Bývalý zástupce generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii tvrdí, že Izrael by měl pečlivě zvážit, než zaútočí na íránská jaderná zařízení.
Analýza zpráv
Jak konflikt mezi Izraelem, Íránem a jeho spojenci neutuchá, stále častěji se objevují otázky, zda má Írán schopnost vyrobit jadernou bombu.
Írán stále popírá, že by se snažil vyrobit jaderné zbraně, navzdory množství důkazů naznačujících opak.
Takže jaká je realita?
Deník Epoch Times vyzpovídal bývalého zástupce generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Olliho Heinonena a klíčovou postavou íránské opozice Šahiho Gobadího o íránském jaderném programu.
Izrael 26. října bombardoval několik vojenských cílů v Íránu jako odvetu za útok dronů a raket, který Írán provedl proti Izraeli 1. října.
Izraelské obranné síly (IDF) však podle všeho ustoupily tlaku amerického prezidenta Joea Bidena a vyhnuly se útokům na íránská jaderná zařízení. Zaměřily se místo toho na protivzdušnou obranu, výrobu raket, dronů a odpalovací zařízení.
Začátkem tohoto měsíce ředitel CIA William Burns uvedl, že Spojené státy nezaznamenaly žádné důkazy, že by íránský vůdce zvrátil své rozhodnutí z roku 2003 pozastavit svůj program jaderných zbraní.
Ale Národní rada íránského odporu (NCRI), koalice íránských opozičních skupin, tvrdí, že režim v Teheránu světu léta lhal.
Gobadí, člen výboru pro zahraniční záležitosti NCRI, prozradil Epoch Times, že: „Úsilí íránského režimu o jaderné zbraně začalo v polovině 80. let po schválení Ruholláhem Chomejním, zakladatelem režimu.“
Dodává, že Alí Chameneí, který převzal funkci nejvyššího vůdce v roce 1989, „systematicky zintenzivnil“ program jaderných zbraní na počátku 90. let a považoval jej za „strategickou záruku přežití režimu“.
Jaderná bomba je „cílem“ Íránu
„Od samého počátku je hlavním cílem jaderného programu získat bombu,“ konstatuje Gobadí.
„Zařízení nakupovaná pod záminkou civilního využití, dokonce i pro univerzitní výzkum, jsou nakonec přesměrována pro program jaderných zbraní.“
V květnu MAAE oznámila, že Írán měsíčně produkuje přibližně 11 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent koncentrace izotopu uran-235.
Heinonen uvedl, že Íránu by mohly stačit pouze „dny“ k přechodu z 60 procent na zbraňovou úroveň obohacení uranu.
Upozorňuje však, že obohacování je jen jedním z procesů potřebných k vytvoření jaderné zbraně; dalšími jsou tzv. „zbraňování“, tedy přeměna materiálu na vojenské účely, a vytvoření systému pro dopravu zbraní.
Heinonen dále vysvětluje, že zatímco Severní Korea je ve vývoji jaderných zbraní pokročilejší než Írán, Írán by mohl proces urychlit a možná by ani nemusel zbraně před použitím testovat.
„Mají dostatek materiálu na půl tuctu nebo deset jaderných zbraní,“ domnívá se.
Írán by mohl vytvořit 10 bomb „velikosti Hirošimy“
Heinonen odhaduje, že Íránci by mohli vyrobit 10 malých jaderných hlavic; „taktické jaderné zbraně o velikosti Hirošimy nebo menší,“ říká.
Až 100 000 lidí zemřelo okamžitě, když Spojené státy shodily první atomovou bombu na japonské město Hirošima 6. srpna 1945, a tisíce dalších později podlehly následkům ozáření.
Heinonen poznamenává, že Írán již má rakety dlouhého doletu, které by mohly teoreticky nést jadernou hlavici, ale že může být stále několik měsíců vzdálen od schopnosti vytvořit byť jen jedinou hlavici.
„Nejprve musí přeměnit uran na kovovou slitinu, aby mohli sami vyrábět komponenty,“ vysvětluje.
Rozvádí, že existují tři komponenty pro výrobu jaderných zbraní.
„První je skutečný štěpitelný materiál, což je v tomto případě vysoce obohacený uran,“ sdílí.
„Pak je tu hlavice, balíček, kde umístíte tento vysoce obohacený uran, a obsahuje veškerou elektroniku a silné trhaviny kolem něj k vytvoření jaderné detonace.“
„A nakonec musíte tento fyzický balíček umístit do rakety.“
V únoru ředitel MAAE Rafael Grossi nastínil, že Írán nadále obohacuje uran daleko za potřeby pro komerční jaderné využití.
Heinonen však předkládá: „Překážkou zde je pravděpodobně výroba skutečných nových komponentů zbraně.“
Gobadí upozorňuje, že NCRI má síť informátorů v Íránu, kteří během posledních tří desetiletí poskytli informace dokazující, že režim se podílí na „intenzivním sledování projektu jaderných zbraní pod velením a dohledem Islámských revolučních gard“.
NCRI zveřejnila většinu těchto informací na svých webových stránkách.
V roce 2010 Frank Pabian, hlavní poradce pro nešíření jaderných zbraní v Los Alamos National Laboratory, významném vědeckém výzkumném institutu v USA, podotkl pro The New York Times, že NCRI „měla pravdu v 90 procentech případů“.
