Radislav Krstić, bývalý velitel bosenskosrbské armády a kdysi nejbližší spolupracovník generála Ratka Mladiče, přiznal svou odpovědnost za genocidu ve Srebrenici. Informovala o tom dnes bosenská média s odvoláním na dopis, který Krstić adresoval soudu OSN ve snaze domoci se předčasného propuštění z vězení.
Srebrenickou enklávu na východě Bosny v roce 1995 obsadily bosenskosrbské síly pod vedením generála Mladiče. Za bezpečnost tam tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes 8000 lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.
Krstić velel armádnímu uskupení, jehož jednotky se podílely na dobytí srebrenické enklávy. V roce 2001 byl prvním, koho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil za genocidu. Původní trest 46 let vězení z roku 2001 mu byl v roce 2004 snížen na 35 let, nyní si ho odpykává v polské věznici.
„Zde zdůrazňuji, že přijímám rozsudky tribunálu z let 2001 a 2004, kde se tvrdí, že síly armády, jejíž jsem byl členem, spáchaly v červenci 1995 ve Srebrenici genocidu Bosňáků, že jsem napomáhal genocidě a podporoval ji tím, že jsem věděl, že někteří členové hlavního štábu mají v úmyslu spáchat genocidu,“ citovala stanice N1 z Krstičova dopisu, který zveřejnil Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který v roce 2017 převzal agendu po ICTY.
Krstić v dopise soudu OSN žádá o předčasné propuštění z vězení. Obdobnou žádost předložil již v letech 2019 a 2022, tehdy ale přiznal pouze odpovědnost za válečné zločiny a úmysl spáchat genocidu popíral.
Podle agentury APA jde o první případ, kdy některý z bývalých vysoce postavených srbských velitelů přiznali svůj díl odpovědnosti za genocidu ve Srebrenici. Ta je řadou činitelů v Bosně i Srbsku zpochybňována a její pachatelé naopak oslavováni. Valné shromáždění OSN letos přijalo usnesení, které označuje genocidu ve Srebrenici za nezpochybnitelnou skutečnost.
V letech 1992 až 1995 byla Bosna dějištěm války, která si vyžádala na 100.000 obětí na životech a která z domovů vyhnala přes dva miliony lidí. Síly bosenských Chorvatů v ní bojovaly proti bosenským Srbům a po většinu trvání konfliktu také proti místním Muslimům, dnes Bosňákům.
Bývalý velitel bosenskosrbské armády Mladić byl v roce 2021 odsouzen na doživotí za válečné zločiny a genocidu.
