Energetický mix Brazílie patří k nejčistějším na světě. Výrobě elektřiny vévodí vodní elektrárny, které doplňují další obnovitelné zdroje v podobě větrníků, fotovoltaiky a biomasy. Obnovitelné zdroje tvoří bezmála 90 procent energetického mixu této největší jihoamerické země. Při započtení dvou jaderných reaktorů, které se dnes také počítají za čisté zdroje, se Brazílie může pochlubit výrobou elektřiny ze zelených zdrojů ve výši 92 %.
Jenže to se letos změnilo. V zemi totiž delší čas neprší, vodním elektrárnám poklesl výkon na tříletá minima a proto Brazílie začala masivně nakupovat fosilní paliva – uhlí a plyn. Za tento měsíc se podle Reuters odvolávající se na data firmy Kpler pro sledování lodního provozu chystají brazilští výrobci elektřiny dovézt 0,9 milionu tun energetického uhlí.
To je nejvyšší měsíční záznam v historii a trojnásobek dosavadního měsíčního průměru za rok 2024.
Vzhledem k tomu, že Brazílie míří do nejteplejších měsíců roku, kdy poptávka po elektřině kvůli používání klimatizačních jednotek vrcholí, se dá očekávat, že dovoz uhlí bude jen narůstat. Podobná je přitom situace i u zkapalněného zemního plynu (LNG). Jeho dovoz letos dosáhl na nejvyšší hodnotu od konce roku 2021, uvádí Reuters.
Méně srážek
Za prvních 10 měsíců letošního roku byl úhrn srážek v oblastech s přehradami o 10 % menší než činil průměr v letech 2019 až 2023 a představuje druhý rok za sebou, kdy za prvních 10 měsíců roku napršelo méně než 600 mm srážek, podotýká článek Reuters.
Zatímco v první polovině roku 2024 vyrobily vodní elektrárny podle dat společnosti Ember v průměru takřka 40 terawatthodin (TWh) měsíčně, v září produkce vodních elektráren poklesla na pouhých 28,7 TWh. S tím se také v září snížil podíl vodních elektráren na energetickém mixu v Brazílii na pouhých 50 %. A to je také důvod, proč největší ekonomika na kontinentu začala dovážet vyšší množství fosilních paliv.
Klimatické závazky ustupují potřebám země
Brazílie se na COP26 zavázala stát se do roku 2050 bezemisní ekonomikou a její energetický mix je vskutku příkladný. Přesto je vidět, že pokud dojde ke změně počasí, na obnovitelné zdroje se nelze spoléhat. A to jsou vodní elektrárny v tomto smyslu daleko spolehlivější než ty solární a větrné.
Uhelné, plynové a jaderné elektrárny mají kromě toho, že nejsou závislé na klimatických podmínkách, další výhodu, a to je skutečnost, že jejich výkon lze rychle upravit podle potřeb systému. Jsou proto ideální pro vykrývání nerovnováhy v síti.
Přestože osmiprocentní podíl fosilních paliv je v brazilském energetickém mixu zanedbatelný, vypadá to, že se bez nich země neobejde ani do budoucna a to i vzhledem ke stoupající spotřebě elektřiny. Poptávka po ní vrostla za prvních devět měsíců roku 2024 téměř o 7 % oproti stejným měsícům v roce 2023 a očekává se, že poroste i nadále. Mezi lety 2000 a 2023 vzrostla podle IEA produkce elektřiny v zemi o 103 %.
S tím, jak se na jižní polokouli blíží letní sezóna a zvyšují se teploty, se dá navíc v nadcházejících měsících očekávat růst poptávky v důsledku používání klimatizací. Aby energetické společnosti tuto poptávku pokryly, momentálně jim nezbývá nic jiného, než se spolehnout na uhlí a plyn a smířit se se zvýšenými emisemi.
Pakliže se bude opakovat letošní sucho i v následujícím roce, dovozy fosilních paliv i uhlíková stopa budou v Brazílii stoupat i nadále. Dokud nebude mít země stabilní, na počasí nezávislou náhradu za fosilní paliva, na vyřazení uhlí a plynu musí zapomenout, nechce-li lidem a firmám odpojit proud.
