Vzhledem k tomu, že budou mít republikáni kontrolu nad oběma komorami Kongresu, bude mít Donald Trump jako nově zvolený prezident snazší cestu k realizaci svého programu a obsazení pozic.
Republikáni podle nových volebních odhadů již jistě získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů USA a poprvé od roku 2016 tak povedou obě komory Kongresu zároveň se svým prezidentem.
Ačkoli agentura Associated Press ještě nevyhlásila vítěze všech voleb do Sněmovny reprezentantů, jisté je, že si republikáni udrží v dolní komoře nejméně 218 křesel, což je minimum potřebné k získání většiny (z celkových 435 křesel). Devět křesel ještě zůstává nevyhlášených.
„Udělali jsme všechno pro to, abychom k tomuto okamžiku dospěli,“ řekl republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson na tiskové konferenci 12. listopadu, na které již prohlásil republikány za vítěze. „Je to nový den ve Washingtonu, je to ráno v Americe.“
Republikáni také získali kontrolu nad Senátem s 53 křesly, kdy demokratům „přebrali“ čtyři křesla. Donald Trump coby budoucí prezident dosáhl v listopadových volbách rozhodujícího vítězství se ziskem 312 hlasů volitelů (z potřebného minima 270).
Ačkoli republikáni v čele s Trumpem dosáhli v roce 2016 také „trojnásobného vítězství“, jeho strana byla tehdy více rozdělená. Těsně před oněmi volbami se republikánští lídři, jako například tehdejší předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan a lídr senátní většiny Mitch McConnell, vyjadřovali k Trumpovi otevřeně kriticky.
Tentokrát je strana mnohem jednotnější, i když Trump bude pravděpodobně stále čelit výzvám některých členů své strany v obou komorách.
Lídr sněmovní většiny republikánů Steve Scalise 12. listopadu prohlásil, že Trump tentokrát nebude muset bojovat s členy své vlastní strany.
„Američané touží po [změně] a najdou republikánské vedení, které pro ně bude ochotno pracovat, aby už nemuseli bojovat,“ řekl Scalise.
Johnson označil vítězství republikánů za „přesvědčivé“.
Co lze očekávat od nastupující federální vlády ovládané republikány?
Bílý dům
Vzhledem k tomu, že Trump bude mít republikánskou většinu v obou komorách Kongresu, bude mít značnou moc prosazovat svou agendu.
Mnoho Trumpových slibů může být splněno výkonnými nařízeními hned první den, například okamžité obnovení mnoha jeho minulých nařízení týkajících se imigrace, které zrušil prezident Joe Biden. Může také provést mnoho okamžitých změn v oblasti energetiky a obchodní politiky, které slíbil agresivně prosazovat.
To by mohlo zahrnovat 60procentní clo na Čínu a 10procentní plošné clo na ochranu americké výroby.
„Z právního hlediska je to naprosto proveditelné,“ řekla deníku The Epoch Times Nazak Nikakhtarová, bývalá úřednice Trumpova ministerstva obchodu, s tím, že Trump by mohl takové sazby na Čínu uvalit hned první den.
Předpověděla, že diskuse o zrušení statusu trvalých normálních obchodních vztahů s Čínou se mezi republikány urychlí.
Trump rovněž slíbil provést rozsáhlé změny v imigrační politice, včetně masové deportace nelegálních přistěhovalců, kteří se v současnosti nacházejí v zemi. Stávající zákony dávají prezidentovi široký prostor pro rozhodování o prosazování imigračních zákonů.
Ostatní body programu budou vyžadovat souhlas Kongresu.
Zatímco těsný poměr hlasů ve Sněmovně reprezentantů může Trumpovi potenciálně způsobit určité problémy, převaha republikánů v Senátu mu usnadní schvalování jmenovaných osob a obsazování případných volných míst na Nejvyšším soudu.
Trump dal jasně najevo, že přijetí zákona o rozsáhlém snížení daní bude jednou z jeho nejvyšších priorit.
