Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer odvolal z vlády ministra obrany Joava Galanta s odkazem na údajnou krizi důvěry. Do uvolněné funkce jmenoval dosavadního ministra zahraničí Jisraela Kace. Novým šéfem diplomacie se pak stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar. Oznámila to Netanjahuova kancelář.
„Uprostřed války je mezi premiérem a ministrem obrany potřeba více než kdy jindy plná důvěra… V posledních měsících byla tato důvěra bohužel narušena,“ uvedl premiér v prohlášení. Tato krize důvěry podle něj neumožňuje normálně pokračovat ve vedení vojenské kampaně.
Netanjahu v prohlášení dále uvedl, že se snažil rozdílné názory překlenout, ale ty „se stále prohlubovaly“ a navíc pronikaly na veřejnost. „Ba co hůř, dozvídali se o nich naši nepřátelé, kteří z nich měli potěšení a velký prospěch.“ Premiér dodal, že průvodním jevem těchto rozporů byly Galantovy činy a prohlášení, které často odporovaly rozhodnutím vlády. Většina jejích členů podle Netanjahua s jeho rozhodnutím souhlasí.
Premiér předal ministrovi strohý dopis s oznámením jeho odvolání osobně dnes večer na krátké schůzce, napsal server The Times of Israel. V dopise o jedné větě mu podle ToI sdělil, že jeho mandát vyprší do 48 hodin od převzetí dopisu, a poděkoval mu za jeho práci.
„Bezpečnost Státu Izrael byla a vždy zůstane posláním mého života,“ napsal Galant krátce poté na síti X.
Neshody a napětí mezi Netanjahuem a Galantem jsou dlouhodobé. Galanta z funkce ministra obrany odvolal premiér již v březnu 2023, protože ministr tehdy vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví. Proti reformě po dobu několika měsíců pravidelně demonstrovaly desítky tisíc lidí. Loni v dubnu pak Netanjahu své rozhodnutí změnil s tím, že Galant kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi ve funkci zůstane.
Během války v Pásmu v Gazy proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás pak neshody mezi premiérem a ministrem obrany odrážejí širší rozkol mezi pravicovou vládní koalicí a armádou, která dlouhodobě upřednostňuje uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem. Galant prohlašuje, že válka postrádá jasný směr, zatímco Netanjahu opakuje, že boje nemohou skončit, dokud nebudou zcela zlikvidovány vojenské i vládní kapacity Hamásu v Gaze.
Netanjahuovo rozhodnutí, které padlo v den amerických prezidentských voleb, už ostře kritizovala opozice a organizace za osvobození rukojmích. Navíc přichází v době, kdy v izraelské vládě panuje napětí kvůli povolávání ultraortodoxních židů do vojenské služby. Galant v pondělí schválil nábor dalších 7000 těchto mužů do izraelské armády a je odpůrcem legislativy, která by jim nadále poskytovala výjimku z vojenské služby. Tu naopak prosazují dvě ultraortodoxní strany, o něž se opírá Netanjahuova vládní koalice.
„Ministr obrany, který oznámí povolávací rozkazy pro tisíce haredim (ultraortodoxních židů), je vyhozen uprostřed války vpředvečer (íránského) útoku ve prospěch zákona o vyhýbání se vojenské službě,“ uvedl poslanec opoziční Národní jednoty Orit Hacohen s odkazem na očekávanou odvetu Íránu za izraelské vzdušné údery na íránská vojenská zařízení z 26. října.