Gobadí shrnuje, že tajný program jaderných zbraní byl původně nazýván Fyzikální výzkumné centrum a poté se stal známým jako Plán Amad a od roku 2011 funguje pod názvem Organizace obranných inovací a výzkumu jako součást íránského ministerstva obrany.
Doplňuje, že Íránci před MAAE skryli podrobnosti o svém výzkumu a personálu.
V květnu 2003, poté co NCRI odhalila existenci tajného zařízení Lavizan-Shian v Teheránu, o kterém uvedli, že je „velícím centrem pro projekt jaderného zbrojení“, režim jej srovnal se zemí a své odborníky a vybavení rozptýlil na jiná místa, připomíná.
Pokud by Írán znovu zaútočil na Izrael raketovým úderem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu by mohl být v pokušení zasáhnout komplex pro obohacování uranu v íránském Natanzu.
„První otázkou, kterou si vždy musíte položit, je, co Írán udělá dál?“ podotýká Heinonen.
„Protože když bombardujete takové jaderné zařízení, ve skutečnosti neeliminuje jaderný program, protože je na několika místech, některá z nich jsou podzemní… mohou mít také tajné zařízení, jako měli v roce 2003, o kterém možná nevíte.“
Upozorňuje, že bombardování Natanzu by mohlo vyvolat „mylnou iluzi“, že íránský jaderný program byl zničen.
V roce 1981 izraelské letectvo bombardovalo nedokončený jaderný reaktor v Osiraku v Iráku. To však pouze přimělo tehdejšího iráckého vůdce Saddáma Husajna, aby byl více tajnůstkářský ohledně toho, zda vlastní zbraně hromadného ničení.
Heinonen komentuje, že obohacený uran, který Íránci již vyrobili, byl pravděpodobně přemístěn na „tajné místo“, o kterém, jak říká, neví ani CIA.
„Takže když spustíte takové útoky, musíte myslet na důsledky a rizika,“ sděluje Epoch Times.
NCRI tvrdí, že íránský režim „připravuje půdu“ pro odhalení programu jaderných zbraní.
„Železné pěsti“ v „sametových rukavicích“
Dne 5. října prohlásil vnuk ajatolláha Chomejního, Hasan Chomejní, ve státem řízených médiích: „Naše vojenská odstrašující síla musí dosáhnout vyšší úrovně. Tato odstrašující síla je založena na moci, ne na úsměvech.“
„Podporuji jakákoli jednání, ale sametové rukavice musí zakrývat železné pěsti. Pokud vaše ruce nejsou ze železa, budou rozdrceny.“
Dodal: „Svět dnes dospěl do bodu, kdy musíme posílit naši odstrašující sílu.“
O čtyři dny později napsalo 39 členů íránského parlamentu dopis Nejvyšší radě národní bezpečnosti, v němž vyzvali režim ke změně obranné doktríny a zahrnutí jaderných zbraní.
Íránský poslanec Mohammad Réza Sabaghian zmínil, že požádají Chameneího „pokud to bude považovat za vhodné, aby změnil strategii a fatvu týkající se konstrukce jaderných zbraní“.
Sabaghian řekl: „Postavit jadernou zbraň pro nás bude snadné.“
Dne 12. října brigádní generál Rasúl Sanaei-Rad, hlavní poradce Chameneího, prohlásil, že Írán by mohl změnit svou jadernou doktrínu, pokud by Izrael zaútočil na jeho atomová zařízení.
Trumpův plán sankcí zmařen
V roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump odstoupil od jaderné dohody mezi USA a Íránem, kterou uzavřel bývalý prezident Barack Obama, a usiloval o obnovení plných ekonomických sankcí, prohlašujíc: „Amerika nebude držena jako rukojmí jaderného vydírání.“
Obnovené sankce však byly zmařeny Bidenem v únoru 2021, měsíc po jeho inauguraci.
Trump nyní po vítězství ve volbách může tlačit na Spojené národy, aby proti Íránu podnikly kroky.
„Vážná hrozba pro íránský lid“
Gobadí zdůrazňuje, že NCRI nejsou zrádci Íránu, ale jednají z „vlastenecké povinnosti“.
„Íránský jaderný program, zejména snaha o jaderné zbraně, představuje vážnou hrozbu pro íránský lid,“ říká.
„Klerikální režim sledoval takový projekt a utratil stovky miliard dolarů výhradně pro své přežití.“
NCRI vyzývá mezinárodní společenství k aktivaci mechanismu zpětného zavedení sankcí podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2231, což by obnovilo pozastavené rezoluce týkající se jaderných projektů režimu a znovu zavedlo plné ekonomické sankce.
Gobadí konstatuje: „Zpoždění a váhání dávají náboženskému fašismu čas a příležitost pro jeho zlovolné plány. Konečným řešením, jak zachránit Írán a region před jadernou hrozbou režimu, je svržení tohoto režimu lidem a íránským odporem.“
Írán popírá, že by měl program jaderných zbraní.
Iránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oslovil 29. října skupinu velvyslanců v Teheránu a učinil prohlášení o izraelském útoku.
Araghčí nezmínil jaderné zbraně, ale oznámil, že: „Íránská islámská republika je plně připravena bránit svou suverenitu, územní integritu a národní bezpečnost proti jakékoli agresi a velký íránský národ je plně připraven nastolit mír v regionu a zapojit se do konstruktivní spolupráce se svými sousedy.“
–ete–
Článek byl českou redakcí aktualizován o některé informace.