Platnost zákona o snížení daní a pracovních míst (TCJA) z roku 2017, který byl podepsán během Trumpova prvního funkčního období a který snížil daňové sazby pro všechny úrovně příjmů, vyprší v roce 2025. Podle odhadů organizace Tax Foundation by se v roce 2026 zvýšily daně 62 % domácností, pokud by platnost ustanovení TCJA skončila.
Obnovení těchto škrtů označil Trump za jednu z hlavních priorit svého druhého funkčního období.
Senát
Republikáni v Senátu vstupují do 119. Kongresu s 53 křesly, neboť se po čtyřech letech v menšině vracejí k většině.
Díky rozhodujícímu hlasu zvoleného viceprezidenta J. D. Vance mohou republikáni bez újmy přijít i o tři přeběhlíky při důležitých hlasováních.
Mnoho legislativních bodů však nebude možné horní komorou prosadit bez 60 hlasů, hranice, která je nutná k prosazení většiny návrhů zákonů – této hranice žádná ze stran nedosáhla již více než 15 let.
Bude to také první Kongres od roku 2006, kde republikány nepovede senátor Mitch McConnell, který na začátku roku oznámil, že nebude usilovat o další funkční období.
Místo toho povede republikány v Senátu senátor John Thune, někdejší Trumpův kritik, který je nyní zodpovědný za realizaci jeho agendy.
V prohlášení po svém středečním zvolení do funkce předsedy nastupující většiny Thune slíbil, že bude prosazovat Trumpovu agendu: „Tento republikánský tým stojí jednotně za programem prezidenta Trumpa a naše práce začíná již dnes.“
Thune uvedl, že se to bude týkat i Trumpových kandidátů do exekutivy, a novinářům řekl, že Senát „udělá vše, co bude v našich silách, aby jeho [kandidáty] rychle zpracoval“.
S filibusterem (což je ona 60hlasová hranice) budou republikáni potřebovat sedm demokratů k prosazení legislativy, jako je celostátní skryté nošení zbraní, zásluhová imigrační reforma a reforma sociálního zabezpečení.
Část agendy mohou republikáni protlačit skrze rozpočty, což je velmi omezený typ legislativního balíčku, který může projít Senátem prostou většinou.
Filibuster nebude vadit ani při schvalování kandidátů na posty ve výkonné a soudní moci, neboť k jejich potvrzení stačí 50 hlasů. Více než 1 200 pozic ve výkonné moci vyžaduje potvrzení Senátem.
Sněmovna reprezentantů
Republikáni si sice podle odhadů udrží kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, ale jejich převaha je menší, než by si možná přáli.
V současné době agentura AP předpokládá, že republikáni vstoupí do 119. Kongresu s 221 křesly oproti 214 křeslům demokratů.
Tento rozdíl se ještě sníží, přinejmenším dočasně, odchodem kongresmanů Elise Stefanikové, Mikea Waltze a Matta Gaetze, kteří mají nastoupit do funkcí v Trumpově administrativě.
Pokud jde o post předsedy Sněmovny reprezentantů, Johnson dal jasně najevo, že hodlá usilovat i o druhé funkční období.
Během současného Kongresu si některá Johnsonova rozhodnutí – včetně těch, která se týkala financování vlády, zákona o dohledu nad zahraničními zpravodajskými službami a zákonů o dočasných výdajích – znepřátelila významné konzervativce, jako je například kongresmanka Marjorie Taylor Greenová.
Výraznější většina by republikánskému vedení usnadnila vyhnout se vleklému boji o post předsedy, jak tomu bylo v předchozím Kongresu, kdy ke jmenování Kevina McCarthyho předsedou bylo zapotřebí 15 kol hlasování. Není jasné, zda Johnson bude čelit něčemu podobnému.
Bez ohledu na to, kdo bude jmenován předsedou, je republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů zásadním vítězstvím pro Trumpovu agendu, neboť v této komoře stačí k prosazení legislativy vždy souhlas nadpoloviční většiny.
Současné předpokládané rozpětí však dává republikánům jen malý prostor pro přeběhlíky při důležitých hlasováních, jako jsou například ta, jež se týkají daňových zákonů. Budou potřebovat téměř dokonalou shodu na většině zákonů, aby je mohli schválit přes jednomyslný odpor demokratů.
–ete–
