Kromě toho, že se naše svaly významně podílejí na pohybu, hrají rovněž systémovou roli ve fungování metabolismu, podpoře imunitního systému a duševního zdraví.
Toto je 1. část série „Sval: orgán, který pohání vitalitu“.
V tomto seriálu se dozvíte, jak kosterní svalstvo, největší orgán těla, ovlivňuje zdraví a dlouhověkost. Svaly jsou mnohem víc než jen zdrojem síly – od řízení hormonů a hladiny cukru v krvi až po podporu zdraví mozku.
Svaly často považujeme za zdroj naší síly a fyzického vzhledu, ale orgány považujeme za důležitější, protože jsou zodpovědné za funkce, jako je krevní oběh a trávení potravy.
Svaly však dělají mnohem víc než jen to, že pohybují tělem. Regulují metabolismus, podporují imunitní systém a ovlivňují duševní zdraví. Ve skutečnosti by svaly měly být považovány za samostatné orgány, uvedl v rozhovoru pro Epoch Times Dr. Sandeep Palakodeti, hlavní lékař Rebel Health Alliance.
„Když svaly zařadíme mezi orgány, začneme si uvědomovat všechny jejich role, které hrají nejen při pohybu, ale i při regulaci zdraví našeho těla na systémové úrovni,“ řekl.
Tento širší pohled na svaly jako na orgány může změnit naše chápání jejich zásadního přínosu pro zdraví a pohodu.
Sval jako orgán
Po léta byla kůže všeobecně považována za největší orgán těla. Nejnovější výzkumy tuto myšlenku zpochybňují a navrhují nového uchazeče o tento titul. Dr. Bente Pedersenová, profesorka integrativní medicíny v kodaňské univerzitní nemocnici, tvrdí, že „největším orgánem v těle je kosterní svalstvo“.
Profesor biologie Walter Jahn v e-mailu pro Epoch Times uvedl, že orgán je definován jako „spolupráce více tkání vykonávajících společnou funkci“. Tato definice nás vede k přehodnocení role svalů nad rámec jejich běžného chápání.
„Sval je jednou z nejdynamičtějších a nejpružnějších tkání lidského těla,“ uvedl Dr. Walter Frontera, odborník na fyziologii svalů, v e-mailu pro Epoch Times. Podle doktora Frontery svaly regulují tělesnou teplotu, řídí spotřebu energie a plní další důležité funkce.
„Zvláště zajímavá je role kosterního svalu jako zásobárny aminokyselin potřebných pro další tkáně, jako je kůže, mozek a srdce, pro syntézu orgánově specifických proteinů,“ řekl.
Stále více důkazů naznačuje, že svaly mají více rolí, než se dříve předpokládalo.
„Je to možná nejdůležitější orgánový systém pro boj s naší současnou zdravotní krizí, obnovu výjimečného zdraví a maximalizaci fyzické výkonnosti,“ uvedla Dr. Gabrielle Lyonová, certifikovaná lékařka specializující se na medicínu zaměřenou na svaly, ve svém příspěvku na sociální síti X.
Svaly působí jako endokrinní orgány
„Tradiční učení neřadí svaly mezi orgány,“ řekl Dr. Palakodeti. „Tento pohled se však mění.“
Jeho tvrzení podporuje výzkum, o němž informoval časopis Journal of Pharmacological Studies: „Jednoznačně jsme prokázali, že kosterní svalstvo je jedním z endokrinních orgánů.“ Podle něj je kosterní svalstvo jedním z endokrinních orgánů.
Endokrinní orgány, jako je štítná žláza a hypofýza, uvolňují hormony přímo do krevního oběhu. Tyto hormony regulují vše od růstu a reprodukce až po náladu a imunitní reakce – funkce, které jsou pro celkové zdraví zásadní.
Dr. Palakodeti naznačuje, že svaly mohou fungovat podobně jako tradiční endokrinní orgány, jako je hypofýza. V reakci na tělesné signály produkují svaly chemické látky, které se dostávají do krevního oběhu a cíleně působí na konkrétní orgány, čímž ovlivňují fyziologické reakce.
„Svaly vylučují myokiny, které fungují jako hormony a komunikují s jinými orgány,“ řekl. „Výzkum ukazuje, že tato endokrinní funkce svalů může pomáhat regulovat záněty, metabolismus tuků a zdraví mozku.“
Jeden z nejrozšířenějších myokinů, interleukin-6 (IL-6), snižuje chronický zánět, který přispívá k bolesti a ztuhlosti kloubů, a snižuje rizika spojená s onemocněním srdce a některými druhy rakoviny. Zlepšuje odbourávání tuků a zvyšuje citlivost na inzulín, čímž pomáhá předcházet onemocněním, jako je cukrovka.
