V krátkém časovém úseku se shodli Ústavní soud a ministr spravedlnosti na porušení zákona (ve prospěch obviněného) v dlouho trvající kauze údajného podvodu spáchaného obchodníkem s obrazy, který vedl k trestům od pěti do šesti a půl let odnětí svobody a pokutě 600 tisíc korun.
„Nepamatujeme situaci, kdy by Ústavní soud a ministr spravedlnosti zasahovali v tak krátkém časovém intervalu do totožné otázky důvodů vazby,“ říkají zástupci spolku Šalamoun, který se zasazuje za nezávislost české justice.
Zásah Ústavního soudu a ministra spravedlnosti se týká kauzy Jaroslava Fröhlicha, obchodníka s obrazy, který byl nepravomocně odsouzen za podvod a proti rozsudku se odvolal.
Problematické je v jeho kauze prodlužování vazby. Podle Ústavního soudu „nelze považovat“ odůvodnění nižšího soudu „za dostatečné odůvodnění pokračujícího trvání vazby“.
Důvodem pro prodlužování vazby měly být podle soudu nižší instance obavy z útěku a pokračování v trestné činnosti. To se však podle Ústavního soudu neopíralo o konkrétní skutečnosti a soudy nižší instance ignorovaly mírnější opatření, která mohla nahradit vazbu, tedy elektronický dohled nebo pořádkové pokuty.
„Obavu z pokračování obstrukčních jednání nelze zaměňovat s obavou, že obviněný se bude skrývat nebo že uprchne,“ uvádí Ústavní soud.
Mělo tedy dojít k porušení základního práva na osobní svobodu a právo na soudní ochranu.
Ve prospěch Jaroslava Fröhlicha podal stížnost pro porušení zákona také ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který rovněž uvedl, že opakované prodlužování vazby bylo založeno na nepodložených obavách.
Ministr dále zdůraznil, že vazba byla využívána nepřiměřeně a bez zohlednění zdravotního stavu obžalovaného, který podstoupil tři závažné operace během roku 2023.
Jak z průběhu případu vyplývá, soudy nižší instance vydávaly svá rozhodnutí o vině navzdory skutečnosti, že státní zástupce ve své závěrečné konstatoval, že důkazní břemeno nebylo uneseno a skutek podvodu nebyl prokázán, a tedy ani nemůže být následně uvažováno o tom, že skutek spáchal obžalovaný.
Ministr navrhuje zproštění obžalovaných, Fröhlicha a jeho ženy, v plném rozsahu a propuštění Jaroslava Fröhlicha z vazby.
Ústavní soud i ministr spravedlnosti se podle spolku Šalamoun shodli, že vazba byla v případě Jaroslava Fröhlicha využívána nepřiměřeně a jako forma nátlaku.
„Ignorování návrhu státního zástupce na propuštění z vazby a zproštění obžaloby znovu poukazuje na systémové problémy v české justici,“ komentoval případ Spolek Šalamoun, podle něhož představují nález Ústavního soudu a krok ministra spravedlnosti „bezprecedentní situaci, kdy v krátkém časovém rozmezí došlo ke shodnému zásahu dvou klíčových institucí do téhož případu“.
„Tento krok je vítězstvím pro ochranu základních práv, ale také připomínkou, že česká justice potřebuje hluboké reformy, aby se podobným selháním do budoucna vyhnula,“ dodávají zástupci spolku Šalamoun.
Za zvlášť závažnou věc označil Ústavní soud postup senátu Vrchního soudu vedeného soudcem Radkem Hartmannem. Opakovaně potvrdil rozhodnutí Krajského soudu o vazbě, aniž by přezkoumal jejich odůvodnění nebo zohlednil aktuální okolnosti.
„Vrchní soud spojil dvě různé informace do jednoho nesprávného tvrzení, že stěžovatel se měl zdržovat u své rodiny v cizině, a tím mařit hlavní líčení, což však není pravda a netvrdil to ani krajský soud ve svém usnesení,“ píše Ústavní soud.
Hartmannův přístup je v nálezu Ústavního soudu kritizován jako formalistický a paušální, což mělo vést k zásadnímu porušení základních práv obviněného.
