Ondřej Horecký

13. 11. 2024

Studie na příkladu čtyř zemědělských komodit ukázala, že kdybychom nedováželi potraviny ze vzdálených zemí, ušetřili bychom stovky tisíc tun emisí v podobě CO2. Zbytečně dovezené potraviny mají mnohonásobně vyšší uhlíkovou stopu než ty tuzemské.

Studii od společnosti Fair Venture si nechal zpracovat Zemědělský svaz ČR. Týkala se čtyř komodit, které si čeští zemědělci umí v dostatečném množství vyprodukovat sami – cibule, jablka, vepřové maso a drůbeží maso. Zpracovatelé zkoumali, jaký vliv má doprava a vzdálenost na uhlíkovou stopu dané potraviny, přičemž dovozové produkty srovnávali s těmi lokálními, vysvětlil v tiskové zprávě Jan Baláč z Fair Venture.

„Na konkrétních modelových výpočtech lze vidět, že hon maloobchodů za cenou má neblahý dopad nejen na ekonomiku, ale i životní prostředí. Prodávat jablka z Chile nebo Nového Zélandu či dovážet vepřové ze Španělska a drůbež z Brazílie zkrátka nedává smysl, když jsme tyto potraviny schopní vyprodukovat sami, a to ve velmi vysoké kvalitě,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Až miliony tun ročně emisí

Česká republika v roce 2023 dovezla značné množství potravin, včetně 61,6 milionu kilogramů jablek, 60 milionů kilogramů cibule, 281 milionu kilogramů vepřového masa a 120 milionů kilogramů drůbežího. Tyto produkty často cestují stovky až tisíce kilometrů, což zvyšuje jejich uhlíkovou stopu. V případě některých komodit je rozdíl v emisích mezi dovozem a lokální produkcí až několikanásobný a tím i dopad na životní prostředí výrazný.

„Souhrnné emise CO2 dopravy veškerého dovezeného zboží těchto čtyř komodit – jablka, cibule, vepřové, drůbeží činily za rok 2023 až 131 tisíc tun CO2 při náročné dopravě dovozu (letecky a/nebo menší nákladní auto), což je o 103,6 tisíc tun CO2 více než při využití lokálních potravin. Jedná se o 4,8násobek stejného objemu produkce v ČR a odpovídá to zhruba roční uhlíkové stopě menší obce o velikosti do 15 000 obyvatel,“ vysvětluje Baláč.

„Pokud je uhlíková stopa dopravy dovozu pouhých čtyř potravin takto vysoká, výsledky těchto výpočtů vnímám jako velmi závažné. Uvědomme si, že do Česka každoročně dovážíme tisíce, možná i desetitisíce různých komodit, takže úspora CO2 by v tom případě šla do milionů tun ročně,“ komentuje výsledky Pýcha. Kdyby spotřebitelé preferovali české produkty, mohli bychom nejenom snížit uhlíkovou stopu, ale také podpořit místní zemědělce a životní prostředí, myslí si šéf Zemědělského svazu.

Zdroj: Dovozy – celní statistika ČSÚ k 21.10.2024. Emise CO2 – Fair Venture. Uhlíková stopa byla porovnána s hypotetickou uhlíkovou stopou dopravy zboží v rámci ČR, pokud by veškeré dovezené zboží bylo lokální. Pro lokální dopravu autoři uvažovali vzdálenost 250 km.

Podrobnější pohled na jednotlivé komodity

Jablka

Hlavními dovozci jablek do ČR v roce 2023 byly Polsko, Slovensko, Maďarsko a Itálie, ale najdou se i exotičtější místa původu. U importu tohoto ovoce z Nového Zélandu a Chile jsou emise CO2 mnohonásobně vyšší než u lokálních produktů. Například, jablka dovezená z Nového Zélandu letecky v kombinaci s menším nákladním autem mají uhlíkovou stopu až 386násobnou oproti lokálně pěstovaným jablkům, ta z Chile až 260násobnou.

„Dovezeme-li roční objem dovozu jablek do ČR lodní dopravou nebo větším kamionem, způsobí to jen na dopravě takové emise CO2, jako kdybychom nechali běžet osobní automobil na volnoběh po dobu 136 let. Pokud bychom využili uhlíkově náročnější dopravu, například kombinaci letadel a menších nákladních aut, způsobí to jen u jablek a pouze za jeden rok tolik emisí, kolik by vyprodukoval automobil na volnoběh po dobu 898 let,“ vypočítává Jan Baláč z Fair Venture.

Cibule

V roce 2023 byla do ČR nejvíce dovážena z Nizozemí, Německa, Slovenska, Polska a Itálie. Italská cibule vytváří dopravou nejvíce emisí a to až 5,2násobek oproti české cibuli, zjistila studie. V případě Nizozemska je to 3,6násobek a sousedního Polska až 2,6násobně více emisí CO2.

