Cukr je pro naše tělo životně důležitý. Slouží jako primární zdroj energie pro každou buňku v těle a velká část potravin, které konzumujeme, se rozkládá na různé cukry. Mozkové buňky si ho žádají nejvíce. „Mozek je energeticky nejnáročnější orgán, který využívá asi polovinu veškeré energie z cukru v těle,“ uvedla pro Epoch Times klinická psycholožka z Filadelfie Jessica Russová.
Přírodní cukr v rozumné míře je pro náš organismus tedy nezbytný. Na co bychom si měli dávat pozor, je cukr volný, zejména ten průmyslově zpracovaný, kterého dnes konzumujeme nejvíce a přidává se i do potravin, kde bychom ho nutně nehledali, například v nesladkém pečivu nebo chipsech.
Proč moc cukru škodí
Účinek cukru na mozek je podobný drogám a vede k produkci dopaminu, který přináší radost. Rafinovaný cukr může vyvolávat závislost tak, jak to přírodní cukr v ovoci a jiném jídle nedokáže.
„Když nadužíváte cukr, nastavíte obvody mozkových odměn negativním směrem, jako když používáte heroin“, vysvětlil Epoch Times Kenneth Blum, vědec v oboru neuropsychofarmakologie a genetiky a profesor na Fakultě biomedicínských věd při Western University of Health Sciences.
Nejde ovšem jen o návykovost. Nadměrná konzumace volných cukrů přispívá k chronickému zánětu nízkého stupně a vzniku autoimunitních onemocnění, zvyšuje riziko obezity, cukrovky, onemocnění srdce a celé řady dalších chorob.
„Lidé, kteří konzumují hodně cukru nebo sladkých nealkoholických nápojů, mají vyšší riziko revmatoidní artritidy,“ uvedla pro Epoch Times Ranjeny Thomasová, profesorka revmatologie ve Frazer Institute na The University of Queensland.
Studie zahrnující téměř 2 000 dětí s vysokým genetickým rizikem vzniku diabetu 1. typu odhalila, že mezi dětmi s autoprotilátkami proti inzulínu mají děti s vyšším příjmem cukru výrazně vyšší riziko vzniku diabetu 1. typu, a to až o 75 % ve srovnání s dětmi s nízkým příjmem cukru. Mezi dětmi s rizikovými geny bylo riziko zvýšené o 84 %.
Cukr, a to zejména cukr v nápojích, také přispívá k rozvoji zubního kazu. Volný cukr totiž krmí bakterie v ústech, které způsobují zubní kazy. To však není vše. Nadměrná konzumace cukru může zvýšit počet škodlivých bakterií v ústech a toxiny uvolňované těmito škodlivými bakteriemi se mohou dostat přes mandle do mozku, do krevního řečiště, kde mohou způsobovat autoimunitní onemocnění, nebo se můžou dostat do střev, což může vést ke střevním zánětům, uvedl pro Epoch Times Aristo Vojdani, klinický profesor na katedře preventivní medicíny na Loma Linda University v Kalifornii a zakladatel laboratoře Immunosciences Lab.
Španělská studie publikovaná v Clinical Nutrition v roce 2021 zahrnující více než 7 000 účastníků zjistila, že na každých 5 gramů cukru denně navíc zkonzumovaných v tekuté formě se výskyt rakoviny zvýšil o 8 procent. Lidé s nejvyšším příjmem slazených nápojů zaznamenali nárůst o 46 procent. Plechovka slazeného perlivého nápoje obvykle obsahuje 30 až 45 gramů cukru.
Profesor Lewis Cantley, biolog a profesor buněčné biologie na Harvardově lékařské fakultě řekl Epoch Times, že v posledních letech došlo k „dramatickému nárůstu“ rakoviny tlustého střeva a konečníku mezi mladší populací, což souvisí s prudkým zvýšením množství fruktózo-glukózového sirupu, které lidé začali v uplynulém půlstoletí konzumovat.