Další myokin, irisin, přeměňuje méně aktivní bílý tuk na hnědý tuk spalující kalorie, což vede k lepší kontrole hmotnosti a snižuje riziko onemocnění souvisejících s obezitou. Irisin také podporuje produkci neurotrofického faktoru odvozeného od mozku (BDNF), čímž podporuje zdraví mozku a potenciálně chrání před nemocemi, jako je Alzheimerova choroba.
Tyto myokiny ukazují, jak kosterní svaly – podobně jako tradičně uznávané endokrinní orgány – hrají mnohostrannou roli při udržování a posilování zdraví.
Svaly regulují hladinu cukru v krvi
Udržování stálé hladiny cukru v krvi je zásadní pro zachování energie a předcházení únavě a podrážděnosti, které jsou spojeny s prudkým zvýšením hladiny cukru v krvi. Výzkum publikovaný v časopise Cells z roku 2022 ukazuje, že důsledná kontrola hladiny glukózy může významně snížit riziko diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění.
Ačkoli se za regulaci hladiny cukru v krvi obvykle považuje slinivka břišní, klíčovou roli hrají také svaly. Během fyzické aktivity využívají glukózu jako primární zdroj energie, čímž snižují hladinu cukru v krvi a zvyšují účinnost inzulinu.
„Svalová kontrakce při aerobním i odporovém tréninku stimuluje příjem glukózy bez nutnosti asistence inzulínu,“ píše doktorka Lyonová ve své knize Navždy silní: Tajemství dlouhověké vitality ukryté ve svalech.
Studie z roku 2020 v časopise Comprehensive Physiology naznačuje, že kosterní sval vstřebává více než 80 % glukózy po jídle pomocí transportérů GLUT4, které se během cvičení přesouvají na povrch svalových buněk.
„Cvičení u lidí zvyšuje příjem glukózy ve svalech až stonásobně ve srovnání s klidovým režimem,“ napsal Erik Richter, profesor na Kodaňské univerzitě, v e-mailu pro Epoch Times.
Toto zvýšení příjmu glukózy zvyšuje citlivost na inzulín a pomáhá kontrolovat hladinu cukru v krvi. Více svalové hmoty znamená více přenašečů GLUT4, což vede k lepšímu hospodaření s glukózou během cvičení a po něm.
„Svaly nazýváme zásobárnou glukózy,“ řekl Dr. Palakodeti. Svalové buňky ukládají přebytečnou glukózu ve formě glykogenu a poskytují tak záložní zásobu energie pro situace s vysokými nároky, jako je intenzivní cvičení nebo stres. Přístup k těmto rezervám pomáhá uspokojit energetické požadavky, aniž by došlo k narušení hladiny cukru v krvi.
Svaly zlepšují kardiovaskulární zdraví
Často se spoléháme na to, že kardiovaskulární cvičení zlepší zdraví srdce, ale stejně důležitý může být i svalový trénink. Silový trénink zvyšuje potřebu kyslíku, což nutí srdce k intenzivnějšímu pumpování. Toto zvýšení srdečního výdeje zlepšuje průtok krve a zajišťuje účinnou distribuci kyslíku a živin do celého těla.
Přínosy aktivity kosterních svalů pro kardiovaskulární systém přesahují zlepšení krevního oběhu. Studie z roku 2020 publikovaná v časopise Sports Science and Medicine zjistila, že pravidelný odporový trénink významně snižuje ztuhlost tepen, což je častý rizikový faktor srdečních onemocnění. Udržení nebo zvýšení svalové hmoty může také snížit krevní tlak a zlepšit lipidový profil.
Nedávný výzkum posílil souvislost mezi svalovou hmotou a kardiovaskulárním zdravím. Studie publikovaná v časopise Journal of Epidemiology and Community Health zjistila, že dospělí ve věku 45 let a starší s vyšší svalovou hmotností mají o 81 % nižší riziko kardiovaskulárních příhod než ti s nejnižší hladinou.
K tomu, abyste tyto výhody využili, nemusíte svaly aktivně používat. Studie z roku 2020 publikovaná v časopise Journal of Gerontology naznačuje, že svaly zůstávají metabolicky aktivní i v klidu a neustále spalují kalorie. To znamená, že vyšší svalová hmota koreluje se zvýšenou klidovou rychlostí metabolismu, což pomáhá při regulaci hmotnosti a snižuje zátěž srdce.
Svaly napomáhají cirkulaci krve a lymfy
„Svaly jsou vnějšími pumpami pro oběhové a lymfatické systémy našeho těla. Srdci se dostává veškeré slávy, ale svaly odvádějí spoustu práce,“ uvedl Beret Loncar, výkonný ředitel společnosti Body Mechanics Orthopedic Massage, v e-mailu pro Epoch Times.
