Boje mezi izraelskou armádou a libanonským militantním hnutím Hizballáh pokračují i dnes, a to jen několik hodin předtím, než by mohlo být oznámeno příměří v tomto konfliktu. Uzavření dohody signalizovaly v pondělí zdroje z obou válčících stran i Spojené státy a Francie jako její zprostředkovatelé.
I v noci na dnešek Hizballáh vypálil na sever Izraele nejméně deset raket, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Některé z nich zachytila protivzdušná obrana, ale dva lidé utrpěli zranění.
Také izraelská armáda dnes pokračovala v leteckých úderech na pozice Hizballáhu i v pozemní operaci na jihu Libanonu. Už ráno vydala další výzvu k okamžité evakuaci civilistů z několika budov na jižním předměstí Bejrútu, po níž následoval její letecký útok. Podle armády bylo zasaženo šest cílů Hizballáhu. Po poledni se podle BBC ozvala silná exploze také v centrálním Bejrútu, které ale nepředcházelo varování. Na jihu Libanonu postoupila dnes izraelská armáda až k řece Lítání, za níž by měly odejít jednotky Hizballáhu podle dohody o příměří.
O dohodě Izraele s Hizballáhem má dnes jednat izraelský bezpečnostní kabinet. Z koaliční vlády ale zaznívají i kritické hlasy. Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir dohodu ráno označil za „historickou chybu“. „Máme historickou příležitost jednat rozhodně na jihu (v Pásmu Gazy) i na severu. Bude to historicky promarněná příležitost, pokud všechno zastavíme a stáhneme se,“ řekl Ben Gvir stanici Kan.
Proti se vyslovil i izraelský opoziční lídr Benny Ganc, podle něhož stažení izraelských jednotek v tuto chvíli ztíží pozici Izraele a pomůže Hizballáhu obnovit síly. Kritika zní i od starostů obcí na severu Izraele, které musely být před rokem evakuovány kvůli přeshraničnímu ostřelování izraelské armády s Hizballáhem. Už v pondělí dohodu označili starostové dvou obcí za „kapitulaci“, dnes se proti ní postavil starosta další obce.
Očekává se, že by mělo být vyhlášeno 60denní přechodné období, během něhož se má izraelská armáda stáhnout z jižního Libanonu a Hizballáh má jednotky přesunout od hranic za řeku Lítání. V této oblasti mají už podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2006, která ukončila měsíční válku mezi Izraelem a Hizballáhem, operovat jen libanonská armáda a jednotky OSN. Hizballáh ale z této oblasti dlouhodobě ostřeluje Izrael, což ten opětuje.
Sporadické vzájemné ostřelování se stalo každodenním od loňského 8. října, den po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael, jímž propukla válka v Pásmu Gazy. Ve druhé polovině září izraelská armáda výrazně zintenzivnila bombardování objektů spojených podle ní s Hizballáhem v Libanonu, kde zabila řadu velitelů hnutí včetně dlouholetého lídra Hasana Nasralláha. Od října vede izraelská armáda i pozemní operaci na jihu Libanonu.
Podle dohody o příměří by měla oblast na jihu Libanonu začít kontrolovat libanonská armáda. Ta je podle dnešního oznámení libanonské vlády připravena poslat tam nejméně 5000 vojáků, jakmile se Izrael stáhne. Na dodržování dohody by mělo dohlížet pět zemí v čele s USA. Washington též slíbil Izraeli právo zaútočit opět na Libanon, pokud Hizballáh dohodu poruší.
Hizballáh a Izrael o dohodě diskutovaly nepřímo, místo Hizballáhu vedl jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí. V Izraeli a Libanonu minulý týden jednal americký zmocněnec Amos Hochstein.
Hizballáh je nejmocnější vojenskou silou v Libanonu a má i několik ministrů ve vládě a poslance v parlamentu. Proti Izraeli bojuje už od svého vzniku v 80. letech a některé země, včetně USA, ho považují za teroristickou organizaci. EU označuje za teroristické jen vojenské křídlo Hizballáhu.
