Podíl mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě, v Česku klesá. Pokles je nejvýraznější u lidí v horší ekonomické situaci. Vyplývá to z výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Na výzkum dnes média upozornil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
Úhrnná plodnost podle Českého statistického úřadu klesla mezi lety 2021 a 2023 z 1,83 na 1,45 dítěte na jednu ženu. Data z výzkumu ukazují, že rodičovství plánuje méně mladých lidí než dříve.
Výzkumu se v letech 2020 až 2022 účastnilo téměř 6000 lidí. Odpovídali například na to, zda chtějí mít děti. V roce 2020 uvedlo 42 procent dotázaných ve věku 18 až 39 let, že v příštích třech letech dítě plánují. Mezi respondenty dotázanými v roce 2022 dosahoval podíl jen 30 procent. Poklesly také celkové plány respondentů mít děti kdykoliv v budoucnosti. Nejvýrazněji klesly rodičovské plány u ekonomicky znevýhodněných respondentů, kteří mají nízké vzdělání, nízké příjmy a žijí v malých bytech nebo domech maximálně o dvou pokojích.
Mohlo by Vás zajímat: Jak udržet kreativitu vašich dětí ve světě moderních technologií
Mezi respondenty z domácností s příjmem nižším než 20 000 korun měsíčně na osobu klesl podíl těch, kteří plánují děti někdy v budoucnu, z 66 na 46 procent. V domácnostech s příjmy nad 40 000 korun měsíčně na osobu zůstal podíl těch, kteří plánují mít dítě, na 61 procentech.
Plány se také liší podle vzdělání. Krátkodobé plány poklesly v letech 2020 až 2022 ve všech vzdělanostních skupinách, nejvíce ale u nejméně vzdělaných. Dlouhodobé plány naopak poklesly pouze u vysokoškolsky vzdělaných lidí. „U méně vzdělaných tak může jít jen o dočasný odklad, zatímco u vysokoškoláků jde zřejmě o trvalý záměr nemít (další) děti. I přes pokles ale platí, že mladí lidé s vysokoškolským vzděláním děti plánují ve vyšší míře než lidé s nižším vzděláním,“ uvedl vedoucí výzkumu, sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.
Nejistota v plánování rodiny může odrážet obecné nejistoty, se kterými se potýkají mladí lidé v Česku. „Na rozdíl od odmítání rodičovství se nejistota dá potenciálně zvrátit. Lidé s nejistými plány momentálně děti neplánují, ale spíše čekají, co se stane – například na trhu s bydlením nebo na trhu práce,“ doplnil Kreidl.
V druhé vlně výzkumu budou výzkumníci kontaktovat stejné respondenty, kteří se účastnili první vlny. Sběr dat začne v roce 2025. Opětovné dotazování umožní prozkoumat, jak se představy lidí změnily, zda se jim podařilo plány na děti uskutečnit nebo na kterých proměnných závisí případné odkládání rodičovství.