Tekutý cukr škodí také
Rafinovaný, tedy zpracovaný cukr by neměl tvořit více než 10 % našeho denního příjmu energie, upozorňuje Eliška Selinger, epidemioložka z českého Státního zdravotního ústavu specializující se na výživu a stravování.
Pro dospělého člověka to odpovídá asi 50 gramům cukru. Někteří odborníci hovoří ještě o nižších cifrách či dokonce o úplném vynechání umělého cukru. „Vaše tělo nepotřebuje žádný přidaný cukr,“ řekl deníku Epoch Times Dr. Jason Fung, nefrolog specializující se na léčbu cukrovky 2. typu.
Volný cukr ale nemusí pocházet jen z obchodu. Může jít o cukr, který není vázaný v celých potravinách, například různé ovocné džusy. „Jedna taková 200ml sklenice džusu obsahuje skoro 20 g cukru,“ vysvětlila Selinger a dodala: „To je stejné, jako sladká limonáda.“
V džusu jsou sice nějaké vitamíny, ty to ale moc nezachrání, varuje odbornice ze SZÚ. „Ano, ovoce je zdravé, ale když z něj vypijeme jenom šťávu, dostáváme především velkou dávku volného cukru,“ poznamenala Selinger.
Podobného mínění je i Lorenzo Cohen, profesor integrativní medicíny na MD Anderson Cancer Center a autor knihy Anticancer Living (Protirakovinný život). Ovocná šťáva podle něj koncentruje cukry z více druhů ovoce a zároveň filtruje vlákninu. Vypít sklenici jablečného džusu je jako spotřebovat cukr ze 3–4 jablek najednou, podotkl.
Prof. Cohen objasnil, že při výzkumu zjistili, že konzumace tekutých cukrů je spojena s výraznějším zvýšením rizika rakoviny než konzumace pevných cukrů, zejména tekuté fruktózy a fruktózy v ovocných šťávách. Fruktóza ve zpracovaných potravinách a nápojích se liší od fruktózy ve skutečném ovoci. Když jíte jablko, konzumujete malé množství fruktózy s vlákninou, což zpomaluje trávení, zmínil Cohen.
Jak zdravě sladit?
Máme-li žízeň, je lepší dát si např. celý pomeranč a na pití vodu, radí Eliška Selinger. „Celé ovoce nás zasytí více a cukru tak nesníme tolik.“ Jako základ pitného režimu doporučuje vodu, čaj a kávu, ovšem vždy bez cukru.
Abychom se vyhnuli nadměrným dávkám cukru, můžeme při slazení zvolit některé zdravější alternativy, například tisíciletími osvědčený med, co by základní potravinou. Přestože je med kvůli obsahu fruktózy sladší než cukr, má nižší glykemický index a neobsahuje tolik kalorií jako rafinovaný cukr.
Studie na zvířatech i lidech prokázaly, že na rozdíl od průmyslově vyráběného cukru med snižuje hladinu cukru v krvi, zlepšuje inzulinovou rezistenci či snižuje cholesterol.
Sladkost medu pochází z vysokého obsahu fruktózy. Tento přírodní cukr má špatnou pověst, ale ta nemusí být oprávněná. Vědci z Torontské univerzity publikovali v časopise The American Journal of Clinical Nutrition studii, ve které přezkoumali 169 klinických studií týkajících se fruktózy.
Dospěli k závěru, že přirozeně se vyskytující fruktóza obsažená v ovoci a medu patrně nepřispívá ke zvyšování tělesné hmotnosti a může dokonce pozitivně ovlivňovat hubnutí.
Jeremy Kortmansky, docent lékařské onkologie na Yaleově lékařské fakultě a klinický ředitel oddělení gastrointestinální lékařské onkologie v Yale Cancer Center, má pro pro lidi, kteří chtějí mít příjem cukru pod kontrolou, následující radu: „Doporučuji, aby se lidé, kteří jsou ohroženi, zaměřili na dietu s nízkým obsahem přidaného cukru a poté na životní styl s vysokou fyzickou aktivitou.“