Svaly fungují jako pomocné pumpy, které podporují srdce tím, že přesouvají tekutiny po celém těle. Srdce, které pracuje proti gravitaci, samo nedokáže vrátit krev z nohou. Stahy kosterních svalů při pohybu pomáhají tlačit krev vzhůru tím, že stlačují žíly a tlačí krev směrem k srdci, čímž s každým stahem zlepšují celkový krevní oběh.
Na rozdíl od oběhového systému, který těží z čerpací činnosti srdce, lymfatický systém se při transportu lymfy spoléhá výhradně na pohyby svalů. Tato tekutina je nezbytná pro funkci imunitního systému, roznáší bílé krvinky po celém těle a odstraňuje toxiny a odpadní látky. Studie Frontiers in Cardiovascular Medicine z roku 2023 uvádí, že „cvičení velkých svalů zlepšují průtok a odtok lymfatické tekutiny v celém těle“.
Loncar nazývá svaly „neopěvovanými hrdiny“, protože hrají dvojí roli při podpoře krevního a lymfatického oběhu. Tyto procesy jsou životně důležité pro přísun živin do buněk a odstraňování odpadních produktů, což je zásadní pro udržení zdravé imunity a tělesných funkcí.
Svaly posilují imunitní systém
Zatímco mnozí se spoléhají na vitamín C, echinaceu a další doplňky stravy, které posilují imunitní systém, klíč k posílení imunity se může skrývat v našich svalech. Studie z roku 2019 publikovaná v časopise eBioMedicine tvrdí, že „sval je stále více považován za orgán s imunitními regulačními vlastnostmi“, který uvolňuje myokiny, jako je IL-6, důležité pro posílení obranyschopnosti organismu proti infekcím.
Podle výzkumu publikovaného v časopise Brain, Behavior, and Immunity jde o obousměrný vztah mezi svaly a imunitním systémem. Pravidelná fyzická aktivita udržuje imunitní buňky mladé a svaly silné, a to i s přibývajícím věkem.
„Prostřednictvím cvičení na sebe kosterní svaly a T-buňky vzájemně působí a udržují se mladé,“ napsali autoři.
Studie z roku 2020 publikovaná v časopise Frontiers in Physiology dále podporuje roli svalů v regulaci imunitního systému a uvádí, že během cvičení svaly produkují glutamin. Tato aminokyselina je životně důležitým zdrojem energie pro imunitní buňky a zvyšuje jejich schopnost bojovat s infekcemi.
Pravidelná fyzická aktivita je spojena se snížením výskytu chronických onemocnění. Studie z roku 2022 publikovaná v časopise British Journal of Sports Medicine ukazuje, že aktivity zaměřené na posilování svalů snižují riziko úmrtí ze všech příčin, kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, cukrovky a rakoviny plic o 10 až 17 %.
Svaly posilují mozek
Když jdeme do posilovny, nepracují jen naše svaly, ale i mozek. Během cvičení svaly vylučují specifické myokiny, které hrají klíčovou roli ve zdraví mozku a kognitivních funkcích.
Studie z roku 2023 publikovaná v časopise Journal of Orthopedic Translation ukazuje vliv kosterních svalů na mozek. Tento výzkum odhaluje, že myokiny, jako jsou BDNF a irisin, mají zásadní význam pro obnovu svalů, zdraví nervů a kognitivní funkce. Například BDNF je nezbytný pro růst a přežití mozkových buněk, posiluje paměť a učení.
Další výzkumy zdůrazňují úlohu svalové síly a cvičení při odvracení úpadku kognitivních funkcí, zejména s důrazem na vylučování katepsinu B během svalových kontrakcí. Kathepsin B je spojován s lepší pamětí a rychlejším zpracováním informací v mozku.
„Společnost nás naučila věřit, že problémy s pamětí související s věkem jsou samozřejmostí. Já však tvrdím, že nedostatky paměti jsou přímo spojeny spíše s nízkým stavem kosterního svalstva než s věkem,“ píše doktorka Lyonová ve své knize.
Svaly: Skrytá síla
Představte si, že ve svém těle odhalíte tajnou sílu, která nejen pohání každý váš pohyb, ale je také klíčem k lepšímu zdraví a dlouhověkosti.
Až budete příště přemýšlet o kondici, vzpomeňte si, že každý krok, zvednutí nebo protažení se dotýká tohoto pozoruhodného systému. Jaká další tajemství mohou vaše svaly skrývat? Cesta k objevení jejich plného potenciálu teprve začíná.
–ete–
