Zítra si připomeneme památku všech zesnulých čili „Dušičky“. Hroby se po celé České republice již od minulého víkendu rozjasňují pestrobarevnými květinami, ručně vázanými věnci a zapálenými svíčkami. Lidé v tento den vzpomínají na ty, kteří je opustili, na své rodiče, přátele nebo děti. I když tato křesťanská tradice připadá na datum 2. listopadu, mnozí z nás máme Dušičky spojené i s 1. listopadem, který je Dnem všech svatých a v některých evropských zemích je slaven jako státní svátek. Původ Dušiček vidí někteří jako čistě křesťanský, podle jiných vychází z keltských tradic svátku Samhain.
Zvyky spojené s Dušičkami
Památka zesnulých 2. listopadu se jako křesťanský svátek slaví podle dochovaných zpráv od 13. století. Tradiční způsob, jakým lidé u nás uctívají své zesnulé a vyjadřují k nim svou úctu a lásku, je zdobení hrobů květinami, věnci a zapálenými svíčkami. Živé květiny mají podle křesťanů znázorňovat víru a věčný život. Zapálená svíčka je symbolem světla, které provází zemřelé na věčnost.
Doba dušičková je také časem modliteb, sounáležitosti, návštěvou blízkých i vzdálených příbuzných, ale i chvílí pro vzpomínku, vyprávění příběhů či zamyšlení nad životem.
Keltský svátek Samhain
Samhain připadal podle keltského kalendáře na noc z 31. října na 1. listopadu a byl hranicí mezi létem a zimou a začátkem nového roku. Keltové věřili, že se duše zesnulých v tuto dobu navracejí do lidského světa. Zvykem spojeným s tímto dnem bylo například prostírat u večeře i pro zesnulé nebo za okno vložit zapálenou svíčku, aby zemřelí našli svou cestu domů. Někdy se lidé převlékali do starých hadrů a malovali si obličej, aby se ochránili před zlými duchy. Právě tyto prvky nyní tolik připomíná americký Halloween.
Nicméně po dobytí keltských území Římany se začaly zvyky a tradice do určité míry prolínat a pod vlivem křesťanských představitelů, například opata z Cluny, sv. Odila, se keltské zvyky začaly mísit s křesťanskými, a tak možná vznikly i dnešní Dušičky.
Dušičky jako obchod
Vánoce, Velikonoce, Mikuláš i Dušičky se staly dobou trhů, jarmarků a většího nakupování a shánění. Výrobci dušičkové výzdoby s výrobou začínají mnohdy i několik měsíců dopředu. Podle nich se lidé většinou řídí nižší cenou, ale i vkusem.
„Začal jsem je vázat v červnu. Příprava trvá dlouho, než trvalku vypěstujete, nastříháte, vše si nachystáte. Vazba už je potom otázka zhruba patnácti minut,“ řekl serveru Deník.cz Roman Bret, který spolu se svou ženou prodává květinovou výzdobu v Rožnově pod Radhoštěm na Zlínsku během Všesvatského jarmarku už přes deset let.
Nejlevnější věneček prodávají za 85 korun, u nejdražších vazeb se cena pohybuje kolem 600 korun.
Paní Milada ze Zahradnictví Gipková raději ceny moc nezdražila, aby vše prodala. „Nepatrně jsme proti loňsku zdražili, ale pořád to beru tak, že je lepší prodat za tuto cenu, než vézt dražší domů,“ podotýká prodejkyně, která s přípravou na Dušičky začíná už v zimě.
