Argentina náhle odvolala svou delegaci z klimatické konference OSN COP29 v Ázerbájdžánu, zatímco šéf unijní diplomacie kritizoval výpady prezidenta hostitelské země Ilhama Alijeva proti Francii a Nizozemsku, po kterých francouzská ministryně zrušila svou účast v Baku, oznámily dnes tiskové agentury. V Tádžikistánu za posledních 30 let zmizela více než tisícovka ledovců kvůli rychlejšímu tání vinou klimatických změn, varoval mezitím v Baku ministr energetiky středoasijské země.
Argentina byla až dosud v na klimatické konferenci zastoupena více než 80 lidmi, přestože prezident Javier Milei ve změnu klimatu nevěří. Ve středu však vláda překvapivě požádala členy delegace, ať světovou klimatickou konferenci opustí, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na specializovaný portál Climática. „Je to pravda. Máme pokyny od ministerstva zahraničí, abychom se již neúčastnili,“ řekla britskému listu The Guardian argentinská státní tajemnice pro životní prostředí Ana Lamasová.
Argentinské rozhodnutí zvětšuje obavy o osud pařížské klimatické dohody. Komentátoři jej totiž dávají do souvislosti s Mileiovým telefonátem s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který podle médií připravuje opětovné odstoupení Spojených států od pařížské dohody.
Čtěte také:
Alijev ve středu podle agentury AFP opět odsoudil koloniální minulost Francie, „zločiny režimu prezidenta (Emmanuela) Macrona“ i udržování „koloniální nadvlády“ nad zámořskými územími Nizozemska a Francie, včetně Nové Kaledonie a Korsiky. Obvinil také Borrella, že Evropu přirovnal k zahradě a zbytek světa k džungli. „Pokud jsme džungle, tak uhněte a nepleťte se do našich záležitostí,“ prohlásil podle agentury AFP. Ta připomněla, že vztahy mezi Baku a Paříží jsou velice napjaté kvůli francouzské podpoře Arménie, kterou Baku pokládá za historického nepřítele.
Nařčení vznesená ázerbájdžánským prezidentem proti Evropské unii, Francii a Nizozemsku jsou „politováníhodná“ a „nepřijatelná“, ohrožují životně důležité cíle klimatické konference a zpochybňují ázerbájdžánské předsednictví, zareagoval dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP na Alijevovy středeční výpady. Připomněl také, že EU je největším přispěvatelem a varoval, že tyto incidenty ohrožují cíle konference COP29. Připomněl také, že EU a její členské státy poskytují největší díl pomoci v boji proti dopadům klimatických změn na nejchudší státy. Borrell odmítl rovněž útoky ázerbájdžánských úřadů na média a nevládní organizace, které čelí „kritické situaci s lidskými právy“ v Ázerbájdžánu.
Jen několik hodin poté, co Alijev obvinil „Macronův režim ze zabití 13 lidí a zranění dalších 169 během legitimních protestů kanackého lidu na Nové Kaledonii“, francouzská ministryně pro energetickou transformaci Agnés Pannierová-Runacherová ohlásila, že kvůli „nepřijatelným“ útokům nepojede do Baku, kde se měla příští týden zúčastnit závěru konference. Sám Macron nepřicestoval ani na summit šéfů států a vlád, který se v Baku konal toto úterý a středu, napsala AFP.
Ázerbájdžánský hlavní vyjednávač na COP29 Jalčin Rafijev na incident zareagoval ujištěním, že konference je otevřena všem, a výzvou, že všichni by měli usilovat o její příznivý výsledek.
„V Tádžikistánu za posledních 30 let zmizela více než tisícovka ze 14 000 ledovců, životně důležitých ledovců pro celý region,“ prohlásil dnes ministr energetiky a vodních zdrojů Daler Džuma v Baku.
Ve vyprahlé Střední Asii se vodní zdroje nacházejí v horách Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. Každá země je domovem 10 000 až 15 000 ledovců, které fungují jako vodárenské věže, klíčové pro potravinovou bezpečnost středoasijských zemí, protože zásobují řeky zejména během měsíců bez srážek. Ale tyto životně důležité zásoby sladké vody se zmenšují a středoasijské ledovce by mohly do konce 21. století zcela zmizet v důsledku globálního oteplování, což by podle vědců hrozilo závažným nedostatkem vody v oblasti, ve které žije na 80 milionů lidí, napsala AFP.
