Meziresortní skupina pod vedením Ministerstva zdravotnictví vydala „podrobnou metodiku k projektům energetických úspor EPC (Energy Performance Contracting), které mohou českému zdravotnickému systému ušetřit miliardy korun na energiích“.
Dokument podle tiskové zprávy vytvořil tým složený ze zástupců zdravotnictví, ministerstev financí a životního prostředí, Státního fondu životního prostředí ČR a Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
„Projekty energetických úspor představují pro tuzemské nemocnice potenciál úspor v řádu miliard korun. Ze zkušeností velkých i menších nemocnic víme, že EPC skutečně fungují a chceme dát i ostatním nemocnicím přehledný návod, jak při jejich přípravě a realizaci postupovat,“ sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
„Projekty s metodou EPC plně podporujeme, protože přináší nejen energetické úspory a zajištění částečné energetické soběstačnosti subjektů, ale také značné úspory CO2 na provozu budovy,“ míní ministr životního prostředí Petr Hladík.
Model EPC je podle Hladíka pro nemocnice a zřizovatele „velmi výhodný, protože investici splácí až ze skutečných garantovaných úspor v průběhu několika let a jen za loňský rok překročila roční úspora z EPC projektů 400 milionů korun“.
Zájem o energetické úspory formou EPC projektů ze strany nemocnic v posledních letech podle tiskové zprávy „rychle roste“. Podle dat Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) dokázaly EPC projekty v českém zdravotnictví uspořit od roku 2012 „zhruba jednu miliardu korun, a výrazně tak pomoci nejen zdravotnickému sektoru, ale i státnímu rozpočtu“.
„Jakékoliv kroky, které vedou k úsporám veřejných peněz, jsou pro nás samozřejmě dobrou zprávou. Vláda slíbila, že bude veřejné finance konsolidovat, a nemocnice s nepřetržitým provozem jsou dalším konkrétním příkladem, kde je možné najít nemalé úspory,“ vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podle zprávy Ministerstva zdravotnictví EPC projekty „už nyní šetří desítky milionů korun“ a jako příklad uvádějí pražskou Thomayerovu nemocnici, Fakultní nemocnici v Motole, Nemocnici Na Homolce, Psychiatrickou nemocnici Bohnice nebo nemocnice v České Lípě a Mladé Boleslavi.
„Z našich dat víme, že EPC projekty mohou uspořit obrovské částky a jejich potenciál ještě zdaleka není vyčerpán,“ říká předseda APES Miroslav Marada.
V připraveném dokumentu podle Marady mohou manažeři nemocnic nalézt „přehledný návod, jak EPC projekty probíhají, jaká je jejich časová a personální náročnost nebo jaké jsou konkrétní možnosti jednotlivých úsporných opatření a jak postupovat pro získání dotační podpory nebo úvěrového financování“.
