Česká republika čelí vážnému nedostatku nelékařských zdravotnických pracovníků, což může mít negativní dopad na kvalitu a zajištění zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo školství proto plánují navýšit vzdělávací kapacity, aby bylo zaměstnanců v ohrožených profesích dost i v budoucnu.
Všeobecné sestry a další nelékařský personál ve zdravotnictví stárne. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je již nyní 15 % sester v důchodovém věku a další se tomuto věku rychle blíží. „Nevychováváme jich dost, aby to nahradilo odchody do důchodu, které přijdou do 12 let, prohlásil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek při kulatém stolu pořádaném 6. listopadu senátním Výborem pro zdravotnictví.
Podle něj, s tím jak stárne populace, bude potřeba dodat do zdravotnictví přes 30 tisíc nových všeobecných a dětských sester a porodních asistentek a dalších několik tisíc radiologů, zdravotnických záchranářů a nutričních terapeutů.
Již nyní chybí podle posledních statistik ÚZIS v českých nemocnicích více než 2 500 nelékařských zdravotnických pracovníků. Nedostatek personálu vede k přetížení stávajících pracovníků v klinické praxi, prodlužování čekacích dob na ošetření a vyšetření a ovlivnění kvality péče o pacienty.
V loňském roce byl poměr všeobecných sester ve věku nad 60 let kolem 12 %, letos už to je 17 %. „Sestry stárnou, a pokud něco nezměníme, tak přibližně za deset let bude v důchodovém věku 30 % kapacit všeobecných sester. Toto se musí řešit, stále máme čas této krizi efektivně zabránit a jsem rád, že ministři zdravotnictví a školství spolupracují na konkrétních krocích,“ řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Poptávka stoupá i v domácí péči, kde počet ošetřovaných pacientů vrostl o 12 %. V tomto sektoru nejsou problémem peníze na péči, zmínil Dušek, ale právě nedostatek personálu, kde je řada pracovnic v důchodovém věku a navíc se starají o čím dál těžší pacienty. „Kdyby to tyto dámy nedělaly, ti lidé skončí na jednotkách intenzivní péče,“ řekl ve svém příspěvku ředitel ÚZIS.
Medicína v roce 2040 bude podle něj o komunitních pečovatelských službách, dlouhodobé péči a následné péči po akutních zákrocích, kde jsou zdravotní sestry nepostradatelné.
„Situace je kritická. Potřebujeme okamžitá opatření k náboru a udržení nelékařského zdravotnického personálu, jinak riskujeme kolaps zdravotnického systému,“ upozornil místopředseda senátního zdravotnického výboru Lumír Kantor (KDU-ČSL).
Školy navýší studijní kapacity
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy plánuje zavést několik opatření, která by měla pomoci situaci zlepšit. Mezi ta stěžejní patří navýšení kapacit vysokoškolských vzdělavatelů v nelékařských zdravotnických oborech a studijních programech. Součinnost podle Duška slíbily poskytnout i kraje, které provozují vyšší odborné školy.
Tento krok má za cíl zvýšit počet kvalifikovaných absolventů, kteří mohou vstoupit do zdravotnického systému a zmírnit tak současný nedostatek personálu i vyrovnat odliv stávajících pracovníků související i s demografickou situací a odchodem do starobního důchodu.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) pronesl, že jeho rezort připravuje dlouhodobý program k navýšení kapacit vysokoškolských vzdělavatelů, který půjde ve šlépějích podobného programu pro lékaře v oboru Všeobecné lékařství. Ten funguje od roku 2019 s tím, že vysoké školy dostávají na tento program finanční podporu od státu.
Česká konference rektorů již učinila závazek, že navýší kapacity i pro jmenované nelékařské obory.
Program je navržen tak, aby se navýšila studia o 20 %, s důrazem na maximální prioritizaci oboru všeobecné zdravotní sestry až na 40 %. Ministerstvo na základě dosavadních dat a zkušeností předpokládá, že 70 % studentů studium dokončí a zůstane v oboru.
Začít by se mělo již příští rok. „Počítáme se startem v akademickém roce 2025/26,“ uvedl ministr Válek. Podle Hlavní sestry Aleny Strnadové má program podporu napříč politickými stranami, nicméně vláda by měla zaručit školám, že podpora bude dlouhodobá, aby byl program ekonomicky udržitelný i v budoucnosti.
Proděkanka Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a místopředsedkyně Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí Andrea Pokorná podotkla, že je třeba také zlepšit odměňování akademických pracovníků, kteří studenty vedou. Slabé platy vedou k tomu, že tito lidé odchází pracovat do nemocniční praxe a berou si pouze malé úvazky, což znamená, že výuka a s ní spojená administrativa zůstává na bedrech zbylé hrstky nadšenců před důchodem.
