Epoch Times Česko ČTK

a 21. 11. 2024

Humanitární dávku pobírá zhruba 92 000 z 380 000 uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nezaměstnaných je podle něho přes 10 000 ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150 000 z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.

„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy.

V roce 2022, kdy začala ruská vojenská invaze na Ukrajinu, jež vyvolala uprchlickou vlnu, činily státní výdaje související s Ukrajinou podle Jurečky 25 miliard korun, příjmy představovaly 11,1 miliardy. V loňském roce byly podle něho výdaje 22 miliard korun a příjmy 19,4 miliardy korun. „Od poloviny roku se trend otočil, od poloviny roku byly příjmy vyšší než výdaje,“ poznamenal Jurečka. Ve třetím loňském čtvrtletí to bylo podle něho o 400 milionů korun a v posledním kvartálu o jednu miliardu korun. Letos dosud výdaje činily 11,4 miliardy korun a příjmy 17,1 miliardy korun.

Téma se na jednání sněmovního pléna dostalo interpelací Aleše Juchelky (ANO), který se zajímal zejména o to, z čeho příjmy a výdaje vycházejí. Jurečka uvedl, že do nákladů se započítávají veškeré výdaje, které je možné ve státní pokladně identifikovat. V modelu příjmů podle ministra figurují odvody, daně z příjmu, podíl na spotřebě a daň z přidané hodnoty.

Vychází se podle ministra z údajů České správy sociálního zabezpečení a z dat ministerstva vnitra o příchodech a odchodech Ukrajinců. „Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme ve statistických metodách. Je to velmi konzervativní přístup,“ uvedl Jurečka. Příjmy z daně z příjmu právnických osob pak podle něho vychází z modelu vypracovaného loni pro vládu. Ministr uvedl, že data jsou poměrně přesná.

Související témata

Přečtěte si také

Guvernér ČNB: Propustili jsme 5 % lidí, aby si ostatní začali vážit práce. Státu radí to samé

Jedinou cestou, jak změnit dotační ekonomiku Evropy, je „pokusit se vyrovnat veřejné rozpočty“, řekl Michl a dodal: „Sací reflex je velmi významný v celé evropské ekonomice.“

Hodnocení prezidenta Pavla kleslo, ukazuje průzkum

Podepsaly se spory kolem nejmenování Turka ministrem, SMS zpráv Macinky či summitu NATO na hodnocení prezidenta? Průzkum naznačuje, že mohly, míní zaměstnanec agentury.

Od příštího roku se zvedne rodičovský příspěvek, rozhodla dnes vláda

Vládní kabinet schválil zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc. Novela má platit od 1. ledna příštího roku.

Miroslav Hlaváč
Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát Řehkův první zástupce Hlaváč

Novým náčelníkem generálního štábu armády by se měl po Karlu Řehkovi stát Miroslav Hlaváč, jeho dosavadní první zástupce.

„Budeme se bránit.“ Spolek Milion chvilek se vyjádřil k žalobě, kterou podal europoslanec Bystroň

Milion chvilek reagoval na žalobu europoslance Bystroně. Výrok o „ruském politikovi“ se podle spolku zakládá na informacích z médií.

Havel, ne Hitler. Macinka přiblížil inspiraci svého výroku o „méněcenných lidech“

Macinka odmítl, že výraz o „méněcenných lidech“ převzal od nacistů. Tvrdí, že vycházel z citátu Václava Havla z roku 1990.

Čína odmítá účast Tchaj-wanu na zasedání Světové zdravotnické organizace

Peking, který považuje Tchaj-wan za součást svého území, dlouhodobě blokuje jeho účast na zasedáních WHO. To platí i pro výroční shromáždění, které se právě odehrává ve švýcarské Ženevě.

„Ďábel nosí Pradu 2“: Návrat tradiční žurnalistiky

Pokračování kultovního filmu sleduje krizi módních médií, úpadek tisku a návrat k poctivé, pravdivé žurnalistice.

Tři výrobky, které už nekupuji 

Autorka popisuje, jak postupně přestala kupovat čistič na sklo, aviváž, odstraňovače skvrn i různé univerzální spreje. Místo nich používá jednoduché směsi z octa, Jaru, lihu, peroxidu a jedlé sody – levněji, úsporněji a bez přeplněných skříněk.