V souvislosti s nedávným rozhodnutím Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta dál vyvstávají kontroverze napříč jednotlivými zeměmi světa.
Mezinárodní trestní soud se sídlem v nizozemském Haagu vydal 21. listopadu zatykače na Netanjahua a Galanta, v nichž je obviňuje ze „zločinů proti lidskosti a válečných zločinů“, včetně vyhladovění jako metody vedení války, úmyslného vedení útoků proti civilistům a „vraždy, pronásledování a dalších nelidských činů“.
Zatímco některé státy Evropské unie zatykače odsoudily nebo jsou přinejmenším zdrženlivé ohledně jejich uplatnění, jiné evropské země se zavázaly, že je budou respektovat. Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell 23. listopadu připomněl členským státům bloku, že jsou povinny zatykače respektovat.
„Státy, které podepsaly Římskou úmluvu, jsou povinny provést rozhodnutí soudu. Není to dobrovolné,“ řekl Borrell 23. listopadu během návštěvy Kypru, kde se konal seminář izraelských a palestinských mírových aktivistů.
Ačkoli Izrael a Spojené státy, které nejsou členy ICC, vyjádřily svůj rozhodný nesouhlas, Kanada, Belgie a Francie vyjádřily naopak svou připravenost v této záležitosti. Německo a Norsko vyjádřily obecnou podporu ICC a jeho úloze v mezinárodních záležitostech, ale naznačily možnou neochotu na základě zatykačů jednat. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce pozval Netanjahua do Maďarska a ujistil ho, že pokud pozvání přijme, nebude mu hrozit žádné riziko.
Česká reakce
Česká republika přijala rozhodnutí soudu zdrženlivě.
„Stavět na stejnou úroveň teroristu a toho, kdo proti němu brání svoji zemi, mi nepřijde správně. Také se tím snižuje důvěryhodnost soudu, který takové zatykače vydal. Nadále však platí, že Česko bude vždy prosazovat dodržování mezinárodního práva,“ uvedl na svém profilu X ministr zahraničí Jan Lipavský.
Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí soudu přijal rovněž zdrženlivě s tím, že oslabuje důvěryhodnost instituce. „Nešťastné rozhodnutí ICC oslabuje autoritu v jiných případech, když dává na stejnou úroveň zvolené představitele demokratického státu a předáky islamistické teroristické organizace,“ napsal na účtu X premiér Petr Fiala.
Zřejmě nejostřeji dosud na Borrellovo prohlášení zareagovala v sobotu šéfka zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS).
„Josep Borrell se celou dobu svého 5letého mandátu profiluje jako naprosto neschopný alibista a srab. On je opravdu ten poslední, kdo by měl radit zemím EU ohledně naprosto skandálního verdiktu ICC. Náš europoslanecký klub @ODScz naprosto pevně stojí za Izraelem! JOSEP BORRELL OUT!“ uvedla europoslankyně na síti X.
Reakce USA
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí sdělil redakci Epoch Times, že Spojené státy „zásadně odmítají“ rozhodnutí ICC vydat zatykače, a dodal, že Mezinárodní trestní soud nemá v této věci pravomoc a „neexistuje žádná rovnocennost mezi Izraelem a Hamásem“. Přesto krok ICC znamená, že jeho 124 členských států se nyní musí rozhodnout, zda zatykače uplatní.
K nejhlasitějším kritikům mezi americkými představiteli patří republikánský senátor Lindsey Graham, který 22. listopadu varoval spojence USA, že pokud se rozhodnutí ICC podřídí, Spojené státy mohou „rozdrtit“ jejich ekonomiky sankcemi.
„Izrael bojuje o holý život,“ řekl Graham 22. listopadu v pořadu Hannity na stanici Fox News. „A my žijeme v převráceném světě, kde izraelský premiér a ministr obrany jsou stíháni soudem v Belgii.“
Graham dodal, že společně se senátorem Tomem Cottonem pracuje na zákonu, který by sankcionoval každou zemi, která napomáhá zatčení jakéhokoli izraelského politika.
„Takže jakémukoli spojenci, Kanadě, Británii, Německu, Francii: pokud se pokusíte pomoci Mezinárodnímu trestnímu soudu, budeme vás sankcionovat,“ řekl.