Vepřové maso

Import vepřového do Česka v roce 2023 zahrnoval významný podíl masa ze Španělska, Belgie, Nizozemí nebo Polska. Jen ze Španělska jsme v roce 2023 dovezli 26 % celkového objemu dovezeného vepřového. Přitom doprava vepřového ze Španělska zanechává až 9násobnou uhlíkovou stopu, než by byla při využití stejného objemu od lokálních chovatelů. Kdyby Česká republika nedovezla vůbec žádné vepřové maso, došlo by jen na dopravě k úspoře emisí CO2 ve výši okolo 40 tisíc tun CO2.

Studie českých vědců z letošního roku ukázala, že české vepřové vykazuje vyšší míru kvality než to dovozové, např. co se týče množství intramuskulárního tuku, oxidační stability nebo ztráty masové šťávy. Množství šťávy, která se z masa uvolní do obalu, přitom přímo souvisí s dopravou a skladováním. Čím delší přeprava, tím větší množství šťávy se uvolňuje.

Drůbeží maso

Přestože až 61 % dovezeného drůbežího masa pochází ze sousedního Polska, tato komodita se k nám dováží i z Brazílie. Uhlíková stopa brazilského drůbežího je až o 202krát vyšší v případě emisně náročné dopravy, a až 12násobně vyšší než v případě šetrnější lodní a kamionové dopravy, zjistila studie.

Snižující se soběstačnost

Objemy dovozů potravin se v České republice od devadesátých let až na menší výkyvy neustále zvyšují a s tím se zhoršuje agrární saldo zahraničního obchodu. „Podle aktuálních údajů ČSÚ největší podíl na ztrátě měl obchod s masem (89 %),“ upozorňuje Pýcha. Podotýká, že v roce 2023 činilo agrární saldo -38 mld. Kč, přičemž predikce pro letošek hovoří o úrovni přes -40 mld. Kč. Ve velkém se podle něj dovážejí hlavně zpracované produkty. „Není to ekonomické, ani ekologické,“ dodává Pýcha.

Zatímco ještě okolo roku 1989 jsme byli v produkci vepřového masa soběstační, dnes české vepřové tvoří pouze 46 % celkové spotřeby. U drůbežího je momentální soběstačnost 70 %, u zeleniny klesla mezi lety 1992 a 2020 z necelých 67 % na pouhých 31 %.

Podle šéfa Zemědělského svazu to tak však být nemusí. „Česká republika má velký potenciál k tomu, aby se stala soběstačnější a ekologicky odpovědnější. Podpora domácí produkce, investice do ekologického zemědělství a osvěta mezi spotřebiteli mohou vést ke snížení emisí a ochraně českého zemědělství před negativními dopady zbytečných dovozů,“ dodává Pýcha.

Související témata

Přečtěte si také

Centralizace zdravotní péče ohrozí dostupnost v regionech, varují menší nemocnice

Snaha Ministerstva zdravotnictví centralizovat péči do velkých fakultních nemocnic může ohrozit dostupnost a kvalitu péče v regionech, varují malé a střední nemocnice.

Každému jsou důvody jasné, řekl Havlíček k obnovení Chat Control 1.0. ANO přitom slibovalo zabránit šmírování

EP prodloužil Chat Control 1.0. Havlíček problém nevidí, k Chat Control 2.0 čeká debatu koalice. ANO i vláda přitom slíbily chránit soukromí.

Deset zemí EU včetně Česka žádá přehodnocení poplatku za emise u pohonných hmot

Evropská komise v pátek navrhne revizi systému obchodování s emisními povolenkami, který ukládá elektrárnám, továrnám, leteckým společnostem a rejdařům povinnost platit za emise oxidu uhličitého.

Francouzští senátoři chtějí před volbami 2027 přísnější regulaci informací na internetu i definici pojmu dezinformace na úrovni EU

Zpráva francouzského senátního výboru navrhuje vznik nezávislé observatoře dezinformací, větší pravomoci pro odstraňování nepravdivého obsahu i nové povinnosti pro platformy s AI. Současně upozorňuje na nutnost zachovat svobodu projevu.

EU zvažuje ochranná opatření proti přílivu čínského průmyslového zboží

Šéf pro vymáhání obchodních pravidel Evropské komise Denis Redonnet označil za nejvíce ohrožené strojírenství a elektrická i elektronická zařízení.

Institut Roberta Kocha zrušil doporučení očkovat zdravé lidi proti covidu-19

„Velká část dospělé populace má dnes hybridní imunitu, která je výsledkem četných kontaktů s antigeny,“ uvádí RKI s tím, že „to platí i pro zdravé těhotné ženy“.

Logo olympijských kruhů před sídlem Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne během pandemie covidu v roce 2020.
Devět zemí EU žádá konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ruští sportovci se po rozhodnutí MOV z minulého týdne budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles.

Jeden z největších pokladů evropského středověkého umění v americkém muzeu

Dvoutisíciletá cesta Sugerova kalicha vede z antické Alexandrie přes baziliku Saint-Denis až do slavné washingtonské galerie umění.

Mikroplasty v mozku: Nové studie mění pohled na rizika

Mikroplasty a nanoplasty byly nalezeny v lidském mozku v několikanásobně vyšších koncentracích než v jiných orgánech. Vědci zkoumají, jak se tam dostávají a jaká zdravotní rizika mohou představovat.