás spáchala útok na jižní Izrael, při kterém zahynulo téměř 1200 lidí. Při následné izraelské ofenzivě do Pásma Gazy zahynulo už téměř 43 000 lidí. Lidé umírají také na izraelsko-libanonské hranici, od loňského října se tam izraelské síly vzájemně ostřelují s šíitským hnutím Hizballáh. Počátkem října zahájil Izrael pozemní ofenzivu proti Hizballáhu přímo v Libanonu.
Politická reakce a kritika vlády
Německá vláda čelila v posledních měsících kritice od opoziční konzervativní CDU/CSU, která jí vyčítala, že blokuje dodávky zbrojních firem do Izraele. Vláda odmítala, že by šlo o záměrný bojkot.
Německo čelí u Mezinárodního soudního dvora žalobě Nikaraguy, která požaduje zastavení vývozu německých zbraní do Izraele. Německo středoamerická země viní z nápomoci ke genocidě Palestinců v Pásmu Gazy. Na konci dubna soudci ale rozhodli, že v této věci nevydají předběžné opatření. Soud však také nevyhověl německé žádosti zamítnout případ, který tak může pokračovat. Spor by mohl trvat i několik let.
Postoj německé veřejnosti k vývozu zbraní
Podle průzkumu z minulého týdne nesouhlasí s dodávkami zbraní Izraeli většina Němců. V sondáži agentury Forsa je odmítlo 60 procent dotázaných, 31 jich bylo pro a devět bylo nerozhodnutých.
